Směr nebe

Majstrovská kresba charakterov je posadená do dynamického deja. Celé to rezonuje otázkou, kedy sa stalo, že sme smrť oddelili od života.  Napriek tomu, niečo mi v tom seriáli chýbalo... alebo vadilo? Netuším. Scény sa mi zdali sterilné a odtrhnuté z reality. Ulica uprostred rušného mesta, po ktorej ide jediná dodávka, chodba veľkej nemocnice, po ktorej prechádza jediná osoba... štáb doslova vyčistil pľac nakrúcania. Takéto detaily na mňa kričali, že stojím za kamerou a sledujem príbeh o živote, nie samotný život. Škoda. Slabšie štyri. (21.05.2021)

Příjemně dojemné, milé, s pěknou hudbou, zajímavými epizodickými příběhy s hlavními postavami, co mají něco za sebou a neustále se jim to propisuje do života (tedy mluvím o mužských postavách, ta jediná hlavnější ženská postava byla poměrně plochá, nezajímavá a dost často je do počtu). Snaží se to upozorňovat na problémy, které korejská společnost má, ale stejně mi přijde, že se dost drží v takovém tom patriarchálním rozpoložení – prim hrají muži, důležité věci vyprávějí muži, muži mají poslední slovo. Což mi pak přijde trochu v rozporu s tím, že se seriál snaží poukazovat na bezpráví zakořeněné v Koreji. Někdo může oponovat, že tam byly ženské postavy typu prokurátorky nebo té baby, co zprostředkovávala ilegální zápasy, ale opravdu ty postavy byly natolik signifikantní, aby se daly použít jako argument? No to je fuk. Co se týče samotného seriálu jako formy pro pobavení/zabavení diváka, tak je to samozřejmě v pohodě, tohle nikdo neřeší, ani vyobrazení člověka s Aspergerovým syndromem, hlavní je, že příběh byl koherentní a dva ústřední herci hráli, seč jim síly stačili. Slabší 4*. (17.05.2021)

Asi první seriál, kdy mě rozbrečel už trailer. Seriál s pochmurným tématem, které bylo ale teda bravurně zvládnuto. Už dlouho se mi nestalo (jestli vůbec), abych začala u jedné scény brečet a vzápětí přešla do smíchu. Ústřední dvojice byla spolu skvělá. Bavily mě jak jednotlivé příběhy, tak příběh hlavních postav. (13.07.2021)

Za mě horší průměr... Podle hodnocení nademnou/ podemnou jsem čekala seriál který mě nenechá nadechnout protože slzy potečou proudem. Toto za mě smutné vůbec nebylo, děj byl docela zajímavý a hlavní plus byly málo a krátké díly ale znovu bych se na to nepodívala a nikomu to nedoporučila. Pokud ale máte rádi jednoduché příběhy které si poslechnete a za dva dny nevíte o čem to bylo tak doporučuji. Herci.. jak už jsem někde psala ke Korejkám si tvořím vztah blbě a tady to nebylo výjimkou, slečna mi byla vcelku nepříjemná. Hlavní hrdina (20 letý kluk) mi nevadil, chvilkami bylo vtipné jak byl přechytralý. Jeho strýc byl v pohodě, možná nejlepší z nich :D a ten jeho otec... Zdálo se mi vcelku zbytečné tam něco takového tahat, kdyby to bylo formou snu( že se mu zdálo o tom, jak mu zemřel otec) tak by to bylo lepší. Ten jeho otec tam kromě 60minutové "zábavy" podle mě nic nedokázal, minimálně moje srdce si nezískal. (01.10.2022)

"Poslední stěhování" i takhle krásně a s hlubokou úctou se dá nazvat vyklízení věcí po zemřelých. Se stejným přístupem v každém díle se do toho posledního stěhování vrhá zvláštní trio kluka s aspergerem, jeho vtipný a ochranářský sousedky a klukova strejdy. Každej díl má svůj extra příběh, další poslední stěhování, a na úvod nesourodá trojice se postupně sžívá a snaží se za zesnulé některé poslední věcí uspořádat. Je to decentně smutný, příjemně úsměvný (žádnej ten crazy styl humoru z některejch korejskejch seriálů) a tak trochu mysteriózní. Už je to pár týdnů, co jsem ten seriál viděl a pořád ho mám v hlavě :-) (09.10.2023)