Normální lidi

Seriál jsem zkusila, protože v jedné recenzi psali, že je pro lidi určité generace. Kterou já rozhodně nejsem. Takže jsem zkusila – a můžu potvrdit: tohle není nic pro mě. Pitvání vztahů do posledního vlákna a poslední buňky mě nudilo k smrti. Bolestínské rozebírání, co tím myslel, co já jsem tím myslela, co si myslel, že já si myslím….  Uf, ne, pro mě děsně nezáživné a nestravitelné. (03.02.2023)

Od Normal People som čakala niečo iné, než čo sa napokon z toho vykľulo. Očakávala som, že dej sa bude odvíjať v rozmedzí dlhšieho časového úseku ako len High School a College - myslela som, že to bude o Conellovom a Marianninom spoločnom vzťahu, že v tom bude aj budúcnosť, deti a tak. Nechcem prezrádzať, ako sa to skončí, ale musím povedať, že koniec ma sklamal a práve preto, že aj keď mi to priemerovo vychádza na 4*, žiaľ musím to zmeniť na 3*, lebo takto mi to vzhľadom na finálnu epizódu pocitovo vychádza. Na celej minisérii by som chcela predovšetkým vyzdvihnúť výborné herecké výkony hlavnej dvojice. Daisy Edgar-Jones mi už bola známa z Where the Crawdads Sing - má okrem iného aj talent meniť prízvuk podľa potreby (z britského už či na americký alebo írsky). Paul Mescal všetkých ohúril vo festivalovke Aftersun, ale už tu v Normal People ukázal aký veľký herec je. Okrem hereckých výkonov sa mi veľmi páčila kamera a tiež hudba, soundtrack je úplne super. Minisérii sa podarilo preniesť všetky emócie cez obrazovku až priamo k divákovi, niektoré epizódy boli čistá depka. Najviac sa mi páčila epizóda z Toskánska, najmenej zo Švédska. Postavy sú veľmi komplikovane napísané, o to viac oceňujem výkony hercov, divák im musí niekedy doslova čítať z tváre. Často sa správajú nepochopiteľne, na začiatku je ťažké chápať Conella a ku koncu zase Marianne. Prekvapilo ma množstvo scénok ako z After (schádzanie a rozchádzanie), niektoré skoro ako z Fifty Shades, akurát že umeleckejšie natočené a tiež ma prekvapilo, že ani Daisy ani Paul nemali problém takto sa odhaliť. Sú tu aj zaujímavé vedľajšie postavy, ale neušlo sa im dosť priestoru. Obidve matky ma zaujali, Conellova preto, že bola milá a sympatická a pre Marianne mala viac lásky a pochopenia ako jej vlastná. Mariannina chladná akoby bez srdca matka zase z dôvodu, prečo sa tak správala k dcére. A k bratovi sa radšej nevyjadrujem. Celkovo tu máme 12 pomerne krátkych epizód, viac by ma asi bavilo 6 dlhších. Knihu som nečítala, aj v knihe to skončilo takto? Veru škoda toho konca. 70% (júl - august 2023) (24.08.2023)

Výjimečná záležitost v tom, jak dokáže hned od počátku vtáhnout, vzbudit emoce, jak je ten příběh Marianne a Connella silný i křehký zároveň, se spoustou melancholie, hloubky, krásy i tragična. Normálnosti v nenormálnosti, velmi osobních rozhovorů o úplně obyčejných věcech, jedinečných v tom, že je mezi sebou vedou dva lidé, kteří mají to štěstí, že se našli a chápou se (většinou). A vy ty dva (ne)normální lidi můžete v jejich myšlenkách, chování, váhání, nejistotách rovněž chápat nebo taky nechápat a užívat a/či prožívat si to. Výborně zvolený je ústřední pár - dva talentovaní osobití herci, kteří se ještě ke všemu dobře hodí jeden k druhému. A i když je to celé zejména o těch dvou, dostane se vám řady silných scén, do kterých jsou zapojeny i další důležité a dobře zahrané postavy (např. rozhovor Connella s matkou v autě po jeho oznámení, koho vezme na maturitní ples, patří k pasážím, které si budu intenzivně pamatovat ještě hodně dlouho). Velice vkusné a přitom často opravdu vzrušující jsou erotické scény. Vydařený soundtrack krásně podtrhující atmosféru. Můžete si také velmi užít jazyk, pokud máte jako já raději "ostrovní" podoby angličtiny než angličtinu americkou. Čtyři a ne pět hvězd dávám Normálním lidem proto, že po prvních pro mě až kouzelných dílech jsem začala mít postupně pocit, že se některá schémata příliš opakují, že se Marianne a Connell až trochu masochisticky a zbytečně brání tomu být (spolu) šťastní, což se pak svým způsobem dokonalo i v závěru, který mě tak úplně neuspokojil. Jinak ale tenhle seriál považuji za mimořádnou záležitost a doporučuji. 80 %. (10.06.2023)

Normálne o nenormálnych ľuďoch...lenže otázka znie, čo je normálne a čo nie....trieda, gender, TOXICKÉ VZŤAHY....strhujúce v pocitoch, v uvedomení si, aký som lucky, že nič podobné neriešim...a že si síce z detstva nesiem traumy, ale menšie a znesitelnejšie...silný seriál a konečne, Íri chválim, odvážny v zobrazení intimity. Skvelí herci, Daisy a Paul, fantastickí. A Sarah Greene, wow. (06.11.2020)

Normal People je jeden z nejgeniálnějších názvů, protože na Connellovi a Marianne není normální vlastně nic, ale zároveň všechno. Oba mají milion věcí, se kterými se člověk může naprosto ztotožnit a zároveň udělají tolik podivností, které by člověk asi sám nikdy neudělal. To je na téhle minisérii nejkrásnější, je tam toho spoustu, co chytne za srdce a člověk vidí odraz sám sebe, ale ta reflexe funguje krásně i v tom, co by jeden nikdy neudělal. Vztah dvou hlavních postav je zvláštní, nepochopitelný a někdy až absurdní, stejně tak je ale i emotivní, hluboký a krásný. Nádhernou a citlivou kamerou za doprovodu naprosto nadpozemského soundtracku je tu zachyceno něco, co asi málokoho chytne za srdce, ale pokud někdo otevře mysl i srdce a dá šanci tomuto aromantickému skvostu, tak bude odměněn něčím unikátním, co zas lásku vyobrazuje naprosto neotřelým způsobem. (04.10.2022)