Ďaleko od Reykjavíku

„Mám nejvyšší čas začít žít, plnými doušky život pít. Tady se můžu uzívat, pálím mosty, chci si užívat.” - Slova povzbudivé závěrečné písně naznačují mnohé o pocitech a dalším směřování hlavní hrdinky Ingy, která se po smrti manžela vzepře tvrdým pravidlům společenství, v němž žije. A činí tak bez ohledu na to, jestli existuje reálná šance něco změnit. (75%) (30.07.2022)

Pro diváka, kterého tyto zeměpisné šířky baví, příjemné nahlédnutí do jejich venkovských zákoutí. Na krávy, mléko, poctivý tvrdý sedlácký život a fungování družstva, které to s vesnicí a její nezávislostí od velkých řetězců jakože myslí dobře, ale zároveň svoji moc nad sedlákama nehezky zneužívá. Než se tomu jedna místní Rebel Woman postaví čelem. Zajímavé. Ale když z jedné pozdější scény vycítíte takové to “ejha, teď se něco stane”, nic se nestane a začnou závěrečné titulky. “A to je všechno?” (23.01.2020)

"Berani" to sice nebyly, ale i tento film se mi zamlouval. Inge odjíždí ze zbankrotovaného statku s písní na rtech. Po prodeji krav, zemědělských strojů včetně robotického čističe chodeb kravína a dalších movitostí se nemusíme divit. Tento závěr je naprosto logický a přijatelný. Nyní se již může věnovat čemu chce, třeba pletení islandských svetrů; hodlám si také jeden koupit. A mafiánské družstvo v kožených sedačkách? Mafie je všude, je třeba jen posoudit okamžik, kdy se stane "příliš neúnosná" (neúnosná je vždycky). A tele jsem také rodil, ve tři ráno, poté co jsem přišel ve dvě ze zábavy a ustlal si na půdě na seně; bylo to ještě družstvení tele. Jinak žádám recenzenty, aby si ponechali studenou isladskou krajinu, s šutry i gejzíry a ponechali mi teplé lesy, rozkvetlé louky a rybníky. (08.01.2024)

Začal bych asi tím, že nevidím žádný důvod v tom, proč tento snímek, tak jak už i sám plakát nebo trailer napovídá nepřirovnat k známému snímku Three Billboards Outside Ebbing, Missouri. Hlavní hrdinku máme, příběh který jí nutí postavit se vlivu lidí na vysokých postech také, tak vřele do toho. Celý příběh naší hrdinky, který se točí kolem mléka, mi přijde docela bizarní, ale co asi je toto téma na Islandu hlavním bodem rozporů a problémů tamních statkářů :D. S hlavní hrdinkou jsem se v průběhu příběhu rád ztotožňoval, jelikož si také nenechám líbit podobný tip problémů, proti kterým nikdo nebojuje a každý drží jazyk za zuby, hlavně aby vše zůstalo, tak jak je. A co říct na závěr? No zazpíváme si písničku a končíme... / režie 80% / scénář 60% / kamera 70% / hudba 100% / herecké výkony 80% / napětí 50% / střih 70% / kostýmy, masky 75% / // celkové hodnocení 73% // (viděno: kino) (23.01.2020)

islanďani umí,ale tady jim to moc neladí.Je to sice takové standardně lehce černohumorné,ale ve chvíli kdy by se to konečně trochu rozjede a mělo by se něco začít opravdu dít se nestane vůbec nic a přijde konec.Ačkoliv konec vlastně ne,protože pod tím pojmem si představuji nějaké uzavření a to tady chybí...60% (30.12.2020)