Tvorcovia:
Dong-hyeok HwangRéžia:
Dong-hyeok HwangScenár:
Dong-hyeok HwangKamera:
Hyeong-deok LeeHudba:
Jae-il JungHrajú:
Jeong-jae Lee, Hje-su Pak, Sung-tae Heo, Ha-joon Wi, Jung Hoyeon, Anupam Tripathi, Yeong-su Oh, Yoo Gong, Paul Nakauchi, Byung-hun Lee, Donald Chang, Tom Choi (viac)VOD (1)
Epizódy(9)
-
Červená, zelená (S01E01)
-
Peklo (S01E02)
-
Muž s deštníkem (S01E03)
-
Drž se týmu (S01E04)
-
Férový svět (S01E05)
-
Kganbu (S01E06)
-
VIP (S01E07)
-
Bílý kůň (S01E08)
-
Jeden šťastný den (S01E09)
Obsahy(1)
Když se Seong Gi Hun (Jeong-jae Lee) dostane na absolutní dno, dostane neodolatelnou nabídku slibující výhru několika miliardy wonů výměnou za vítězství v tradičních korejských dětských hrách proti 455 dalším hráčům. S nástupem her se účastníci brzy dozvídají o smrtelných následcích, které přicházejí s prohrou. (mikki089)
Recenzie (44)
Dost chytlavý nátřesk made in Korea, na který mě nalákali naši žáci při cestě vlakem z Erasmu. Zkazky nelhaly, pojetí kapitalismu „tady jsi hovno, ale rozhodl ses svobodně“ je tu celkem rozmáznuté, takže se to dá použít třeba ve škole při diskuzi o pojmech jako svoboda nebo trh (ne, nejsem z Marxovy internetové úderky a zásada laissez faire je mi jako učiteli společenských věd normálně docela sympatická, ovšem tady se bavíme o světě, kde je smrt předmětem zábavy a finanční odměny). Samotné hry jsou geniální svou jednoduchostí a z psychologického hlediska dost zajímavé, je tu ukázán rozdílný přístup při řešení extrémních problémů v extrémních situacích. Za nejlepší z toho hlediska považuju epizodu se skleněným mostem. Je pravda, že scenáristé si občas pomohou nějakým tím klišé nebo ne zrovna věrohodným prvkem, ale já jsem v tomhle smířlivý, pokud mě nezačne štvát víc věcí, a to se tu nestalo. VIP, kteří to tady schytávají zleva zprava, mi vůbec nevadí – naopak, tu jejich afektovanou mluvu a trapné vtipy považuju za celkem padnoucí vzhledem k tomu, co to nejspíš je za lidi. Vcelku tedy hodnotím velmi kladně. (1 359.) ()
Původně jsem myslel, že se Hře na oliheň, dalšímu obřímu megahitu Netflixu, úplně vyhnu, jelikož mě to příliš nelákalo a když tady byl loni Bridgerton, taky jsem vzhledem k nuzným kvalitám odolal. Pak jsem se i přes nedoporučení několika přátel pustil alespoň do prvního dílu a pak bych to případně nechal. K mému překvapení mě to však docela bavilo a po několika dílech přišlo úplné zaháčkování a celkově jsem z první sezóny nadšený. Hrozně mě bavil vývoj hlavních postav, které jsou perfektně prokreslené a jejich odchod ze scény mnohdy krutě bolí. Pár korejských věcí už jsem nakoukal a vždycky jsem dostal to samé, počínaje prolitými hektolitry krve jako třeba u Vlaku do Pusanu. Ale opravdu jsem nečekal, že mě Squid game dostane emocionálně. A za to musím smeknout a jen doufat, že povinná druhá série neztratí kvality a Netflix již podstatně lépe zaplatí hlavního tvůrce...a posléze doufat, že to nevymačkají na dřeň jako La casa del Papel. ()
Zasloužený hit, který dost možná ani nepotřebuje pokračování. ()
1. séria - 80%. Ľudia majú radi súťaže a aj násilie a Squid Game ponuka mix všetkého. Hlavný hrdina mi trošku liezol na nervy svojím správaním (hlavne zo začiatku) a niektoré pasáže mi prišli trošku nudné, ale samotné hry sú skutočne brutálne a pôsobivé. Tak isto poteší aj vedľajšia detektívna linka, ktorá je skutočne zaujímavá a tiež dokáže strhnúť. Veľké mínus je podľa samotné finále, konkrétne debilný koniec prvej série. Som zvedavý, či druhá séria ponúkne nejaké rozumne vysvetlenie k tomu znova nepochopiteľnému správaniu hlavného hrdinu. Ako celok spokojnosť. ()
