Dokonalý pacient

Fuckt divní Švédové v divné švédské prudě, pojednávající o opravdu divném, prý „největším justičním skandálu a omylu“ švédské historie. Ten dle tohoto filmu a dostupných zdrojů spočíval v tom, že se nějaký divný jeblý švédský schizoš napajcovaný Xanaxem přiznal, že sériově típnul bandu Švédů a dokonce i pár Norů, načež ho ihned odsoudili na milión let do jednoho z těch věhlasných nápravných švédských pětihvězdičkových resortů s wellnessem a džakuzou na pokoji. Po čtrnácti letech se toho v honbě za senzací chytil nějaký divný Suppo Hyenson, řekl milému divnému masounovi, že nic nespáchal, načež ten prohlásil, že to teda vlastně jakože neudělal, no a divný švédský justiční systém na to: „Aha, tak sorryjako…“, okamžitě mu zrušil ty lázně a pustil ho ven zpět do divného Švédska, plného jeblých Švédů. Dovedu si představit, že by se to dalo i docela slušně záživně zdramatizovat, nikoliv tak, že divný Dokonalý nudil dvě hodiny vyšlapává ve sněhu osmičku a unyle mele nudné narkoleptické schizoidní kokotiny, které divný Hyenson natáčí a přikyvuje, až je z toho najednou ten „strašlivý skandál“, u nějž fuckt těžko říct, jestli byl divnější pičus ten prokurátor, který toho mentála zavřel, nebo ten, který ho pustil. Zív, kurva (07.03.2020)

Námět, který se naprosto dokonale hodí do Skandinávie. Ponuré, náročné, o sériovém vrahovi. Co víc divák, který má přesně toto na skandinávské kinematografii rád, může chtít víc? Snad jen jistotu poutavého děje a správně zvoleného průběhu, který nebude nudit a naopak se budete bavit jak atmosférou, tak severským prostředím. To všechno v tomto filmu je. To dobré, i to špatné. Bohužel. Námět je opravdu něco, co musíte vidět, když ke Skandinávii tíhnete. Jenže ono se ve filmu ty dvě hodiny fakticky vlastně nic neděje. (23.06.2021)

„NESPÁCHAL JSEM ŽÁDNOU Z VRAŽD, ZE KTERÝCH MĚ USVĚDČILI, ANI ŽÁDNOU Z TĚCH, KE KTERÝM JSEM SE PŘIZNAL…“ /// Oslava švédský investigativní žurnalistiky. Abych pravdu napsal, moc mě to nebere. Tempo je vypravěčský a fakt, jestli ten chlápek opravdu spáchal to, za co sedí… K vyprávění se občas přidá i pár drsnějších šotů ze zločinů., ale spíš ho doplňují, rozdrobují, než aby ho zatraktivnili. Žurnalistika je to poctivá, ale nám jde především o film (a ne o člověka, že?). Výsledek pátrání tedy nepřináší žádný překvapení, i když věřím, že pár lidem způsobil dobrej šok. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Fallet Thomas Quick: Att skapa en seriemördare“, kterou v roce 2012 napsal Hannes Råstams, neznám. 2.) Zajímají mě divný lidi. Třeba Sture Bergwall. 3.) Thx za titule „papuliak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (25.03.2020)

Tváříme se, že máme v rukou nesmírně žhavou látku. A že tahle kriminální rekonstrukce posadí na zadek. Neposadí. Thomas nebo Sture, je to jedno, prostě tenhle chlapík má chorou mysl a na svědomí na dvacet vražd. Jenže v procesech se nikdy nepracovalo s žádnými důkazy, pouze s jeho vlastními přiznáními. A do toho nyní pořádně šlape investigativní novinář a nevrlý workoholik Hannes. Bizarní případ se stal jedním z největších skandálů v dějinách švédské justice. Původně to bylo celé zamýšlené coby seriál, možná proto nám z toho vyskočilo i několik utahaných momentů nebo naopak kvapného vysvětlování. Když se pak vyloží karty na stůl, zájem paradoxně opadne. Co mi ale nejvíc vadilo, byl „návrat“ ke zběsilému střihu, který známe někdy z dvacet let starých thrillerů. Myslím, že tyhle roztěkané momenty Seveřani (kteří umějí být temní a zarputilí jinak) nemají zapotřebí. Úplně mě nevtáhly ani osobní (zdravotní) peripetie hlavního hrdiny. Námět bezpochyby fajn, s divákovou pozorností je to horší. (16.03.2020)

