Reklama

Reklama

Ľudia krvi

Trailer

Filmová dráma o našej prítomnosti. Otto Hille, hlavný hrdina príbehu je najatý, aby zaviedol starého Švarca do krajiny predkov. Starec by rád prešiel bolestným očistcom k zmiereniu s tým, čo celý život skrýval. Otto sa vďaka tejto ceste vracia do rozpadnutej nemeckej dediny Vitín. Miesta, ktoré je stredobodom celého príbehu. Tu sa stretáva s prízrakom svojho starého otca Otfrieda. Prepadá sa do roku 1945 a stáva sa svedkom udalostí, ktoré sú príčinou jeho nočných mor a desov. Minulosť je kľúčom k prítomnosti. (ASFK)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (7)

Dikaiarchos 

všetky recenzie užívateľa

Mně není proti srsti, když režisér s kuráží, vehementně, odjinud a jinak řízne do tématu, zde toho sudetského, nepředloží očekávanou vypreparovanou filmovou tkáň, ale přijde s in natura obnaženou tkání hýbající se v živém organismu; a to je, aspoň jak já si film vykládám, případ Lidí krve.          V rámci svého úzkého a třeba i scestného hlediska mám režiséra za neurologa, který se k Otto Hillemu chová jako k pacientovi, jemuž do středu mysli, mozkové tkáně, umístí kameru (suplující futuristický tomograf) a po většinu stopáže filmu snímá, co se v jeho mysli pod vlivem lektvaru obrazotvornosti odehrává. Vidíme vyjevovat se sekvence v halucinogenně vodvázaný choreografii, aniž obrazy košatí do svévolného psychedelického vesmíru; naopak v sobě koncentrují motivy spojené s traumatem: skřípající táhla mezi křivdou a mstou, klepání na zabedněné svědomí, provívání konceptu ráje, pekla a očistce i echo někdejšího příběhu. To vše ve snaze Ottovy (a souběžně Švarcovy) mysli strávit nebo vyplivnout trýznivé trauma a dojít v sobě samé u(s)pokojivého stavu.          Lidi (z a od) krve, i přes svůj formální neklid, zaznamenávají proces sebeupokojování mysli, a to s vědomím, že jen upokojená mysl nezavdá příčinu k újmě nové, neboli že práce na upokojení mysli je prací na upokojení světa.           „Jsem syn země a hvězdné oblohy, jsem vyprahlý žízní a umírám. Dopřejte mi napít se studené vody z jezera paměti,“ říká Otto a vrah jeho dědy to opakuje. V tu chvíli vzpěněná krev Ottova a studená krev vrahova poklekají před vyšším lidským pokrevenstvím, definovaným hvězdným prachem a vodou, jež je tvoří a pojí. A v tu chvíli se i podkova Sudet a kopyto Kotliny stávají nerozdílnými částmi cválající klisny Země, na jejímž hřbetu se všichni – nerozdílně – vezeme. Vše je v tu krátkou chvíli, v zákmitu mysli, upokojené.          A Pavel Zajíček ví, oč běží, když zpívá: Chci tě naučit cejtit. ()

Rimsy 

všetky recenzie užívateľa

„Hoř jako oheň, co hoří ve vodě.“ Surrealistické putování k hranicím státu i vlastní minulosti je přestylizováno do natolik extrémního tvaru, že pro většinu diváků bude útrpným zážitkem; někdo však jistě ocení i odvahu a neotřelost, s nimiž se Miroslav Bambušek složitého tématu chopil. Více zde. ()

Reklama

Filmmaniak 

všetky recenzie užívateľa

Bizarní a chaoticky vyprávěná směs halucinací, retro flashbacků, teatrálních výjevů, industriálních obrazů a animací, experimentálně zpracovávající téma traumat z poválečné krutosti v česko-německém pohraničí. Trochu Stalker a trochu Habermannův mlýn, leč realizovaný na úrovni psychedelického punkového videoklipu, zcela utopeného ve zmatené a nesrozumitelné symbolice. Je to hodně vybočující a nekonvenční, což může být teoreticky pro někoho plus, ale jakékoli jiné hodnoty v tom moc nalézt nelze. ()

Germanicvs 

všetky recenzie užívateľa

Podobně jako v Tarkovského Stalkerovi hrdinové Bambuškova filmového putování z černobílé šedi každodenního stresu a lopocení vstupují do barevného světa zóny našeho podvědomí. Prostoru, kde se spojují pocity kolektivní viny národa/jednotlivců, radost, bol a odpuštění/zatracení. Moře nás láká, svádí, fascinuje, běsní a uklidňuje. Nevstoupíš dvakrát do stejného časoprostoru. ()

LenkaAK 

všetky recenzie užívateľa

Asi si to musím ještě nechat chvíli uležet. Příběh super, takové věci mám ráda, kdy se setkává přítomnost s minulostí, a lidé se s tím musí nějak vypořádat.  První část velice expresivní, chvílemi až bizardní. Některé scény, jejich vyjádření a vyznění, se mi velice líbily, pár bych jich vystřihla.  Druhá část, samotný příběh, pecka! ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (3)

  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 7,5 milionů korun. (SONY_)
  • Natáčení probíhalo na Ostravsku, například v Dolní oblasti Vítkovice, nebo poblíž koksoven u řeky Odry. (Duoscop)

Reklama

Reklama