Loki

1. série: Loki je po WandaVision a Falcon a Winter Soldier již třetí seriál ze světa Marvel Cinematic Universe, který se objevil na streamovací službě Disney+. Už právě WandaVision a Falcon a Winter Soldier dokázali, že se není potřeba obávat seriálového formátu. Už kvůli faktu, že mají tyto seriály stejný rozpočet jako celovečerní filmy a jejich production values jsou podobné. Rozdíl je tak pouze v tom, že na rozdíl od průměrně dvouhodinových filmů jsou tyto seriály pochopitelně o poznání delší, zrovna seriál Loki ovšem rozhodně není natahovaným seriálem. I proto, že se v něm pořád něco děje, představuje se nová půda pro budoucnost MCU a ukazuje se, že bude skutečně divoká. Především ovšem Loki též skvěle funguje sám o sobě.   I když s tím fungováním samo o sobě je to trochu složitější. Velkou roli totiž sehrává především vnímání všemi známého Lokiho v podání Toma Hiddlestona. Postava, která si od prvního Thora po Avengers: Infinity War prošla výrazným dějovým obloukem a vývojem a i díky tomu všemu bylo potěšující vidět v průběhu Avengers: Endgame, že tato postava má do skutečného odchodu ještě daleko. I když je to kapánek složitější, protože kvůli událostem Avengers: Endgame v podstatě postava přichází o vývoj, který zažila během Thor: Temný svět, Thor: Ragnarok a Avengers: Infinity War a vrací se k Lokimu, který sotva prožil závěr prvních Avengers. I když to samotné pořád není na škodu.   Seriál Loki především na hlavního hrdinu vrhá mnohokrát nový pohled. Pohled, kdy už se na Lokiho nikdo nikdy nebude dívat jako dřív. Je to pořád arogantní sociopat, ukazují se ovšem lehké náznaky toho, proč vlastně takovým je. Nejde přitom o ničení charakteru záporáka, už od prvního Thora Loki nefungoval jako vyložený záporák a postupem jeho přítomnosti v MCU se to akorát dokazovalo. Díky faktu, že je Loki hlavním hrdinou a dostává o poznání více prostoru než kdy dřív ovšem dostává příležitost říct o sobě mnohem více. A díky nadále famóznímu výkonu Toma Hiddlestona se Loki definitivně stává jednou z nejkomplexnějších postav celého MCU. A snadno dokazuje, že má jeho vlastní seriál skutečně opodstatnění. Už jen kvůli těm milionům fanynek.   1. série seriálu Loki ovšem především skutečně funguje jako mysteriózní detektivka. Už od prvního setkání s organizací TVA je jasné, že dojde na hodně divoké věci, nikdo ovšem není schopen diváka připravit na věci, které přijdou. Objeví se spousty zvratů, nadále se odhalují nové informace o fungování celého světa MCU a dojde i na ono slibované otevření multivesmírů. Právě ty jsou zdrojem velké paseky, která bude mít vliv kromě 2. série Lokiho i na zbytek Marvel Cinematic Universe. Už v 1. sérii Lokiho se ovšem tvůrci dokázali utrhnout ze řetězů.   Výrazný vizuál, který pramení už z dekorací samotné základny TVA. Právě design a fungování téhle byrokratické organizace dokáže diváka připravit na to, co nás čeká. Loki na začátku funguje i díky své stylizaci, která je výrazná. A oné mysterióznosti celého seriálu dopomáhá i vynikající soundtrack Natalie Holt, který dokáže fungovat v napjatých, emocionálních i akčních momentech a jde o výrazný hudební objev, který se snad v MCU zdrží co nejdéle. A dokáže svou muziku nadále udržovat tak výraznou.   Kromě Lokiho se především představují nové postavy, mnoho z nich ovšem skvěle funguje. Už při svém nástupu na scénu Owen Wilson dokáže, že je na správném místě a to ještě ani nedojde k jeho vynikající chemii s Lokim, kdy se především postupně buduje jedno skutečně nečekané přátelství. Kromě Wilsona se nejdříve slušně představí i Gugu Mbatha-Raw jako soudkyně Renslayer, Wunmi Mosaku jako Hunter B-15 a pak už jen konečně dojde na setkání s dámskou verzí Lokiho v podání Sophie Di Martino, kdy i tady dochází k skvělému budování (tak trochu narcistního) vztahu. A to ještě ani po pár epizodách nedojde na takového vynikajícího Richarda E. Granta nebo (ne) čekanou návštěvu v závěrečné epizodě.   