Tohle opravdu někdo režíroval, nebo se to tak bez ladu, skladu, nápadu a napětí samo vylíhlo před náhodně puštěnou kamerou? (02.01.2022)

"Psychiatr forenzní, stvořil stvůru... co teď s ní?" Poučné. Co je to forenzní psychiatrie? Nebezpečná hračka pro vzdělané (rozuměj těch, co na to mají lejstro) patology lidských duší, kterým jejich hračku omlátí o hlavu i obyčejný brejlatý strejda, toužící být středem pozornosti (a dostat víc léků a lepší pokoj v blázinci), který jen přečetl pár novinových článků a pustil si fantazii na špacír. Co je to švédský stůl? Je to stůl s takovou spoustou dobrot, že po konzumaci všech vám nebude dobře. A co je to Håfström? Pacient s bludem, že může páchat tvorbu napříč žánry (protože kdysi rozečetl Kinga a víceméně úspěšně zdrhnul z lochu) a trpící sklerózou, kvůli které zapomněl poslat roztahaný výtvor do střižny. Takže nakonec ke 30 neobjasněným vraždám přidal i zločin na publiku. Pokus o masovou vraždu diváků unuděním k smrti. (12.05.2022)

Nie je prípad ako prípad, nie je reportáž ako reportáž a nie je justičný omyl ako justičný omyl. Spočiatku som príliš nerozumel tomu, o čo investigatívnym novinárom ide, ale to nevedeli ani oni sami a v druhej polovici filmu, keď už všetkým začínalo byť jasné, odkiaľ vietor fúka, sa z toho celého začala stávať bláznivá tragikomédia, až fraška. Len keby to nebola skutočnosť, že. Alebo žeby práve preto? Ono aj niektoré zdanlivo zbytočné dejové odbočky, ako choroba hlavného hrdinu, sú zmotivované realitou, takže vyčítať Pacientovi nejaké dejové klišé je neopodstatnené. Inak je celý film dostatočne napínaý, fanúšikovia seriálu Most by si mali prísť na svoje, ako aj priaznivci škandinávskej krimi, i keď toto nie je vôbec typický zástupca tohto subžánru. Každopádne je tu množstvo momentov, kedy sa budete cítiť skutočne zainteresovaní do vývoja deja a osudu postáv. (13.02.2020)

Naprosto skvělá investigativní novinařina v podání severu! (08.03.2020)

Sice fascinující skutečný příběh, ale těžko pochopitelný závěr. Hloupá nudná režie a slabý scénář způsobily, že tento film mohu jen stěží doporučit. pobavilo mě několik hlášek a postřehů o životě jako ta psycholožky "V tiché vodě plavají nejtišší ryby a nejvíc postižené". Vůbec hodně času se věnuje psychologickému portrétu vraha. Velké odhalení není žádné velké odhalení přes to, že novináři pokládali správné otázky. Pro Švédy je to hodně známá kauza s množstvím obětí, ale nevím jak to bude bavit ty, kteří se předtím s případem neseznámili.. Kdo se chce dozvědět víc o divné švédské společnosti, ať se podívá na dokument Švédská teorie lásky (stáhnití na www.promitejity.cz o jejich podivném sociálním experimentu ze 70. let kdy měly být ženy soběstačné a nepotřebovali muže. Výsledkem jsou statisíce osamělých lidí žijících ve Švédsku v izolaci. V 70. letech také švédové první na světě si odhlasovali v referendu přijmutí ideologie multikulturalismu a nyní mají ve městech válku arabských a afrických gangů. (05.04.2020)

