Reklama

Reklama

Hollywood 30. let vypadá úplně jinak, když se na něj podíváte očima sarkastického scénáristy a alkoholika H. J. Mankiewicze, který právě dokončuje svého Občana Kanea. (Netflix)

Videá (2)

Recenzie (208)

Cervenak 

všetky recenzie užívateľa

Nie, nie je to dobrý film, je to šialene nudná a prázdna zlátanina, ktorá bolestivo netriafa to, čo evidentne malo byť hlavnou pointou - teda zachytiť akýsi zlomový okamih či vzťah v Mankovom živote, ktorý viedol k napísaniu Občana Kanea. No, tak mu bol nejaký filmový mogul nesympatický a raz mu to na jednej snobskej večeri ožratý vykričal. To je celé? To má byť ten konflikt, ktorý viedol k napísaniu jedného z najlepších filmov všetkých čias? Čotijebe? :D Ten akože dobový audiovizuál so zastretým zvukom a "značkami pri prehadzovaní kotúčov" je úžasný (preto dávam neprimerane vysoké hodnotenie), ale herci nič nadpriemerné (Gary si tu ide maximálne svoj štandard a okrem neho tam nikto iný vlastne nič nehrá), vzťahy medzi postavami len veľmi vlažne načrtnuté (o Lily Collins sa dozvieme len to, že je snúbenec sa stratil a potom našiel, úúú) a príbeh ma až bolestne nezaujímal. A hoci o dobovom Hollywoode čo-to viem, dobrú polovicu času som iba vzdialene tušil, o čom je vlastne reč, a aj tak ma to nebavilo. Takže u mňa zďaleka najslabší Fincher vôbec, a to ho dosť uctievam. Viackrát som si spomenul na Vtedy v Hollywoode, ale tam je pod tým uctievaním dobového Hollywoodu aj veľmi zábavný príbeh so šťavnatými postavami. Tu nie. Vôbec. ()

POMO 

všetky recenzie užívateľa

Fincher si letos podobně jako Nolan ulítl do přepálené variace svého fetiše mimo parametry diváckého filmu. Mank je jeho Velká retronádhera z Hollywoodlandu. Respektive jeho dnes již zesnulého táty, který se v daném období narodil a kterého scénář čekal v Davidově šuplíku na benevolentní Netflix. Okouzlení podnikatelským vizionářstvím šéfů hollywoodských studií, smetánkové večírky a debaty v honosných sálech luxusních sídel a komorní portrét nadaného scénáristy, který byl přes svoji výstřednost a neustálou přítomnost v kruzích spřízněných profesionálů spíše outsiderským alkoholikem. To všechno může znít báječně a lákavě (a že je to i neskutečně autenticky filmařsky exekuováno) ale přesto je výsledek problematický. Fincher proplétá filmový svět s politikou, která diváka v daném prostředí z dané doby nezajímají, skáče v čase a mezi postavami, o kterých řekne nic nebo málo, a jen jakž-takž se mu v rozcuchaném vyprávění daří koncentrovat na motivaci hlavní postavy, o které to celé má být. V některých jednotlivostech pohádkově baví (návštěva studií a exteriérového setu) nebo evokuje vyspělou tvůrčí chytrost, v jiných nudí zbytečnostmi a prázdnými dialogy. Postava Williama Hearsta (Charles Dance), která měla být Mankovým podnětem pro napsání Občana Kanea, je zde upozaděná a mezi Wellesovým a Fincherovým filmem nevytváří žádnou myšlenkovou paralelu. Náladama, pózama a názorama přecpané, umělecky evidentně ambiciózní dílo jistě pár akademiků, historiků, filmomilů a politologů v jedné osobě potěší, ale já z těchto vod preferuji vypravěčsky uhlazenější a příběhově podnětnější kousky - ať již cynicky intelektuální (Altmanův The Player) nebo prostoduše srdcařské (Burtonův Ed Wood). Z herců má nejblíže k Oscarovi Arliss Howard za skvělé ztvárnění L. B. Mayera. Ta procházka po MGM s jeho emotivním monologem je jednou z filmových scén roku. “This is the business where the buyer gets nothing for his money but a memory. What he bought still belongs to the man who sold it. That’s the real magic of the movies.” ()

