Zloděj z Bagdadu

Zloděj z Bagdadu je v podstatě krásná, na tu dobu technicky velmi vyspělá romantická pohádka na rozdíl od zloděje z Pražského hradu, což je i na dnešní dobu silný a nepříjemně depresivní horor. Zloděj z Bagdadu je člověk se srdcem na správným místě, který své zlodějství nijak nezkrývá na rozdíl od zloděje z Pražskýho hradu, tvorá bez svědomí a morálních zábran, které své zlodějství skrývá, ale stejně o něm každý ví. Zatímco zlodějům v Bagdádu hrozí za jejich činy velmi tvrdé tresty, zloděj z Pražskýho hradu naopak ty největší zloděje co rozkladli celou zem pouští na svobodu a dělá z nich nevinné občany. Zatímco při sledování Zlodejě z Bagdádu zasněně sníte o svých přáních a láskách, tak při sledování zloděje z Pražskýho hradu je jen bezmocnně přihlížete jak se fackuje slušnost a právo a sníte o živiotě v jiný zemi, třeba v tý, kde by vládnul zloděj z Bagdádu. (13.01.2013)

Zruinovaná snaha o modernejšie spracovanie Zlodeja u Bagdadu uviazla už kdesi počas natáčania. Klbko režisérov už nedokázalo vcucnúť mystérium kultových Tisíc a jedna noc a z rozprávkového sna, ktoré prevtelili sépiové negatívy a umelé dekorácie v plytkú blockbusterovú adaptáciu a temer vo všetkých aspektoch horšiu. Stále však pozerateľné. (16.09.2016)

Na tehdejší dobu se jedná o geniální dílo, které nepůsobí moc zastarale ani dneska - výprava, kulisy, triky, barva, zajímavý děj, který se originálu s Fairbanksem drží jen velice volně, téměř vůbec, zkrátka úžasná pohádka. Navíc Conrad Veidt se zde představuje ve své rozhodně nejlepší mluvené roli coby záporák Jaffar. (04.06.2010)

Jo, jo zase vystudovane filmove teoretiky- . elitari prskaju siru okolo seba a uz pocuvam tie kecy : "rezisersky roztriestene", "klbko reziserov nedokazalo vcucnut mysterium Tisic a jedne Noci". No a ja im dodam aj dostatok palebnej sily, aby mohli dalej rozkokosne prskat - smu si poprskat aj monitor, je mi to jedno - tak postavy zase konali plocho, bez kuska vnutornej psychologie, kamera necumela bez pohnutia tristvrtehodiny do jedneho bodu, reziseri len varili uz 1 000x prevarenu vodu, bez debaty tam zase chybal rozorvany vztah muza a zeny, dalej chybala metafyzicka polarizacia ludskeho vnutra a nemozno obist ani konflikt emocii a logiky a reziseri sa zabudli vynadrit ku komplexnosti ludskej duse. Je to vsetko, alebo som zabudol nejaku tu picovinu z filmovej teorie , vy premudrele prechytrale tlchuby ? 100 % (30.09.2017)

Tak toto je anglická orientální klasika a asi nejlepší dobrodružný příběh z Pohádek tisíce a jedné noci jaký jsem kdy viděl, pominuli ovšem ještě starší verzi filmu Thief of Bagdad z roku 1924 který jsem ale bohužel neměl ještě možnost shlédnout.Kordův Zloděj z Bagdádu je skvěle realizovaný především po vizuální stránce ( pestrobarevné kostýmy, barvy všeho druhu) a dokonalé trikové scény které jsou s barvitým vyprávěním příběhu v rovnováze a nezastiňují ho.Z hereckých výkonů se mi nejvíce líbil a určitě svým způsobem vynikal zejména Veidt v roli darebáka Jaffara a Malleson jako neschopný sultán, zcela propadlý hráčské náruživosti.Efekty a scény jako ty s létajícím kobercem se staly určitě na dlouhou dobu světově proslulé podobně jako postava Džina.Pozdější remaky všeho druhu už bohužel neměli takovéto kouzlo a sílu jako tento.Film získal čtyři oskary, což si myslím že už samo dokládalo tehdejší vysokou kvalitu zpracovaného témata a dané látky.Pro zajímavost:Snímek nebylo tehdy možné natáčet přímo v Bagdádu, pro evropský válečný konflikt. Korda však tehdy nechal vybudovat části pohádkového města Bagdád v kalifornské poušti Mojave.Jak věrohodně..Takže za obřího džina (Rex Ingram), malého chlapce Abu (Sabu), za zlého a úskočného vezíra Jaffara v podání Conrada Veidta a za opravdu věrohodně působivé záběry dávám plný počet *****. (12.10.2006)