Pútavý príbeh o najväčšom justičnom omyle vo švédskych dejinách je natočený svižným tempom a to je jeho veľkou záchranou, lebo je aj zbytočne popisný a detailný a ako hraný film potom zbytočne stráca na diváckej pozornosti. (15.03.2020)

Novinářské drama pravděpodobně přesně rekonstruující skutečné události, ale snaha o autenticitu filmu příliš nepomáhá a v některých momentech působí spíš jako hraný dokument. Z mého pohledu je chyba, že Håfström víceméně rezignuje na nějakou autorskou invenci. Hlavní hrdinové tak během vyšetřování prakticky nemusí zdolávat eventuální překážky a samotné odhalování faktů postrádá stupňování a místy působí chaoticky. Nemůžu říct, že by mě to vyloženě nebavilo, ale bylo to na mě příliš suchopárné. Průměr. 50% (16.03.2020)

Zajímavý případ, o kterém jsem nevěděl. Snímek je zpracovaný dobře, není tam v řemeslné práci žádný velký laps. Také ale nejde o žádný majstrštyk. Nicméně příběh mě zaujal, co je vlastně všechno možné. (15.04.2020)

Ze Scandi programu jsme si vybrali thriller záměrně. Chtěli jsme napětí. Toho se nám ani omylem nedostalo. Vraždy či obrazy násilí je vidět v krátkých, nic moc neříkajících montážích především v úvodu filmu, a je jich víc, než by mělo. Dále už sledujeme vyšetřování jednoho umíněného novináře, kterému se na případu Thomase Quicka pořád něco nezdálo. Navštěvuje proto odsouzeného v psychiatrické léčebně a vede s ním rozhovory. A to je vlastně vše, co ve filmu uvidíte. Nejsme-li v "cele" zadrženého, jsme na hotelu, kde si novinář pouští videozáznamy s rekonstrukcemi vražd na místě činu, které ale nepřináší nic moc nového a potvrzují už dávno obhájenou domněnku novináře - že Thomas Quick není skutečným pachatelem.Proč? Protože o místech činu, jak vidno, neví zhola nic. Toto téma je v několika variacích omíláno jak při výsleších v léčebně, tak při oněch rekonstrukcích - Quick zpatra háže nápady podle toho, jak se vyšetřovatelům a lékařům hodí, i když to mnohdy nedává ani trochu smysl. A nutno říct, že zde se tvůrci snaží brnkat na komickou strunu, což dle mého soudu bylo zcela neopodstatněné, a nemístné. Případ Thomase Quicka neznám, a proto nevím, zda tak školácké fauly jako je neověřené alibi svalovat na nedůsledné tvůrce, nebo úplně pitomé vyšetřovatele ve Švédsku. Druhým takovým faulem jest ona nalezená kost, která je vlastně jediným důkazem, který proti Thomasu Quickovi zbyl. Jak to s ním bylo se v laborce řeší až v poslední řadě, ačkoli jeho neprůkaznost by novinářům ušetřila mraky práce. Pro Švédy jde patrně o velké téma, pro nezaujatého diváka o vcelku jednoduchý příběh, vyprávěný v dost přetažené stopáži, o tom, jak jeden duševně chorý, nemilovaný člověk lhal, a lhal, a zase lhal, a dostával za to úplatou léky, po kterých tolik bažil. Vyprávěcí postupy tohoto filmu ale zcela zabily jakýkoli moment překvapení, který děj mohl nabídnout. Od začátku víte, že ten člověk vrahem není, a proč byl takto léčebnou zneužíván se vlastně ani nedozvíte. Za zmínku stojí herecké výkony dvou hlavních postav, i jak věrně se podobají svým skutečným představitelům. 65% (12.01.2020)

Snímek Dokonalý pacient podnítil můj zájem o skandální případ Thomase Quicka, který se stal černou skvrnou na švédském právním systému. Škoda jen toho slabého scénáře, jenž obstojně zpracoval režisér Mikael Håfström, styl vyprávění totiž postrádá výraznější gradaci. Za zmínku určitě stojí věrohodné herecké výkony představitelů hlavních rolí Jonase Karlssona a Davida Dencika. (60%) (28.02.2021)

