Jan Potměšil: Nikdy bych neměnil

Příběh herce Jana Potměšila, který za své revoluční angažmá v roce 1989 zaplatil vysokou cenu – je upoután na invalidní vozík. Co si o tom všem myslí dnes? Stálo mu to za to? Bilanční dokumentární film o generaci studentské sametové revoluce očima jejího účastníka Jana Potměšila. Tehdy populárního mladého herce a studenta DAMU agitační výjezd za ostravskými horníky stál schopnost chůze. Se svým hendikepem se vyrovnal, dál hraje divadlo a točí filmy, má rodinu. Film plánuje zobrazit na půdorysu jednoho dne život Jana Potměšila dnes, kdy od sametové revoluce uplynulo téměř 30 let. Začíná denní rutinou, která Jana stojí mnohem víc sil než zdravého člověka, ale Jan se k problémům staví věcně a bez sebelítosti. Dokonce nikdy neprozradil jméno člověka, který usnul za volantem a způsobil tak onu tragickou nehodu. Jan vyráží se synem na prohlídku míst, kde se dělala revoluce. Setkává se také s kolegy a kamarády, kteří s ním tehdy revoluci prožívali – například s Janem Kačerem, který s ním tehdy byl v autě při nehodě nebo Tomášem Kargerem, který si osobně u Václava Havla, jako čerstvého prezidenta a tudíž nejvyššího velitele ozbrojených sil, vymohl speciální náhradní vojenskou službu v nemocnici, kde se o Honzu několik měsíců staral. Uvidíme také bývalého spolužáka Jakuba Špalka, který s Janem udělal první představení po návratu do divadla (hra Růže pro Algernon se v Kašparu hraje dodnes). Vše je propojeno linií vzpomínek a otázek, jak se k revoluci její tehdejší protagonisté staví dnes. Výsledkem je připomenutí dějinných událostí očima generací, které tehdy žily nadějí, s pocitem, že všechno je možné a dobro zvítězí. Jak se na tu dobu dívají dnes? A jak ji vnímá Jan jako člověk, který za tehdejší nadšení zaplatil obrovskou cenu? V dokumentu vystupuje řada známých osobností, je tu silný osobní příběh, a v neposlední řadě poutavá konfrontace historie s dneškem. (Česká televize)