Quel maledetto giorno della resa dei conti

Film se strašně divnou atmosférou. Jakési všudypřítomné alpské prostředí jen vybízí k představě, že se z hor co nevidět vyřítí nějaký ten tyroláček. Ale vyřítí se někdo docela jiný! Za prvé nadměrně ošklivá žena (běhající navíc po rozlehlých lukách v jakýchsi svatebních šatech), láska to hrdinova. Z druhé strany se vynoří parta zlatokopů v čele s Brunem Corazzarim v jedné ze svých největších rolí. A na mou duši, málokdy a málokdo byl tak odporný, jako on zde. Hnusný vágus zabíjející nevinné občany z prostého potěšení z věci a znásilňující každou, co potká. Z dostavníku dorazivšího z civilizace se vynoří ještě někdo, hlavní hrdina George Eastman jménem „George". Kromě zmíněné ošklivé milenky je ještě majitelem zrzavého přelivu, příbuzným veselé rodinky svého bratra, vlastníkem čerstvého diplomu ze studií doktořiny a mužem optimisticky si plánujícím svou budoucnost. Jo, kdyby. Děj se totiž tak nějak nerozběhne. Bruno a banda (včetně Ricka Boyda a opičáka Smithe) páchá hrozná zvěrstva (včetně znásilňování v přímém přenosu). Uprchlý vězeň Nello Pazzafini, jevící se z prvu jako justiční omyl, nakonec dokáže, jaký že charakter to vlastně je. Městečko se hemží divnými obyvateli a extrémně ošklivými ženskými. Snad mohu prozradit, že v 50. minutě je doktorova rodina přepadena a vyvražděna a on (v době masakru mimo bydliště) už nemyslí na nic, než na pomstu. Šerif Lollobrigida (!) je přeze všechno humanisticky založen: „Tvým úkolem je životy zachraňovat, ne je jiným brát." Dramatické útěky z vězení a naturalistický porod jen dokreslují podivnou atmosféru. Ale to nejsilnější na celém snímku je nezvyklá kamera. Záběry na poklidnou loučku, idylka, najednou nájezd na křoví a z něj zvrhle zírající Rick Boyd (či jiní), tomu se říká šoková terapie. Tak nějak ani nevíme, kam až to ve své pochmurnosti dospěje a divák si jen přeje, aby se životem zničenému doktorovi pomsta podařila. Ale co bych si přála ještě víc, aby přestali dávat Georgeovi zrzavou paruku! (13.08.2013)