Závěť doktora Cordeliera

Úvodním výstupem Jeana Renoira je naznačeno, že Závěť doktora Cordeliera je pouze televizním filmem, ale následující drama, které je po režisérovu prologu rozehráno, tomu příliš nenasvědčuje. Není to "jen" TV film, ale naprosto skvělá a originální adaptace slavného příběhu o dr. Jekyllovi a panu Hydeovi, v tomto případě tedy dr. Cordelierovi a panu Opalovi. Vedle neotřelého a napínavého zpracování tématu nadevše vyniká herecká kreace Jeana-Louise Barraulta. Jeho Cordelier a Opale jsou opravdu dvě naprosto protikladné postavy, charakterově i vizuálně (původně jsem nevěřil, že Barrault hraje obě role...) Opale se na první pohled chová komicky, jakoby vypadl z nějaké sennettovské grotesky, ve skutečnosti ale z ledabylých pohybů a tikavých grimas tryská skutečné šílenství hodné ďábelského sadisty. Každý jeho výstup je skutečnou podívanou, stejně jako ostatní scény, které jsou všechny perfektně dotažené. Zkrátka.. Stojí to za to.. (29.03.2008)

Vzhledem k době vzniku bych to očekával přesně naopak, ale zatímco filmy Jeana Renoira z 30. let mě doposud vždy oslovily tak, že jsem jim dal 4 nebo 5 hvězdiček, novější tvorba pana režiséra mi přijde často nudná, zestárlá a málo zajímavá. Ten metafilmový úvod z TV studia se samotným Renoirem byl poutavý, byť neměl žádné hlubší opodstatnění ani „pokračování“ (např. na konci), ale pak to celé začlo sáhodlouze otravným voice-overem a přehouplo se do zcela rutinné adaptace notoricky známého románu. Ten námět Dr. Jekylla a pana Hydea (byť tady s jinými jmény postavy) je natolik profláklý, že vsadit vyprávění na šokující odhalení identity se spíše míjí účinkem, zvláště když celý film postrádá skutečnou hororovou atmosféru, i pořádné napětí se spíše jen jakoby občas objeví, než aby souvisle gradovalo. Souhlasím se spolukomentujícími, že Jean-Louis Barrault v hlavní dvojroli předvedl geniální výkon, zvláště jako Opale (Hyde) – ty děsivé mimické pohledy, ta gesta, spolu se změněnou chůzí i hlasovým projevem po osudové proměně... fakt paráda! Ještě bych možná vyzdvihl i představitele dr. Severýna (Michel Vitold), ale zbytek herců už mi přišel průměrný a také Barrault, byť tvoří pro mě možná jediný nadčasový klad tohoto filmu, má zde během prvních dvou třetin až žalostně málo prostoru s ohledem na to, že ztvárňuje hlavní dvojroli. Takže vcelku víc, než na lepší průměr, film nevydá. [65%] //           . . . PS: Ještě jako příznivec Mockyho hororové komedie La Grande Frousse musím pro zajímavost dodat, že hned dva herce, které jsem dosud znal pouze ze zmíněného filmu, jsem teď v rámci hororového maratonu viděl v hlavních rolích a to před 2 týdny Victora Francena (doktor Chabert) ve válečném hororu J'accuse z 30. let a teď Jeana-Louisa Barraulta (padělatel Douve) právě zde a oba mě mile překvapili přímo mistrovským výkonem. Vlastně mě už překvapilo samotné zjištění, že oba dříve ztvárnili hlavní roli v nějakém hororou (ačkoliv ve Francii se jich zase tehdy tolik netočilo) a vypadá to, že snad i díky tomu si je Mocky do svého originálního žánrového kousku netradičně obsadil...? (05.06.2022)

Závěť doktora Cordeliera mě ani trochu nepřesvědčila o kvalitách Jeana Renoira. Přesně jak píše Hellboy, film totiž vypadá, jakoby byl natočen o třicet let dříve. Navíc mi úplně unikly motivace Cordelierových experimentů, a to se považuji za vnímavého diváka. Takže chyba určitě není u mě ;)). Jedinou zajímavostí a případným doporučením pro ostatní, kteří by film chtěli shlédnout je, že role doktora Cordeliera a hrubiána Opala byla ztvárněna jedním hercem Jeanem-Louisem Barraultem. (FNŘ 2010) (08.08.2010)

King Baggot, John Barrymore, Fredric March, Spencer Tracy a Jean-Louis Barrault? Ano i ne. Zajímavá, ale poměrně nudná verze Jekylla a Hydea. Pan Opal je sice sadističtější než jeho předchůdci, úvodní škrcení malé holčičky mě příjemně navnadilo, ale pak se film tak nějak rozplizl a byl nezajímavějším a nezajímavějším (tak nějak jako jiný Renoir, nikdy mi tenhle Frantík k srdci nepřirostl, nebaví mě). Jediné světlé záblesky byly právě scény s Opalem, napůl groteskní - s odpovídající hudbou, Opalovými komickými pohyby a grimasami - a napůl šílené, jasně ukazovaly, že přestože může působit jako žertovná figurka, je nesmírně nebezpečný. Celkově jsme si ale s Renoirem opět nějak nesedli. (30.06.2014)

[FNŘ 2010] Tohle je hrozně špatný film, vypadá totiž, jako by byl natočen někdy v roce 1920. Je otázka, jestli je to záměrná pocta němým hororům, nevím. Ale ať tak, či onak, je to nezvládnuté. Od Renoira bych čekal něco víc. (07.08.2010)