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie užívateľa

Ou yes a já kráva chtěl Netlix zrušit, ale pro tyhle šperky si ho prostě budu dál vydržovat, protože on mě pak odmění moc krásným večerem. Nevím, kde mám s tím nadšením začít, možná u Davida Finchera, nedá ti tu nádheru zadara, vyžaduje absolutní pozornost, ale pak do tebe napere tak vyníkající filmařinu, že nadšením líbáš obrazovku. Krásný v detaliech, celku, atmosféře, kamera vždy umí zabírat příběh a dění a Gary Oldman ? Mástr krát pět a já se tady rozepíšu jednu scénu, monolog opilosti jsem jí nazval a to když mluví opilí k přísedícím, nejen to tržení těla je úplně top, ale i ta řeč občasně dvakrát za sebou řekne první písmenko v nějaké větě, chápu pro někoho píčovina, ale já si tuhle scénu po skončení pustil ještě třikrát a snažil jsem se jí dát do střetu s opilíma lidma co jsem viděl v podobné situaci a opravdu je to do posledního slova a pohybu naprosto bezchybný. Omlouvám se nechci tady pitvat scénu po scéně, ale chtěl jsem odůvodnit na jednom příkladě z mnoha proč tohle považuju za Garyho fenomenální výkon. Vizuální stránka, no to je lahoda všech lahod, zase tady můžu úvadět několik interiérových nebo exteriérových scén jako příklad, ale to bych za chvíli měl komentář jak matty a to nechceš. Přesto všechno, že se jedná o absolutně jasně nejlepší filmařinu tohoto roku si nemyslím, že ten film nadchne všechny, není snadný na koukání což nevím jestli mu mám vyčíst nebo ne. Já osobně si ho dám ještě několikrát, ale zatím tu pětku dávám. Protože, když mám u mnoha scén z těch či oněch důvodů jen "wau", tak ani jinak nemůžu. ()

Tosim 

všetky recenzie užívateľa

Poměrně dobře nahozená atmosféra tehdejšího Hollywoodu, jeden třeskutý dialog (o levicovém smýšlení) a vynikající monolog (opilý Mank) a mezi nimi ... ten méně zajímavý zbytek, kde občas něco probleskne (poslední scéna Marion Davies). Nevím, jestli víc uchcává divák, co už Občana Kanea viděl, každopádně, takhle Mank přichází o spoustu svých diváků. Já už se ale na ten legendární snímek taky pomalu chystám! ()

verbal odpad!

všetky recenzie užívateľa

No a co, že to vypadá jako by to spatlali v roce 1940! No a co, že to předabovali přes plechovku od fazolí, aby to i znělo jako z roku 1940! No a co, že všichni ti panáci hrají jako o život a vypadají a pohybují se téměř totožně jako jejich předlohy z roku 1940! No a co, no a co, no a co, když je to bestiální nuda k posrání o nesympatickém dědkovi, který se tváří a mluví, jako by právě vylízal Adinu Mandlovou, a jenž jakože píše scénář k už tak přeceňovanému a prudivému Občanu Kejnovi, přičemž zažívá všeliká naprosto strhující dobrodružství. Například třeba večeří, leží v posteli, jede v autě Holým Údem roku 1940, unyle a nezáživně žvaní s prominentními židy nebo dokonce naprosto dechberoucně diktuje stenografce text. Bez dramatizace, bez příběhu, bez nápadů a totálně bez koulí, jen vyňuňané až do posledního hřebíku z roku 1940. A to jsem toho Finčra míval tak rád, než znolanovatěl a začal točit egomasturbační sračky pro hloupé snobské pozéry (mrk, mrk, Marku), artové hnědopichy a technohoniče nad dobovými kulisami. Tak s tímhle jdi do prdele, Davčo! Film má být především zábava a mě opravdu nikterak nerozptýlí dvě hodiny ve smyčcce čumět na, byť technicky dokonale retropřetočený, Příjezd lokomotivy, nebo na to, jaxi Burian nekonečných 131 minut sáhodlouze, ale autenticky!!! voskoval kníra, než se postavil k pokladně! To si příště raději večer infrákem nasvítím špajz a budu s nadšením do úmoru pozorovat, jak mi v něm nádherně dobově a černobíle plesniví cikorka po dědkovi, kterou v roce 1940 koupil u Meinla a jež se v naší rodině z úcty k předkům jakožto cenný historický artefuckt dědí z generace na degeneraci, a to až do doby, než ji nějaký zadek prohlásí za dávno prošlé plesnivé svinstvo a spláchne do hajzlu. ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (19)

  • Natáčelo se pomocí monochromních kamer společnosti RED digital, žádná barevná verze filmu tudíž neexistuje. (Spinelion)
  • Natáčení začalo 1. listopadu 2019 v Los Angeles. (Spinelion)

Reklama

Reklama