Jeden z najväčších seriálových fenoménov dnešnej doby priniesol síce ošúcahný dej, ale v relatívne originálnom kabáte a nemám na mysli len exotiku kórejského sveta. O čom implicitne, ale občas aj explicitne, seriál je, mu výrazne pridáva na hodnote, pretože je maximálne aktuálny. Niekto dostáva do problémov seba a svojich blízkych vďaka vlastnej neschopnosti a nestabilnej povahe, niekto sa zase nudí a tak vymýšľa smrteľné hry. Kto je lepší, kto má vo svojej filozofii pravdu? Jediným miernym nedostatkom je asi nevyrovnanosť niektorých epizód a trochu odfláknuto ukončená línia s policajtom. Séria je ukončená tak, že je síce na čom budovať sezónu číslo dva, ale príbeh prvej série skončil a ak by sa nepokračovalo ďalej, nepociťovali by sme frustráciu zo žiadnych nezodpovedaných otázok. ()
Instantní klasika, která sice nepřichází s ničím novým, co bychom ze Severní Koreji neznali, na druhou stranu ale přichází se zábavným a šokujícím mixem násilí a společenského komentáře, který je nejsilnější hlavně v momentech, kdy se děj odehrává mimo zvrácenou hru na oliheň. ()
První řada seriálu přinesla velké množství násilí páchaného na lidech, a protože závěrečné titulky byly korejské, netuším, zda v nich bylo uvedeno, že ve skutečnosti nebylo ublíženo žádnému herci/ herečce. Seriál je to bezesporu zajímavý; na své si přijdou milovníci násilí i spíše filosofické typy, protože v některých případech už to zavánělo Sofiinou volbou. Buď, jak buď, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se podobná hra uchytila i v reálu, protože by jistě neměla nouzi o sponzory ani o účastníky. Myslím, že by se dokonce našla spousta dementů, kteří by oželeli i finanční hotovost, jen kdyby jim bylo umožněno streamovat průběh soutěže. A kdyby takový jedinec některou z her neprošel, jsem si jistý, že by mě to nikterak netraumatizovalo. První sérii hodnotím každopádně jako vydařenou, přestože občas zahaprovala logika (to vejce mi nejde z hlavy), a vřele doporučuji každému divákovi, aby si sám sebe představil v situaci soutěžícího. Já jsem to udělal a byl to fakt zajímavý zážitek. Kromě dvou Korejek a dědy jsem si nikoho neoblíbil, přičemž hlavního hrdinu jsem vůbec nemusel; jeho proměně z totálního zmetka v citlivého humanistu jsem fakt nevěřil. / Poučení: Chceš-li hrát hru, v níž s prohrou přichází smrt, zapomeň na svědomí. ()
Syrová zábava s velmi napínavým dějem a zajímavými nápady. Pro mě trefa do černého. ()
Začiatok tohto seriálu ma celkom nechytil a to kvôli hlavnému hrdinovi, ktorý mi bol vrcholne nesympatický i z jeho debilnými skutkami. Ale hovoril som si, že keď sa skončí jeho predstavovanie, tak film sa rozbehne a chvalabohu som mal pravdu. Vražedne hry boli neskutočne prepracovane a hlavne dokonalo sa vedelo zmanipulovať s divákmi, lebo tých zvratov je tu veľmi veľa a hlavne sú nečakane. Tu sa popravde ani nedá sympatizovať s nejakými postavami, keď nie je istota, že prežijú ďalšiu nástrahu ktorú si pripravili tvorcovia tejto hry. Najlepšou hrou u mna bol most, tam sa ukázali charaktery postav a aj už bolo jasne, kto bude bojovať o finále. Ale prekvapilo ma hlavne to, že seriál sa nesústreďuje len na Hunger Games, ale ma aj postranne deje či je to ten detektívny alebo ten odľahčený s VIP hosťami. Je ich tu samozrejme viac, ale tieto dva ma zaujali najviac. Samozrejme je tu i nesmierna kalkulácia a pri hre s guličkami bola vyšperkovaná k dokonalosti. Bavil som sa a i keď som dal len jednej epizóde 5*, tak skoro všetky boli ozaj fajnové. Silné 4*. ()
