Agent

Cohen je ve vážné rovině sice parádní a celý ten exkurz na střední východ šedesátých let je hezky chytlavý, ale na mě to působí nepřesvědčivě, tam kde by to chtělo působit hyperrealisticky (práce špióna je tady zase jen líbivou akční atrakcí na efekt, bez zásadnějšího důrazu na logiku..) Taky s tím mám docela problém ideologický, protože zase je to v zásadě dualistická, Izraelská propaganda o cool, dobrém a neivazivním státu Izrael v obležení úchylných, šavlozubých a krvežíznivých nepřátel..... Oh Common! (21.10.2019)

Eli Kohen je špionská legenda a určitě si podobnou připomínku zaslouží, ale nejsem si jist formátem. Šest téměř hodinových dílů je z mého pohledu moc, protože Kohenova práce nespočívala v krkolomných sabotážích a adrenalinových honičkách, ale ve sběru informací a vysílání. A i když se Raff vážně snaží, nedokáže se vyhnout řadě hluchých míst, které k dynamice vyprávění zrovna moc nepřispívají. Z tohoto pohledu je škoda, že se nejedná o film či maximálně třídílnou minisérii. Nicméně i přesto všechno jsem se bavil a s hlavním hrdinou v pohodě vydržel až do bolestného konce, který sice postrádal potřebné emoce, ale to se dalo přežít. Asi největším pozitivem je Cohen, který se tímto stal dalším komediálním hercem, u kterého člověk nechápe, proč tráví většinu své kariéry hloupým pitvořením v kánálových "vtípcích". Přivřu oči a dám 70%, ale doufám, že se ke Kohenovi v budoucnu ještě někdo vrátí. (08.10.2019)

Musím se přiznat, že jsem se nejdřív dost bála, že v každé scéně uvidím Borata, ale opak byl pravdou. Sacha Baron Cohen jako by se převtělil do Eliho Cohena a později i do Kamela Amina Thaabeta. Seriál má neskutečně tíživou atmosféru, která by se dala krájet. Čtyři hvězdy dávám jen proto, že je v seriálu několik historických nesrovnalostí. (20.12.2020)

Předstírám, že jsem já. Snaží se to o "realistický pohled na práci agenta", ale stejně si to opakovaně neodpouští klasické žánrové prvky typu schovávání se za stěnou, zatímco ve vedlejší místnosti stráž pojímá podezření, ale před vstupem do druhé místnosti si to rozmyslí či získávání dokumentů v poslední možnou milisekundu spolu s otevřením dveří apod. Je to stokrát viděné a v podobě vyprofilovaném díle působící jako pěst Muhammada Aliho na Buscemiho oko. Což je ohromná škoda, protože skutečnost je sama o sobě neskonale zajímavější a napínavější. Jinak je to však více než zdařilá minisérie o neskonale nosné stěží uvěřitelné kariéře/osudu. Krom podrážení si vlastních nohou tomu ještě lze vytknout, že to mohla být ještě o něco kratší minisérie a že jde o seriál, kde je všudypřítomná angličtina namísto směsice hebrejštiny, francouzštiny a arabštiny vyloženě na škodu. V každé epizodě je nějaká ta postradatelná vata. Nikdy ne v takové míře, že to začne nudit/vadit, ale v dostatečné natolik, aby si toho jeden všiml. Jinak je to však skvělé; především pak úvodní a finální epizoda. Nejsilnější je to v ryze civilních a emocionálních polohách. Co (či spíše kdo) to drží nad vodou i v těch nejslabších momentech je Cohen, který musí být tu šarmantní, tu melancholický, tu (po)chybující a někdy také nenápadnou šedou kancelářskou krysou. A ve všech těch polohách je... Pokaždé někým úplně jiným a přesto v jádru stále až za hrob vlasti a ženě věrným Elim. (19.10.2020)

Víš co Sašo? jdi doprdele! Mrhat svůj talent v takových hovnech jako Borat atd. Protože tohle byla herecká jízda a ty prostě umíš. Příběh velmi fascinující, dostat se jako agent až k vrcholovým vojenským špičkám v Sýrii. Měli to pěkně naplánované, jen co je pravda. Každopádně naprosto šílená práce, neustále žít ve lži, kde vlastně nevíte jaký život žijete. Taky je Eli Kohen národní Izraelský hrdina. (24.04.2021)