Socialism in Motion: Czechoslovak Spartakiads 1955–1990
Réžia:
Tereza BernátkováScenár:
Tereza BernátkováHrajú:
Jaroslav Suchánek (a.z.), Miluše Voborníková (a.z.), Valerie Chmelová (a.z.), Jiří Štědroň (a.z.)Obsahy(1)
Nejmasovější a nejpropracovanější politický rituál celého východního bloku, nebo svého druhu lidový karneval? Střihový dokument Terezy Bernátkové se na fenomén hromadného cvičení dívá nejen pohledem propagandy, ale i samotných cvičenců... Díky bohatému množství archivních materiálů vás zveme k ponoru do minulosti československých spartakiád, které byly jednou z výstavních skříní minulého režimu. Pět spartakiádních ročníků představuje proměny socialistické společnosti. Zatímco v roce 1955 ukazovaly spartakiádní sestavy společnost jako dokonale fungující stroj, v šedesátých letech se nosilo rozjásané pojetí spartakiády s lidskou tváří, které se v normalizačních letech proměnilo v doklad jistoty, stability a rodinného štěstí, aby se v závěrečném roce 85 za doprovodu hitu Michala Davida proměnilo v jeden velký mejdan. Co se naopak neměnilo, byla dokonale zvládnutá organizace celé akce od technického zázemí Strahovského stadionu, přes logistiku statisíců cvičenců, zásobování potravinami až po hromadnou dopravu. Spoluautorem scénáře je historik Petr Roubal – držitel ceny Magnesia litera za naučnou literaturu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Již podruhé, ačkoli chronologicky poprvé, se Tereza Bernátková snaží zaměřit na dvojí tvář. Tentokrát jde o spartakiády. Nemyslím ale, že se jí to i v tomto případě zrovna povedlo, neboť my sledujeme pořád tu jednu - takovou, jaká byla oficiálně vysílaná pomocí množství archivních záběrů. Spartakiáda a její proměny, ale též perfektně organizačně zvládnutá akce, na kterou se všichni těšili. Všimněme si třeba, že zatímco ženy se připravovaly rády, muže to spíše obtěžovalo. Současné matky a manželky by možná zaujal rozhovor s jednou z cvičenek, která ochotně odpovídá reportérce, že všechno stíhá a domácnost nezanedbává. Je též zvláštní, kolik lidí by dnes spartakiády znovu přivítalo. Nicméně já jsem rád, že zrovna tato soudružská akce s koncem socialismu zanikla. Na mě, kdyby takhle ječela nějaká evidentně frigidní, feministická soudružka jako na ty cvičence, tak se jim na to vy..ru na místě. Každopádně o zákulisí se také něco dozvíme, hlavně spartakiádní zajímavosti ačkoli dotaz reportéra na to, zda účastníkům chutná, když si nemohli veřejně moc stěžovat bych si klidně odpustil a raději přidal více těch skutečných faktů. ()
Citlivý střih a dobrý výběr nosných epizod představil - v souladu s výrokem Vasila Biľaka - spartakiády, které také mají prvorepublikový, třebaže komunistický původ - jako dědice všesokolských a všeorlovských sletů a sociálně demokratických dělnických olympiád v rozporu s většinovou vůlí tehdejší polistopadové společnosti. Dnes z toho zbývá jen velkolepý Masarykův nádherný stadion, který se polistopadovým pidiveličinám naštěstí doposud nepodařilo zbourat. Tohoto drekovna je však ještě víc. ()
Spartakiáda byla dobrá věc, lidi se alespoň hýbali a většina se na to velice těšila. Já jsem vždy obdivoval při těch záběrech jak dokážou najít na Strahově tu svojí značku. Ročník 1980 kdy pršelo to muselo být hodně náročné. Rád se na tyhle záběry dívám. Mě cvičení minulo, ale sestra v roce 1985 cvičila, sice jen tady na malém městě. Ještě si pomatuji na hrneček se Spartakiádou 1990, která se už "nekonala" škoda. Mimochodem v tom popisu je chyba těch spartakiád bylo 6 nikoliv 5 jak je tady zmíněno a to v letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980, 1985. ()
Povedený přehled zejména pro ty později narozené, kteří si nedovedou vybavit při slově spartakiáda téměř nic. Sám jsem nikdy na spartakiádě necvičil, ale myšlenka i provedení bylo neskutečné a zaslouží jen obdiv. Je velká škoda, že si tento ideál přivlastnili komunisté a snažili se jej znásilnit ve prospěch ideologie. Většina lidí to naštěstí tak nebrala a naopak se ráda vždy do Prahy vydala a celou spartakiádu si v rámci možností užila. V podobném měřítku to už pravděpodobně nikdo zrealizovat nedokáže a i v rámci celého světa to bylo velkolepé. Na dokumentu se mi líbil i přístup tvůrců. Nesnažili se moralizovat, dobové záběry především jen popisovali a nehodnotili je. Hodnocení nechávali na divácích, což je jen dobře. ()
Určite by som to ohodnotil lepšie, ak by to bolo lepšie spracované. A to ma celkom mrzí. Toto sú len narýchlo (podľa môjho dojmu) povyberané a narýchlo prestrihané filmy z archívov, bez patričného komentára z postprodukcie (nejaký komentár tu predsa len je, ale obsahuje nanajvýš tak tri, štyri vety). Takto pozbierať zábery a dať ich dokopy zvládne aj lepší školák zo základnej školy, navyše by možno vybral aj krajšie zábery. Dve hviezdy za pár nostalgických pocitov, keďže som bol v osemdesiatom piatom malý chlapec, ktorý si niečo už pamätá... ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Reklama