Myslela jsem, že se na seriál ani nepodívám nebo, že se na něj podívám za delší dobu, jenže když z každé strany slyšíte chválu, tak mi to přeci jen nedalo a koukla jsem na to. Chápu ten hype kolem toho, je to něco originálního, drsného a napínavého. Osobně mě nejvíce bavily epizody právě s hrama, očekávala jsem, co za hry to bude a jaká budou pravidla. Příběhově mi to ale přišlo občas dost slabé. Například totálně zničili linku s policajtem. Otevřeli si dveře na další sérii, ale bojím se, aby seriál zbytečně neprotahovali a nebyla z toho blbost. Ještě jednu sérii ano, ale pak konec. ()
1. série: Mám to mezi čtyřmi a pěti no, protože jsem asi nebyla překvapená natolik jako někdo, kdo na tyhle typy "her" ve filmu není zvyklý. Korejci to ale povýšili na docela jiný psychologický level a například díl s kuličkami byl po této stránce absolutní špička. Tento seriál má tu moc, že vás dokáže každičkým dílem (s výjimkou druhého, který byl brutálním propadem) napnout jako struna, protože je to stavěné hlavně na napětí spíš než nějaké akci. Hlavní hrdina je vybrán, řekla bych, excelentně, protože jiné kultury se potřebují s hlavním hrdinou zkrátka citově propojit, což by mohlo jít se špatně vybraným Korejcem těžko. Obecně to chce se naladit na zcela atypickou vlnu při sledování tohoto příběhu. Režijně je to ale zvládnuté brilantně, nečekejte žádná klišé, i když nějaký ten americký motiv by se možná našel. Tento seriál ale umí překvapit úplně v jiných měřítkách a nenechá vydechnout. O té páté hvězdě ještě popřemýšlím, zklamalo mě totiž trochu to rozuzlení v osmém díle a že si toho pro poslední díl příliš neschovali. ()
První série je prostě pecka. Odpálená přímo do ksychtu. Vypsala jsem se dostatečně už u jednotlivých dílů. Takže je jasný, že jsem prostě spokojená :) ()
Nejpopulárnější seriál letošního roku hodnotím v době, kdy už jej pravděpodobně viděl celý svět, nám doma ale chviličku trvalo ho slupnout, o to víc jsme si ale téměř každou epizodu užívali. Určitě jsem v poslední době zhlédl více seriálů či jednotlivých sezón, které by si pětihvězdu zasloužily příznačněji, už ale jen proto, jak tenhle neviditelný miniprojekt dobyl svět, mu musím dopomoct k viditelnosti. Asi bych ho klidně nechal uzavřený, je ale asi celému světu jasné, že takový hit s sebou brzy přinese pokračování. [viděno na Netflixu] ()
Zkouknuto. Je to fajn, pohodička, žádné zjevení nového Krista, zvláště pokud znáte více než dva, tři filmy z korejského poloostrova. Já ano. Mě překvapilo cameo oblíbeného korejského herce, ale jinak nemám potřebu rozepsat se o seriálu více. 75% ()
Seriálový formát umožňuje důkladnější práci s postavami, podzápletky i v zákulisí masomlejnku a příjemný úkrok stranou po prvním seznamovacím dílu (kdy je účastníky odhlasován konec). Brutální dětské hry o život jsou pak napínavé a moderně, dynamicky natočené… s výrazným kořením neuchopitelné asijské mentality a patosu. Ovšem stále se ve výsledku jedná o vysoce zprofanovanou pointu (kritiku) cynické zábavy pro znuzené, dekadentní "VIP", kteří nevědí, kde utopit své astronomické jmění, tak se baví sázkami na chudáky, podřezávající si před jejich očima krky pro pár (miliard) wonů. Spokojenost, ovšem všetečné otázky o fungování celého toho dlouholetého "battle royale" cirkusu si raději nechám pro sebe. ()
Banda zadluženců a ztroskotanců obětí hry šílených zbohatlíků. Dětské hry, přehrávající postavy (vím že to tak u korejských věcí bývá), sem tam nelogičnost a ne úplně uspokojivý závěr. Na druhou stranu pár scén nezapomenutelných (skoro celý díl s kuličkami) a napětí kulervoucí. 6.5/10 ()
Trochu se obávám té připravované druhé série... tohle mohlo být solidně zakončeno i ukončeno... game over, finish. Ne, prachy. Zas a opět. Ale nedivím se jim, do určité chvíle to byla peckovní jízda. Pak nám to začalo skomírat pomalu dolů... což je škoda. S tou lidskou psychikou pod nátlakem si mohli tvůrci vyhrát ještě o něco víc. ()
