Castle Keep
Réžia:
Sydney PollackKamera:
Henri DecaëHudba:
Michel LegrandHrajú:
Burt Lancaster, Patrick O'Neal, Jean-Pierre Aumont, Peter Falk, Astrid Heeren, Scott Wilson, Tony Bill, Al Freeman Jr., James Patterson, Bruce Dern (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Skupina amerických vojáků na sklonku druhé světové války obsadí malý zámeček na hranici Francie s Belgií. Čekání na tvrdou srážku s německou armádou, jež tudy nejspíše brzy projde, je pro všechny nekonečně dlouhé. Velitel Abraham Falconer se zatím zamiluje do hraběnky, které zámek patří, jeho podřízený Beckman se snaží zachránit zdejší umělecká díla, poručík Amberjack se oddává milostným hrám v nevěstinci, seržant Rossi „zaskakuje“ v dílně i v manželském loži místního pekaře a také ostatní vojáci se baví, jak můžou… Komorní příběh, odhalující reakce jednotlivých osob na válku a její brutalitu, vznikl podle stejnojmenného románu Williama Eastlakea. Snímek natočil ikonický režisér americké kinematografie Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Tootsie, Jeremiah Johnson, Koně se také střílejí), který kladl důraz na pronikavé herecké obsazení. Tvrdého majora Abrahama Falconera zde ztělesnil Burt Lancaster (Gepard, Půlnoční muž, Mojžíš), postavy esteticky založeného kapitána Beckmana se ujal Patrick O’Neal (Otázky a odpovědi, Přepadení v Pacifiku) a seržanta Rossiho hraje Peter Falk (známý ze seriálu Columbo). V dalších úlohách vystupují Astrid Heerenová (Případ Thomase Crowna), Bruce Dern (Velký Gatsby, Návrat domů) a Scott Wilson (Mladé pušky II, G. I. Jane). Mimo osobitého hereckého ztvárnění nelze opominout snový filmařský styl, který je kafkovsky porovnáván s neutěšenou realitou. Ať už se to týká absurdní zápletky, asociativního střihu symbolické síly či zdobného řešení výpravy. Výsledkem není klasický „válečný“ film, ale originální tragikomická studie psychologické povahy, jež vykresluje nepříčetnost válečného běsnění. (Česká televize)
(viac)Recenzie (86)
Trosku opomijeny valecny film, ktery vyborne popisuje bezvychodnost situace, ve ktere se hlavni hrdinove ocitli a presto si zachovali sve moralni hodnoty. ()
Slavná filmová adaptace slavného románu. Absurdity války rastrem Sydney Pollacka. Je to téměř protimluv, ale jedná se o komorní válečný film. Trocha Hlavy XXII (absurdní dialogy), trocha MASHe (umění gagu, porušování subordinace, kontext), trocha z atmosféry divadelního kusu ,,Čekání na válku"... Celý film má výrazně literární podtext (tzn. více se mluví než bojuje), v němž se odráží skvělá literární předloha. Oproti ostatním válečným filmům má tahle filmová adaptace výrazně jiný charakter. Takový Sam Mendes se v tímhle filmem asi nechal volně inspirovat, když o nějakých 40 let později koncipoval svého Mariňáka... PS: Na obojživelný Volkswagen se nezapomíná... :-) ()
Uměli si to ale pánové rozdělit co? To dlouhé nekonečné čekání, stereotyp a nudu zažehnávali po svém. Ostatně i ve válce se snaží každý jednotlivec něčím zabavit, jak jen to jde:-) O tom je ostatně i tento válečný snímek, který rovnež i trochu komedií a psychologickým filmem. Knihu jsem sice nečetl, ale prý je skvělá, a tento film se ji držel. Ten hrad působil skutečně megalomansky, na konci této velkolepé podívané mi ho bylo až líto:-( Seržant Rossi asi nejlepší a rozhodně nejvtipnější. Petr Falk opět ve válečném snímku, pro mě už ve druhém, tím prvním bylo film Anzio. ()
