Láska pod kapotou

rozhodně zajímavý dokument o kterém moc nevím co si myslet. Jarda je totiž hodně zvláštní člověk, který zkraje působí spíš jako bizarní figurka, abychom následně zjistili, že je to vlastně snílek kterému dával (a stále dává) život solidní kouř a i když se snaží hledat radost v závodění - které ovšem nemůže provozovat sám,takže si svoje sny projektuje do svojí partnerky -  tak ta "výhra" kterou by tolik potřeboval nepřichází.Je jednoduché se mu smát a onálepkovat ho štítkem spodiny z okraje společnosti a vzhledem k jeho vystupování a některým názorům je docela těžké s ním naplno soucítit, ovšem realita je taková, že lidí jako Jarda jsou tisíce a i když to Remo neříká na plnou hubu je tu náznak přesahu a ukázka toho proč tu jsou určité společenské frakce plné podobných Jardů.Opět se to ovšem hodnotí celkem těžko, protože příběh tohoto Jardy je tu jen nastíněn bez hlubšího vhledu a je těžké určit do jaké míry si za věci může sám a do jaké míry byl opravdu sežvýkán okolnostmi které nebyl schopen ovlivnit...70% (13.06.2022)

Mám za to, že nejlepší reklamu tomuto česko-slovenskému dokumentu udělal Martin Šrajer svou recenzí pro Aktuálně (čtěte!), proto si nyní mohu dovolit být stručný. ___ Osobně Remův počin shledávám důležitým skrze to, že konečně někdo mluví (resp. zajímá se o) s druhou stranou, dolními deseti miliony, neprivilegovaným, deklasovaným Českem. Jinými slovy, Láska pod kapotou se mně jeví vpravdě empatickým (nesoudícím) vhledem do života těch, které život zklamal, vhledem do života těch, jenž jdou od porážky k porážce, jejichž život je sérií neúspěchů. Tzv. dezolát/flastenec (btw tyto terminus technicus sociálních sítí fakt nesnáším, přijdou mně obdobně ponižující – ale hlavně zplošťující bohatost vnitřního života – jako kupř. libtard nebo sluničkář; při této příležitosti tato slůvka veřejně užívám poprvé a naposled) nejen nenávidí (naopak, nenávist se zdá býti druhotnou, důsledkem životních zklamaní), ale hlavně touží/sní. Za vyspělou společnost (existuje někde vůbec?) považuju tu, která má prostředky zabránit tomu, aby se zklamaní každého ze členů proměnilo v hněv, resp. dokáže resentiment sublimovat zpět v naději, zrekonstruovat snílka. Snílek nemůže být zlým člověkem! [30.5.2022, 15.12.2022] (28.12.2022)

Vyborna vec. Krasne civilne, obdivuhodne citlive a rovnko tak vtipne a pocas zavodov vkusne adrenalinove. Toto nie je tradicny dokument a pokojne ho vdaka jeho pribehovosti a dramaturgickym oblukom zvladnu aj divaci mimo tradicnej cielovky. Velmi pekna praca a jedna z najlepsich tuzemskych "filmovych" dvojic za dlhe roky. (25.08.2021)

Výborný dokument, plný všelijakých zajímavostí, paradoxů. Úsměvný, krásně natočený, divák se nenudí, je to originální a skvěle vystavěné. Tvůrcům vysekávám poklonu, trefili se mi do vkusu. Navíc jsem při sledování dostala chuť na starší, taky skvělý, dokument Láska v hrobě, brzy si ho, po letech, pustím. Prostě jiná romantika. 😉 (14.09.2021)

Vždycky považuji za příjemný divácký zážitek, když něco rozkoukám s nulovým očekáváním a pak o tom dva týdny vyprávím, v tomto případě na to vzpomínám i po půl roce. Láska pod kapotou je mimořádně dobře natočený dokument. Závodění je zábavnější než v Rychle a zběsile (Jitka válí), protože je reálné a bolí každý ohnutý plech, který bude nutné zase spravit. Jaroslav má obrovskou duši, do které se vejde víc, než by předsudky dovolovaly. A jeho interakce s maminkou a rodinou si nezadá s Dědictvím od Věry Chytilové. Až na ty chybějící miliony :) Pěkná sonda někam, kam nezavítáme každý den a je to pohodová zábava, u které se dobře přemýšlí o tom, kde kdo vlastně v životě jsme ukotvení a jak s tím umíme žít. (10.12.2021)