Kórejský úchyláci sa nám ukázali... Jasné, že im to nemám za zlé, veď presa ja mám rád zvrátenosti - presne ako Hra na oliheň. Názov znie dosť divne ale keď divák dopozerá prvú sériu, konkrétnejšie poslednú časť, dostane sa mu vysvetlenia. Možno teraz vyzerám ako debil, že som nevidel tento skvost keď vyšiel, no áno, pochopte, že príprava na tento seriál zaberie aj pol roka! Počas príprav si pozriete Parazita a hopsá na Squid game. Veľmi pozoruhodný seriál, to musím uznať. Napínavé dejstvo obohatené nemorálnym zachádzaním s ľudmi, nie je zrovna žáner, po ktorom by som dychtivo masturboval. Okej, napínavé to bolo, malo to spád, úžasný nápad, skvelé herecké stvárnenie... Presne všetko to, čo by kvalitný film/seriál mal mať. Veď to nie je práca amatéra. Ono to ani nemá nejaké výrazné muchy, takže v konečnom dôsledku sa mi to ľúbilo. Sú tu isté predsudky pred druhou sériou (kto dopozeral seriál vie), bojím sa totiž, že vymizne to čaro napätia jednotky, že to bude nudné, rozprávkové... Ak vám toto neprišlo odpudivé a nechutné, bežte sa liečiť, ale ak ste mali výborný zážitok a ste nadšenec zvráteností, tak zrejme sa vám seriál páčil a dávate podobné hodnotenie ako ja. Teraz ma neberte ako úchyláka, ktorému sa páči pohľad na umierajúcich ľudí - nie to ja nie som, mám len rád neočakávané zvraty, napätie a isté satisfaction, ktoré som ja prežíval pri pozeraní Squid game. ()
Na každého jednou dojde. Možná je dobře shlédnout seriál o kterém je ze všech koutů slyšet s velkým odstupem. Přes skvělý nápad a asijské prostředí, ve kterém kdo někdy byl, tak zákonitě musí cítit "vůni" jejich ulic a přilehlých stánků až po výběr herců a hudby bylo všechno naprosto v pořádku. Provedení samotného průběhu "hry" už mělo podstatné trhliny z nichž pro mě nejpodstatnější byla snaha "pořadatelů" o jakousi čestnost či fair play, kterou stále tolik proklamovali, aby pak vše v mnohých dílech hodily za hlavu jen proto, že je to tak napsáno ve scénáři - velmi mi to ubíralo na zážitku a vytrhlo mne to vždy ze sledování. Připomnělo mi to, že nic není dokonalé. Skvěle organizovaní pochopové, mezi kterými se skryjí obchodníci s orgány a jako bonus policajt, který hledá příbuzného to vše v prostředí prošpikovaném kamerami, tajné šoustání na hajzlu, skrytý hráč, kterého si museli pohlídat....... Pak ještě osobní rýpnutí do stylu asijského hraní a gest, které nemusím. Mě to tedy celkově tolik nenadchlo, abych o tom básnil a vyprávěl. Možná, kdyby mi některé hry byly bližší, nebo kdyby byly v prdeli ryby, tak by.....Nebo kdyby perfektní kočičky Jung Hoyeon a Yoo-mi Lee ukázali něco navíc, pak bych dal 5*....Některé díly byly ovšem velmi povedené, příběh pěkně rozvinutý s nečekanými zvraty a konec jak se patří pro správné těžaře. ()
[VIDĚNO 28.9.2021] "Víš co má společného boháč s žebrákem? Žít pro ně není zábava. Život je pro ně nuda." ________ Určitě si pamatujete na hry, které jste častokrát hráli v dětství: Cukr, káva, limonáda, přetahovaná, kuličky, apod. - akorát nyní si představte, že vaše vítězství či prohra v těchto relativně nevinných dětských hříčkách rozhoduje o vašem životě, anebo smrti – a zároveň o tom, jak moc jste blízko multimiliardové finanční výhře. "Všichni v této místnosti žijete z ruky do úst, s dluhy, které nemůžete splatit." hlásají pořadatelé oné soutěžní hry, jejíž cílem je vybrat šťastlivce, který se bude na samotném konci topit jak v penězích, tak v krvi. A hra začíná...... Pro jedny bude jihokorejský seriál 'Hra na oliheň' lacinou