Léta Páně

Nejprve hodocení po prvním dílu, jednalo se především o představení hlavních postav. Jsme těsně po Ježíšově ukřižování s Ježíšem a jeho učedníky, dále s Pavlem a jeho přáteli a dívkou Sárou a její rodinou v Judeji, s císařem Tiberiem, prefektem Seianem (který tam dojíždí z Říma), Coctiniem Nervou a jezdcem Luciem Valeriem na Capri, se senátem, paní Antonií (vnučkou M. Antonia), její dcerou Livillou a synem Claudiem v Říme. Sledujeme tyto dějové linie, které se v tomto i v dalších dílech různě prolínají. Viděla jsem cca 2000/2001 na vhs, tenkrát se to líbilo, a dokonce i nyní se první díl líbil, tak na 4 hvězdičky. Bohužel ale ty další byly poslabší. Film skládá notoricky známých skutečností z Bible, kombinuje je se Suetoniem případně Plutarchem. Většinou se už v minulosti objevily např v Já Claudius, ale jiné také zásadní (také) zcela zásadně pomíjí. Některé scény, které se točí kolem apoštolů, jsou zbytečně rozvléklé, jiné (pro změnu) zbytečně zkrácené, některé postavy záhadně vyšumí, aby se tam jiné, zcela znenadání, objevily a vrcholem byla Neronova otrokyně (později propuštěná) Akté jako Nubijka. Nebýt hlavní představitelé (mládenec i dívka) tak pohlední a Pavel z Tarsu sympaťák, možná by to za tu černou Akté (a to není rasismus) a za zdejší (zcestné) vlastnosti císařovny Poppey Sabiny dostalo i jen dvě... (26.09.2011)