Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...

Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (345)

Ghoulman 

všetky recenzie používateľa

Opravdu bytelně kvalitní scifárna, která i po letech diváka velmi silně vtáhne do (často nepředvídatelného) děje a jen tak lehce ho nepustí. Za zmínku stojí především to, že když se nad tím zamyslíte, tak v časoprostoru Ikarie XB 1 se nic nepohybuje dopředu, ale vše se točí jakoby ve spirále. Ostatně není bez zajímavosti, že na podobném principu (kruh, který vede na počátek) funguje svým způsobem i spousta klasických děl žánru – v Lemově Solaris objevuje Kris neznámou planetu, jen aby v ní nakonec spatřil jádro své vlastní psyché (objektivní zákony vesmíru vstupují do přímého vztahu s nejhlubší subjektivitou), v knize 2001: Vesmírná odysea proběhne uzavření evolučního kruhu ve stvoření staré civilizace "novým" člověkem a tak dále (ostatně i novější odnože sci-fi žánru spojují protiklady – vezměte si cyberpunk s jeho high-tech - low-life krédem, nebo Blade Runnera s futuristickými dopravními prostředky v kontrastu s gotickou architekturou). Nejinak je tomu i zde – a zde bych také upozornil i na možné „spoilování“. Spirálovitá struktura je zdůrazněna jak v časové rovině - v cestě do budoucnosti se musí nová posádka dokonalých lidí navrátit k minulosti vlastního druhu a nějak se s ní vypořádat (důraz na agresivitu dvacátého století) – k vyřešení problémů s Černou hvězdou nestačí ultra moderní technologie, ale po jejich selhání se nečekaně nabízí pomoc od starého, téměř "prošlého" robota, který byl dříve považován za pouhý odpad, apod. Pak je zde rovina prostorová – cesta k objevení nové planety naráží pernamentně na touhu posádky navrátit se domů a také je zde neustálé očekávání, jak bude nový život vypadat ve srovnání s tím "starým". A poslední je spirálovitý pohyb v naznačené existenciální/filosofické rovině snímku – lidé chtějí objevit nový život, ale v zásadě to nejpodstatnější, co objevují, jsou oni sami. Své limity v případě psychologické zátěže, omezenost v oblastech vědění, ale důkladně prozkoušeny jsou třeba i víra a vůbec samo uvědomění si vysoké hodnoty života jako takového – i proto dovršuje snímek narození miminka, které je v přímém vztahu s objevením života na Bílé planetě – harmonie pak nastává nejen v příběhu (lidskost byla zachována, i přes značné překážky), ale i ve výborné Liškově hudbě, kdy se s posledními oslavnými tóny do soundtracku zapojuje i pláč právě zrozeného člověka. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Tehdejší herecká špička se sešla, aby společně natočila podle výborného námětu nejlepší československou sci-fi. To bývaly doby, kdy i sci-fi měla děj, hráli v ní dobří herci a filmový štáb nebyl sbírkou zkrachovalých nedouků. Ikarie XB 1 není žádné stupidní akční béčko, ale poctivý kousek krásné filmařské práce. ()

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Není to nejlepší film Jindřicha Poláka (tím jsou bezesporu Nebeští jezdci), není to ani nejlepší český sci-fi film (tím jsou podle mě Svěrákovi Ropáci, jestli je tedy můžu počítat do ranku sci-fi), ale rozhodně je to dodnes nenapodobený počin v dějinách českých sci-fi filmů. Na vážně míněný výpravný sci-fi snímek dnes nejsou finanční prostředky a před rokem 1989 zase nebyla ze zřejmých důvodů politická poptávka, a tak Ikarie XB1 ční v dějinách česko(slovenské) kinematografie jako ojedinělé torzo, torzo ale umělecky hodnotné a po těch dlouhých letech, které uplynuly od jeho vzniku, i stále divácky atraktivní, což je skoro s podivem. Není sice tak nadčasové jako třeba Kubrickova Vesmírná odysea (která mimochodem vznikla až pět let po Ikarii), ale kdyby tenhle film byl natočen v Hollywoodu, byl by dodnes citován ve všech filmových análech jako kultovní a přelomový film. V našem prostředí dal alespoň jméno vědecko-fantastickému časopisu a přispěl k rozšíření tohoto žánru. A to také není málo... ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Přiznám se, že jsem očekával malinko víc v oblasti příběhu, avšak celkově vzato mohu tento snímek velice pochválit a postesknout si, že dnes už se u nás podobné filmy netočí. Hned na začátku mě zaujala perfektní kamera, ale i prostředí, úžasná hudba Zdeňka Lišky a samozřejmě nelze nezmínit skvostné herecké výkony legend české, resp. československé kinematografie. ()

Legas 

všetky recenzie používateľa

Ikarie XB 1 je český unikát - náš jediný seriózní plnokrevný sci-fi film, kde posádka kosmického korábu letí poznávat nové světy, respektive hledat život na Alfu Centaury. Triky a výprava nejsou vůbec žalostné, pokud se divák dokáže vžít do doby a procesu výroby filmu, který byl do té doby u nás v podstatě velkou neznámou. Je sice pravda, že v roce 1963 dělali američané filmové triky na jiné úrovni, ale dnes už jsou i jejich produkty nostalgicky úsměvné. Navíc v Ikarii jsem se nechal unášet zajímavých příběhem se skvělými herci. To vše vydatně podpuruje skvělá kamera a hudba. ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (44)

  • Jistý americký nadšenec sci-fi adresoval autoru filmového plakátu Theodoru Rotreklovi dopis, ve kterém se mimo jiné ptá, zda se Rotrekl nepodílí na designu a výzkumu NASA. (messiah)

Reklama

Reklama