levicovou agitkou – pro druhé půjde však o komplexní kritiku/sociologickou alegorii současného ekonomického systému, který za účelem zisku vykořisťuje obyčejné lidi, kteří se ať už svým přičiněním, anebo nešťastnou náhodou, ocitli na samotném dně. Celé dění na obrazovce je totiž takový sofistikovaný sociální experiment – jednotliví hráči do her jsou velmi pečlivě vybrání mezi lidmi, kteří se ocitli v hluboké dluhové pasti, a pro něž je každodenní život nekončícím despotismem, ne-li přímo hotovým peklem na Zemi. Dostanou tak ještě jednu unikátní šanci udělat něco se svým životem a dát mu smysl. A většina z nich po krátkém váhání přijme všechna rizika, a her se benevolentně zúčastní..... Takhle by se dala laicky popsat premisa celého seriálu. Již delší dobu jsem však neviděl v televizním formátu něco tak fascinujícího, jmenovitě tak komplexní anatomii lidské morálky – natožpak jsem nějakej ten pátek nezažil, aby mě seriál dokázal díky perfektnímu fázování napětí instantně posadit na prdel, pohltit svou bezprecedentní poutavostí, a potažmo nekompromisně emocionálně vyždímat. Jenže tvůrci seriálu 'Hra na oliheň' chtějí primárně provokovat a proto jdou ještě dál až za hranici extrému a vyobrazují mizérii lidskosti tak komplexně a tak nepřikrášleně, až z toho zrak přechází – divák tak chtě nechtě sleduje, jak se vzájemná spojenectví a blízká přátelství mezi postavami - jež si bezprostředně zamilujete - hroutí jako hrady z písku a následně mění v krvelačnou zradu kvůli vidině pohádkové výhry..... Jak již bylo řečeno, 'Hra na oliheň' svým způsobem sleduje osudy lidí, jež semlel systém, a kteří se nedokáží z nepříznivé finanční situace ne a ne dostat – a nabízí zcela ojedinělou cestu do duše a mentality lidí na tajuplném místě, kde se smývají jakékoliv rozdíly v bohatství, náboženství, rase a dalších segregačních měřítkách, a kde jsou si dle psaných i nepsaných pravidel všichni hráči rovni. Divák tak sleduje naprosto šílenou psychologickou sondu do etiky a mravnosti lidí, kteří nemají co ztratit, a jejichž jedinou živočišnou/instinktivní motivací je výhra oné peněžní částky, která by vás zajistila na několik životů dopředu. Seriál tak inovativně akcentuje motiv konfliktu mezi individualismem a kolektivismem, a v neposlední řadě odpovídá na zdánlivě banální, a přesto nezodpověditelnou filozofickou otázku: Čeho všeho jsou lidé schopni, a co vše jsou ochotni obětovat pro to, aby získali tučnou peněžní odměnu? A aby toho nebylo málo, seriál nabízí i druhou dějovou linii, v níž divák odhaluje mystérium ostrova, na kterém se ony vražedné hry odehrávají, a nahlédne i pod pokličku jejich samotných organizátorů..... 'Hra na oliheň' je ve výsledku (neironicky) nejlepší kritikou kapitalismu od dob vydání Komunistickýho manifestu a zcela nezapomenutelným nervydrásajícím zážitkem, který přes svou stopáž cca 8 hodin rapidně uteče jak voda, a byť jedinou minutu nedokáže diváka nudit – každá z epizod mě tak extrémně bavila, že jsem celej seriál sjel téměř na jeden binge-watch zátah, což se mi u seriálů zas tak často nestává. O to víc mě těší, že se z 'Hry na oliheň' okamžitě stal celosvětový megahit – nemluvě o tom, že finále nechává dveře otevřené potenciální druhé řadě a všem otázkám, jež prozatím nebyly zodpovězeny. Tahle parafráze o tom, že boháč a žebrák mají více společného, než by se na první dobrou mohlo zdát, si ten enormní úspěch prostě zaslouží, přestože právě ona popularita a hype všehovšudy tomuto ojedinělýmu dílku tak extrémně škodí. Inu, v jednoduchosti přeci tkví krása. Jižní Korea rules! ...... // VERDIKT: SERIÁL ROKU. 9,2 miliard wonů z 10 // 🦑 () (menej) (viac)