Mank

Mank rozhodně neskrývá oscarové ambice a zároveň představuje jeden z x-filmů, kde (akademická) forma válcuje (divácky přívětivý) obsah. Černobílý vizuál, zatmívačky, úvodní vintage titulky a samotný námět snímku vrací diváka zpět do zlaté éry Hollywoodu - do doby velkých studií, zářných hvězd a scenáristických týmů i solitérů. Fincherův Mank je řemeslně natočený životopisný film, který však po většinu stopáže postrádá jakoukoli dramatickou či hlubší scénu - až téměř v závěru filmu, při "Mankově vylévání srdíčka okatě pokukujícím po Kaneovi", jsem cítil silnější emoce. Herecky a námětově slibný film, který však pokulhává na jalovém zpracování. (18.04.2021)

"Nepíšete tady operu." - "Až na to, že píšu operu." Vypadá to hezky, ale strhující drama se nekoná. Jen místy zajímavý, místy se vlekoucí a především cinefilům určený příběh o slavném úspěšném (?) donkichotském boji s mocí. S dobře napsanou, rozporuplnou, ale i díky výbornému Oldmanovi sympatickou titulní postavou sarkasmy trousícího zahořklého intelektuála, který z postele a s flaškou v ruce válčí se stárnoucím mocnářem. Překvapilo mě a mrzelo minimum prostoru pro vztah Manka a Wellse, ale od toho je tu RKO 281. Teď už bych se konečně mohl podívat na Občana Kanea... (07.12.2020)

Evidentně vysněný OSOBNÍ projekt (možná až přehnaná úcta k původnímu textu zesnulého otce), který ovšem vyznívá velmi NEOSOBNĚ. Jestli budou nadcházejícím ceremoniálům (Glóby, Oscary a další) vévodit dialogové a neemoční látky bez dynamiky jako Mank nebo Chicagský tribunál, tak si ten podivný (nejen) filmový rok shrneme tak trochu nemastně a neslaně. Chtě nechtě Mank skončí v modrých číslech, kam ostatně patří. Fincher neFincher. Holt úplně poprvé jsem se s jedním ze svých srdečních tvůrců minul. Nehovoří o tom, jak pro mnohé přelomové dílo vzniklo. Vypráví o tom, jak Hollywood ve 30. letech fungoval a proč se alkoholik, teda scenárista Herman Mankiewicz, rozhodl napsat scénář Občana Kanea právě tak, jak ho napsal. Jakmile výsledek začneme posuzovat v kontextu celé mistrovy tvorby, nastává největší potíž. Je to totiž obří úkrok stranou. Zahleděný do sebe, dlouhý, stylisticky cvičící, rádoby důležitý, nepřístupný. Nedává divákovi zrovna najevo, kam směřuje a co chce vlastně říct. Sype spoustu postav, spoustu veledůležitých lidí Hollywoodu té doby, kteří procedí mezi zuby něco rádoby sofistikovaného a jdeme zase dál. Po Nolanovi (guláš zvaný Tenet) si i Fincher natočil vyloženě svůj film, kdy mu zjevně nikdo nestál za zadkem, i když možná měl. Mnozí zmiňují i poslední tarantinovku Tenkrát v Hollywoodu, to byl ale dle mého soudu jiný level. Nicméně jednotlivé důležité postavy mě u Finchera vůbec nezajímaly a celkově mi jeho dílo vlastně skoro vůbec nic nedalo. Ani Gary Oldman nezafungoval. Coby poctu starému Hollywoodu si raději zopáknu Ed Wooda. Za mě prostě přesně ten typ snímků, který si už nejspíš nikdy znovu nepustím. (15.12.2020)

Výtky jsou evidentní - odtažitá, nedramatická a v podstatě na jednom konfliktu založená oslava starého Hollywoodu skrze těžko uchopitelnou postavu scenáristy, jehož dílo Občan Kane je naprosto zásadním etalonem v dějinách zvukového filmu. Nic moc nového se ve filmu nedozvíte, nic moc film jiného neřeší, ale...1) je to audiovizuální žrádlo, 2) má to mnohem aktuálnější kontury než bychom si před rokem vůbec dokázali připustit (volební hlasování, otázka přežití kin a studií). Je to jeden z těch horších filmů Finchera a nebýt Netflixu, nevím, jestli bychom ho někdy vůbec mohli spatřit. Asi takto: Netflix to s chutí zafinancoval, protože z toho koukají ceny a prestiž, Fincher si to natočil, protože je to pro něj osobní látka a projekt, ale obyčejný divák stále čeká, čím ho zase Fincher bude bavit. Opravdu jsme museli od Zmizelé čekat 6 let na tohle? Pojďme teď splnit sny divákům, Davide... (08.12.2020)

Strašně těžko se mi tento film hodnotí a stále jsem někde mezi 3* a 4*. Jsem velká obdivovatelka Davida Finchera a tenhle film mě uhranul svou vizuálnosti a stylizací. Je to prostě něco úplně jiného a po téhle stránce se filmu nedá nic vytknout. Dokonale vás to přenese do 30. let a celé dvě hodiny jsem vlastně nedokázala odthrnout zrak. Tento film má však jedno ale a pro mě hodně velké ALE. Vůbec mě nezajímaly postavy. Bylo mi úplně jedno, co dělají, nebo co se s nimi stane, myslela jsem si, že budu jasná cílovka filmu, tahle témata o vzniku filmů v zlaté éře Hollywoodu vyloženě miluju, ale tady jsem si u závěrečných titulků uvědomila, žen ten film mi vlastně ve výsledku nedal vůbec nic kromě toho, že jsem sledovala vizuálně podmanivý film s nádherně nasnímanými obrazy. Tohle je jeden z těch filmů, který bude výrazně rozdělovat publikum a já naprosto chápu obě strany - ty nadšené i ty zklamané. (05.12.2020)