Normální lidi

Série, která Vás bude buď nudit a štvát nebo na ní budete závislí. Oba hlavní hrdinové jsou na můj vkus hodně citliví, ale ano, to patří k životu. Po všech těch nekonečných peripetiích mě ten náhlý hořký konec trochu rozesmutnil, ale je pravda, že má svůj smysl. Geniální atmosférický soundtrack (Imogen Heap z druhé epizody mi stále zní v uších). Velmi dobrá sonda do života dnešních mileniálů se vším, co k němu patří. A příběh o dvou lidech, kteří jsou pro sebe přes všechnu tu neschopnost komunikace a upřímnosti navzájem kotvami. Jsem ráda, že jsem to mohla vidět. (21.03.2021)

Od Normal People som čakala niečo iné, než čo sa napokon z toho vykľulo. Očakávala som, že dej sa bude odvíjať v rozmedzí dlhšieho časového úseku ako len High School a College - myslela som, že to bude o Conellovom a Marianninom spoločnom vzťahu, že v tom bude aj budúcnosť, deti a tak. Nechcem prezrádzať, ako sa to skončí, ale musím povedať, že koniec ma sklamal a práve preto, že aj keď mi to priemerovo vychádza na 4*, žiaľ musím to zmeniť na 3*, lebo takto mi to vzhľadom na finálnu epizódu pocitovo vychádza. Na celej minisérii by som chcela predovšetkým vyzdvihnúť výborné herecké výkony hlavnej dvojice. Daisy Edgar-Jones mi už bola známa z Where the Crawdads Sing - má okrem iného aj talent meniť prízvuk podľa potreby (z britského už či na americký alebo írsky). Paul Mescal všetkých ohúril vo festivalovke Aftersun, ale už tu v Normal People ukázal aký veľký herec je. Okrem hereckých výkonov sa mi veľmi páčila kamera a tiež hudba, soundtrack je úplne super. Minisérii sa podarilo preniesť všetky emócie cez obrazovku až priamo k divákovi, niektoré epizódy boli čistá depka. Najviac sa mi páčila epizóda z Toskánska, najmenej zo Švédska. Postavy sú veľmi komplikovane napísané, o to viac oceňujem výkony hercov, divák im musí niekedy doslova čítať z tváre. Často sa správajú nepochopiteľne, na začiatku je ťažké chápať Conella a ku koncu zase Marianne. Prekvapilo ma množstvo scénok ako z After (schádzanie a rozchádzanie), niektoré skoro ako z Fifty Shades, akurát že umeleckejšie natočené a tiež ma prekvapilo, že ani Daisy ani Paul nemali problém takto sa odhaliť. Sú tu aj zaujímavé vedľajšie postavy, ale neušlo sa im dosť priestoru. Obidve matky ma zaujali, Conellova preto, že bola milá a sympatická a pre Marianne mala viac lásky a pochopenia ako jej vlastná. Mariannina chladná akoby bez srdca matka zase z dôvodu, prečo sa tak správala k dcére. A k bratovi sa radšej nevyjadrujem. Celkovo tu máme 12 pomerne krátkych epizód, viac by ma asi bavilo 6 dlhších. Knihu som nečítala, aj v knihe to skončilo takto? Veru škoda toho konca. 70% (júl - august 2023) (24.08.2023)

Já si ani nejsem jistý, na co jsem po těch dvanácti dílech vlastně koukal. Šlo o kritiku dnešní lehkovážných vztahů? Šlo jednoduše od příběh dvou zamilovaných lidí v 21. století? Šlo o nějaké dílo plné jinotajů, jako kdyby šlo o literární preromantické dílo? Nebo šlo třeba jenom o jinak natočené soft core porno bez soft core prvků, takže bylo špatně natočené? Kdo ví. Já totiž ne. I když mi byl ze začátku seriál lehce sympatický, tak se v něm nakonec nedělo nic, co by mě nějak zaujalo nebo prostě, že by šlo o něčím zajímavý příběh. I to se stává. Osobně proti tomu nic nemám. Ale obešlo mě to jako program SPD. (28.05.2020)

Přesně tenhle seriál pro mě představuje žánr romantické drama. Velmi silný, neobyčejně obyčejný příběh o životě dvou lidí, který se mi takřka hned vryl pod kůži, aniž bych znala nebo snad dokonce četla jeho knižní předlohu. Z technického hlediska nemám co vytknout, protože kamera byla perfektní a hudba naprosto dokonale pomáhala vykreslovat city, kterými byl tenhle počin tak přeplněný, až přetékal. Někomu to může připadat nudné, pomalé a vleklé. Já se považuji za velmi netrpělivého diváka a rozhodně jsem se nestihla začít nudit; naopak jsem musela koukat co nejdříve na další epizodu.  Za mě to je nádherná ukázka toho, že láska má mnoho forem a že občas rozhodně nestačí, když se dva mají rádi, byť jsou jejich city opravdové a hluboké... Že občas je těch vnějších i vnitřních faktorů příliš mnoho na to, aby to mohlo fungovat a aby se s tím dalo pracovat. Hlavní dvojice pro mě byla velmi sympatická a ta chemie mezi nimi až neuvěřitelně dobře fungovala a působila tak reálně, že mi jejich (byť lehce depresivní) love story doopravdy přirostlo k srdci a celou tu dobu jsem jim neuvěřitelně fandila. Působilo to tak... skutečně, bez obalu. Daisy Edgar-Jones a Paul Mescal si za tenhle herecký výkon zaslouží minimálně obrovský potlesk. (05.09.2022)

Coming-of-age drama o tom, jak jsou středoškolské vztahy formovány zdáním, jak může být malé sobectví pod tlakem reputace ničivé a jak velkou proměnou mohou na vysoké projít lidé na střední stydliví. Je to pozorný, nepřikrášlený příběh o dospívání a vztahu dvou studentů irské střední školy a později dublinské Trinity College, Marianne (Daisy Edgar-Jones) a Connella (Paul Mescal). Teskná atmosféra vztahu odsouzeného i přes duševní a tělesné souznění k zániku, protože to zkrátka přichází s věkem. Seriál hluboce vystihuje rozdíl mezi lidmi, kteří tápou na střední a vysvitnou na univerzitě, a těmi, pro něž je střední škola vrcholem popularity a života. Herecké podání a vycizelovaný scénář, který se ovšem nepředvádí, jsou všechno jen ne obyčejné a normální. Něžný i drtivý a subtilním způsobem mimořádný seriál. (03.02.2024)