Torpédo U-235

Nevyvážený film vo svojom spracovaní. V prvej časti akoby skutočne chcel byť Nehanebnými bastardmi a kombinuje vojnu s humorom, v druhej však obracia a tvári sa vážne. Akoby si režisér nevedel vybrať, ktorá forma sa mu hodí lepšie. Nevyváženosť však vyrovnáva pohľad na Ella-June Henrard, to bola ponuka z módneho časopisu. (09.01.2021)

Ale no tak... tady všichni dělají jaká to byla tragedie. V první řadě natočené výborně. Už jen posazením do roku 1943 to vypadalo lépe, než kdo ví jaký velkohubý Hollywoodský film. Další věc co překvapila byl černý humor (granát do vany pobavil asi nejvíc) s celkem naturalisticky pojatou hladinou krve. Scénář se opravdu moc ničeho neštítil (ve flashbacích obzvlášť). Netvrdím, že tam nebylo několik více než stupidních momentů popírajících logiku a fyziku. Rozhodně ale méně, než třeba v posledním Rychle a zběsile a z toho chrochtá blahem polovina planety. Opravdu Belgičani s tímhle neurazili ani trochu. (24.07.2020)

Som si vedomý svojej prísnosti pri hodnotení tohto filmu, ale išlo len o chabý pokus o vojnový film. A už vôbec ho nemôžem zaradiť ani do sféry paródie. Film sa snaží prezentovať ako historická dráma, ale je v ňom príliš veľa historických, technických ale aj fyzických nezmyslov. To už vôbec neberiem do úvahy urán dovážaný belgickými bojovníkmi odporu z belgického Konga do USA. Je pravdou, že nemecká ponorka prevážala urán, nebola to ale U 235 ale U 234, ktorá viezla 560 kg oxidu uránu do Japonska. 8. mája keď Nemecko kapitulovalo bola ponorka v severnom Atlantiku a 14. mája 1945 sa vzdala americkému torpédoborcu USS Sutton, východne od Flemish Cap (viď film Das letzte U-Boot z roku 1993). Oxid uránu bol odoslaný do Washingtonu, nie sú žiadne pochybnosti, že tento materiál bol tiež súčasťou atómovej bomby zhodenej na Hirošimu. Ťažko sa mi hľadajú klady tohto vojnového filmu z obdobia 2. svetovej vojny, mal som problémy aj s belgickým veliteľom, ktorý nerešpektoval žiadne zákony a nikoho. Nedávam najnižšie hodnotenie pre množstvo zaujímavých scén. (27.05.2020)

Aúúúúú, tak to bolelo. Ponorkové filmy mám rád a dost mně překvapilo, že se Belgičani vrhli na takovýto počin z druhé světové. a asi by měli zůstat raději u té své čokolády, tohle byl děs běs. Je to taková klasická dobrodružná slátanina ve stylu: Válka si žádá zoufalé činy a tak vezmem tucet špinavců s uranem a na ukradeném německém U-Bootu a dovezeme ho do USA Oppenheimerovi aby mu ten program Manhattan šel lépe od ruky. Špinavci akorát nejsou špinavci a není jich tucet, ale to neva. No a cestou potopíme Bismarcka, vyzvedneme poklad ze španělské galeony a kdyby to vyšlo, tak  cestou zpět zabijeme Hitlera ve Vlčím doupěti torpédem... U tohohle filmu je lepší raději nepřemýšlet. Je otázkou na kolik to tvůrci mysleli vážně a nakolik jen jako takovou srandičku. Na stranu druhou mi to na béčko přišlo celkem výpravné a třeba ten výbuch ponorky byl udělaný parádně. A slušná byla i hudba. Nejlepší ale byly ty náboje s kulkami ošplíchnutými v potu Chucka Norrise... jinak si fakt nedokážu vysvětlit tu jejich brutální sílu :-). Co oceňuji jsou místy vtipné dialogy. Suma sumárum dávám za dva valouny uranu. * * (01.06.2020)

Inglourious Pralines. Předpokládám, že ta sebevražedná mise chtěla být zábavná, ale nakonec byla stejně trapná a odtržená od reality jako Ovčáčkovo blábolení na twitteru. Šílený žánrový mišmaš, který nevytrhne ani pár drsnějších scén, ale čert to vem. Hlavně že může Oppenheimer citovat ze starých eposů psaných sanskrtem.. (07.07.2021)