Příběh 1. série Lokiho nadále dokáže překvapovat. První dvě epizody to vypadá, že se o něco hraje, vzápětí se ovšem ukáže, že se karty hrají tak trochu někde jinde. Právě i díky tomu dochází k mnoha vynikajícím překvapením, seriál však zároveň dokáže přibrzdit a skutečně dodat funkční emotivní momenty. Lokiho, který pozoruje svou budoucnost, kdyby se nedotkl Tesseractu, jeho chemii s dámskou verzí sebe samého a spousty komornějších momentů, které ukazují, že Loki možná není takový sadista, jak se tváří. Ty momenty skvěle fungují a skutečně se díky tomu daří to, aby nepřicházela akce za akcí a aby seriál kromě WOW momentů dodal i emotivní momenty, které dokážou pracovat (nejen) s hlavním hrdinou.   Pochválit si určitě zaslouží i režisérka Kate Herron, která dokáže pracovat s akčními scénami, zároveň dokáže očividně pracovat s herci a celkově jde do jisté míry cítit i její přiznaná inspirace Davidem Fincherem. Kamera Autumn Durald jinak v průběhu seriálu pracuje s různými osvíceními, různými kamerovými úhly, sem tam i dlouhými záběry a především skutečně výrazně pracuje s vizuálem. Na ten seriál se kouká strašně hezky.   Uprostřed seriálu se navíc ještě víc šlápne na plyn a dojde ještě na divočejší hrátky, které budou mít zásadnější dohru v dalších MCU projektech. Nic ovšem nemůže diváka připravit na finále, které se rozhodně nevydá směrem, kterým divák očekává. Ono finále nejen funguje jako vynikající zvrat, ale skutečně působí dojmem, že Marvel představil výraznou hrozbu, kterou nebude snadné zastavit. Tento projekt rozkopl dveře vstříc něčemu, co se bude v Marvelu budovat několik let podobně jako se v prvních třech fázích MCU postupně budovalo vyvrcholení MCU ságy. Bude to ještě rozhodně zajímavé, právě Loki ovšem skvěle navodil drát. Jde o skvělou divokou jízdu, která skvěle graduje, servíruje emotivní i velkolepé momenty a především skutečně dokázala představit hlavního hrdinu v novém světle a definitivně pár posledních pochybovačů donutit k tomu, aby dokázali s tímhle bohem lsti aspoň trochu soucítit. Není ovšem důvod být smutný z toho, že je 1. série Lokiho u konce, protože......   "Loki will return in season 2.” 2. série: Svého času v podstatě nejoblíbenější padouch Marvel Cinematic Universe, následně oblíbený antihrdina, díky svému vlastnímu seriálu už oficiálně hrdina. Bůh lsti a adoptovaný bratr Thora se před 2 lety dočkal na Disney+ vlastního seriálu, který se především díky odhalení nového hlavního zla MCU a představení Mnohovesmíru stal velmi důležitým projektem. 2. série tak vyvolala velká očekávání a je potěšující vědět, že se na ní nečekalo zbytečně. I když MCU již dávno není jistotou, Jonathan Majors si dost možná brzy půjde na rok sednout a přijde nejen o roli Kanga a MCU čeká nevyhnutelná rekonstrukce plánů, 2. série Lokiho dokáže naznačit ideální směr. Jde totiž nejen o perfektní vyvrcholení příběhového archu známého Boha lsti. Režisérka 1. série Kate Herron se sice nevrátila, duo Justin Benson a Aaron Morhead (seriál Moon Knight) spolu s Danem Delleuwem (druhá epizoda) a Kasrou Farahani (3. epizoda) jsou obstojnou náhradou. Do velké míry se možná jede na řemeslnou jistotu a opět se ukazuje, že u MCU vlastně není možná dvakrát důležité, kdo zrovna stojí za kamerou, výsledek přesto dokáže potěšit. Mnoho aspektů totiž přeci jen zůstává. Fantastický soundtrack Natalie Holt, lákavý futuristický design organizace TVA a především hravost, které je v 2. sérii ještě více. 2. série plně rozevírá potenciál mnohovesmírného cestování, metafyzických zákonitostí a především zajímavých motivů. Hned v 1. epizodě přijde jeden speciální dárek může za něj představitel postavy, dle které nese název první epizoda: Ouroboros. Ke Huy Quan stejně jako ve svých dětských rolích nebo ve svém oscarovém výkonu ve Všechno, všude, najednou srší neskutečnou energií a potvrzuje, že je jednoduše skvělé, že se po dlouhé pauze vrátil k herectví. Už na samém startu 2. série dochází k mysteriózním prvkům, které se plného osvětlení dočkají až v průběhu seriálu, je ovšem zábavné sledovat, kterým směrem se události