Konečne jeden z lepších filmov z novinárskeho prostredia. Malo to hlavu aj pätu a hlavne spád. (20.03.2021)

Slušnej novinářskej thriller o největším omylu švédský justice, o kterým my samozřejmě nemáme ani šajnu. Chvílema na mě to vyšetřování působilo až absurdně, takže to rozhodně není dokonalej film, ale celé té kauze se věnoval velmi detailně a herecky taky v pohodě. (18.06.2023)

Pokud jsem to pochopil dobře chlápek oloupí s kýmsi jakési dědky ty ho poznají a policie ho zatkne. Jelikož se cítí sám tak začne vypovídat , že má v sobě druhou osobnost co mluví anglicky a začne se přiznávat k vraždám. Celkem jich bude 8 mluví se i o 9 s tím, že k dalším minimálně 30 se přizná, ale nejsou ani těla ani důkazy. Dostane doživotí v nápravném zařízení v roce 2008 kdosi zavolá jakémusi novináři, že ten co sedí je nevinný ten to začne řešit a na konec ho osvobodí. Zhruba do hodiny je to v pohodě a zajímavé pak to jde kvalitou hodně dolů o těch vraždách se tam nedozvíme takřka nic mohly ukázat více o těch případech místo toho sledujeme novináře co má rakovinu a umírá a jeho život. Navíc film nevysvětlí jakým způsobem věděl to o těch vraždách a jak umřely sice na wikipedii píšou, že se přiznal k tomu co se vědělo z novin, ale to se tu vůbec neprobírá a neřeší. 40 procent za film 20 procent za tu hudbu na tom pohřbu. Zbývají odpovědi je to kvalitní film co si zaslouží více jak 60 procent odpověď ne je to dobrý film odpověď ano chtěl bych ho vidět vícekrát nebo jít na něho do kina či kupovat si originálku až vyjde odpověď ani náhodou (10.05.2020)

Severský kriminálky mám rád, oni to prostě umí dobře vystavět a taky mají neskutečnej cit pro výběr herců. A tím ani tak nemyslím v tomto případě podobu se skutečností (i když tady to bylo taky poctivý), ale vybírají charismatický a zajímavý typy, ne žádný "napomádovaný hollywoodský krasavce a modelky". A myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Bohužel tady je trochu přepálená stopáž, malinko bych ubral, protože časem se divák trochu přestane soustředit a zdá se to moc natahovaný. Nicméně klobouk dolů před těma novinářema, protože to bylo teda pořádný svinstvo. Je celkem zajímavý si o tom něco přečíst na netu. (17.03.2020)

Vlastně mě to bavilo. Ale zase ne tak, abych to třeba chtěl někomu doporučit. Prostě další bizarní true story. Tentokrát o podivném týpkovi, sedícím 20 let na psychiatrii za tunu vražd, který najednou začne říkat, že je nevinný. Trochu sestříhat a mohlo to být ještě lepší, ta 2 a 1/4 hodina byla trochu moc. (18.03.2020)

Divnonuda. Quick je na jednu stranu zajímavý koncept a jako dokument určitě zcela ustojí, ale jako plnohodnotný snímek tedy nic moc. Všechno je takové napůl. Máme zde fascinující přírodu, která je klasicky "seversky" drsně natočena, ale ta se prolíná s nudnou kanceláří, atmosféra a napětí je v určitých momentech díky hudbě a vizuálu dost intenzivní, ale postupem času chřadne a nechává diváka ledového, tedy bez jakýchkoliv emocí, no a herci to sami o sobě nijak famózně na můj vkus nezahráli. Jednou, možná dvakrát mě zamrazilo, ale ten potenciál, který snímek měl, přesnější vykreslení postav v té kruté severské atmosféře, to zde prostě zcela chybí. (09.06.2020)