vyvíjí. Členové organizace TVA se dozvídají o tajemných základech TVA a někteří se s tím těžko srovnávají. Vyzdvihnout se musí výkon Owena Wilsona, který zvládá přecházet z polohy do polohy a schopně uhrát vážnější momenty. Člověk, který se vlastně bojí zjistit, co je prapůvodem zač, člověk, který jediný smysl existence vidí v systému, který je zahalen mlhou lží. Právě i motivy o identitě a hledaní svého poslaní se prolínají celou sérií a i s nimi se ve finále dějí nějaká uspokojivá vyvrcholení. Jonathan Majors se tu představí jako další varianta Kanga, kdy je Victor Timely zcela odlišný od Toho, jenž zůstal nebo Kanga z Ant-Man a Wasp: Quantumania. Ať už Majors zřejmě provedl velmi špatné činy a po právu se mu rozpadne celá kariéra, nutno uznat, že Marvel přijde o herce s neuvěřitelným hereckým rozsahem a najít náhradníka, který zvládne různé varianty jedné osoby přesvědčivě vždy zahrát krapet jinak, bude obtížný úkol. Victor Timely má v 2. sérii poměrně výraznou úlohu, navíc má skutečně daleko k zlým Kangům a je proto zajímavé sledovat člověka, který se ve variantách se zlou pověstí nedokáže nalézt.  První tři epizody seriálu jsou vlastně slibný rozjezd, na opravdovou řezničinu ovšem dojde v druhé polovině seriálu. Epizody Srdce TVA, Věda/Fikce a Velké poslání (název ne náhodou shodný s úplně první epizodou seriálu) jsou Magnum opusem dosavadní MCU seriálové tvorby, kdy veškeré emoce fungují naprosto fenomenálně. Srdce TVA je v podstatě Infinity War tohoto seriálu, Velké poslání je poté Endgame tohoto seriálu. Nejen proto, že se tu emoce opravdu štěpí, ale především proto, že jde v jednom ohledu skutečně o konečnou hru. Loki je napříč MCU fascinujícím charakterem s fascinujícím vývojem. Nikdy nebyl vyloženým čistým zlem. Byl spíše arogantní bytostí, která vždy chtěla někam patřit. Nechtěl ubližovat lidem, ale chtěl dosáhnout respektu a uznání. V seriálu Loki si Loki prochází důležitým faktorem. Nachází pravý domov, pravé přátelé, pravou lásku, v závěru poté i prorokované velké poslání. Po vzoru Endgame má závěr seriálu Loki nádech hořkosladké tragédie, protože i přes ,,happy end´´ se nekončí na dvakrát veselé notě. Především proto, že Loki v závěru skutečně obdrží něco, po čem dříve moc toužil. Ale ne ve formě, kterou čekal. Závěr 2. série Lokiho je tak především také o tom, jak je někdy nutné přinášet oběti a že snaha o spásu toho, na čem člověku záleží, se neobejde bez háčku. Tento seriál díky tomu nemohl skončit lepším způsobem. I když totiž jistě otevírá vrátka pro další příběhy z MCU, na konci 2. série Loki je cítit nádech uzavřené kapitoly. Vystavěného archu, který na konci přináší jednu z nejlépe napsaných postav v historii MCU. Tony Stark by byl hrdý. Zábavné prvky mnohovesmíru, cestování časem i filosofických úvah, vynikající produkční hodnoty, skvělá kamera (především rozhovory mezi postavami díky ní působí vyloženě intenzivně), která vůbec nepůsobí seriálovým dojmem. A především fakt, že se tu ukazuje, že seriály od MCU můžou fungovat a že i když se může snadno říkat, že má MCU to nejlepší za sebou, projekty jako třetí Strážci Galaxie nebo právě 2. série Lokiho rychle vystrčí růžky a naznačí, že ještě není potřeba stahovat kalhoty. 2. série Lokiho je jednoduše radost, především poslední scéna v sobě skrývá několik různorodých emocí, že půjde ještě dlouho o moment, který je těžké zpracovat. Ať už se Tom Hiddleston jako Loki někdy ještě vrátí, po uspokojivém odchodu v Avengers: Infinity War se dočkává vyloženě skvělé potencionální tečky. Ve své životní roli je fenomenální a právem by měl příští rok bojovat o cenu Emmy.  Především se naplnila slova tvůrců o tom, že obě série Lokiho dohromady tvoří pevný příběh s jasným začátkem, prostředkem a koncem. Velké poslání je naplněno, 2. série seriálu Loki dosáhla možného vrcholu a do budoucna bude platit jako slibná ukázka toho, že MCU rozhodně nutně nemá to nejlepší za sebou. Tahle horská dráha nečekaných emocí budiž příkladem za všechny.... (14.07.2021) (menej) (viac)