Netradiční válečný film zábavně popisující absurdní hájení středověkého hradu americkou četou během německé ofenzívy v Ardenách. Výjimečné postavy - bojechtivý jednooký major organizující obranu hradu (B.Lancaster), impotentní zbabělý hrabě, jeho svůdná manželka, na pečení chleba orientovaný seržant Rossi (P.Falk), prostitutky z bordelu U červené královny házející Molotovovy koktejly na německý tank a pár dalších svérázných vojáků si na dlouho zapamatuji. Něco jako Hlava XXII v Belgii. Trailer: http://video.google.com/videoplay?docid=940682253793718263# ()
Jsem trochu na rozpacích. Určitě můžu Pollackovu filmu přiřadit řadu pozitivních přívlastků - je originální, atmosférický a ulítlý. Určitě je to snímek, na který se nezapomíná a i po letech se vybaví několik zajímavých scén a především absurdních dialogů, kterými je doslova zaplněný. Je natočený podle slavné a uznávané literární předlohy, ale myslím, že její proslulosti zůstává ledascos dlužen. Při všech zmíněných kladech je to ve skutečnosti film celkem neznámý, který kouká z úctyhodné vzdálenosti na ctěnou válečnou klasiku. Něco na něm prostě nefunguje. Tak nějak nedrží pohromadě a i když můžu hodně dlouho vyzdvihávat jeho jednotlivosti, jako celek je jen mírně nadprůměrný. Trochu ho sráží i literární dialogy, místy nevhodně zvolená míra absurdity (buď měli scénárista a režisér ubrat, nebo naopak přisadit do groteskní podoby) a celkově vadí, že nedrží nějaký jednotný styl. Spousta scén má obrovský komediální potenciál a přitom ony scény vůbec nejsou k smíchu. Místy je to pateticko-hrdinské tak, jak jsme zvyklí u té nejprofláknutější patriotické americké válečné produkce. Zkrátka a dobře, na jedno pokoukání určitě stojí Hájili jsme hrad za to, ale vracet se k němu přes skvělé obsazení a řadu výborných dialogů už nehodlám. Celkový dojem: 65 %. ()
Válka se chová k historii poněkud schizofrenním způsobem - zaráz ji ničí i tvoří. Muži a ženy, co se v ní objeví, jsou buď filozofové a nebo blázni (často i obojí) a každý z nich se navzdory kruté době snaží hájit ten svůj hrad. Poslední baštu uprostřed šílenství.. Pollack mohl Eastlakeovu novelu zadaptovat tucty způsobů, ovšem ten co zvolil, nebyl pro svou roztříštěnost nejšťastnější. Kompilát surrealistických výjevů, ironických proklamací a tragického realismu lze mimochodem vnímat i tak, jak ho vnímal jednooký král mezi vidomými Burt Lancaster. Jako alegorii namířenou proti vietnamské válce.. ()
"Jsou tu nějaké zvířecí stopy. - Kanec? - Ne, Němec!" Absurdní černohumorná satira, která (bohužel) přechází v poslední fázi ve válečnou apokalypsu. Jednak ten přechod působí rušivě a necitlivě, druhak Sydney Pollack nikdy nebyl tvůrce bojových scén, tudíž závěrečná scéna dobývání/obrany hradu je jeden velký chaos. Na druhou stranu velmi potěší několik velmi zajímavých okamžiků z první poloviny (obojživelný VW Brouk, pekárna) a hvězdné herecké obsazení, kde je za největšího sympaťáka Peter Falk v úloze seržanta - pekaře. Knižní předlohu jsem nečetl, filmu dávám 65%. ()
V celom filme som sa nemohol chytiť nejakej zaujímavej , charakterovo silnej postavy. Nezachránil to ani "vojnový veterán" B. Lancaster. Pripadalo mi to ako hromada viac či menej zaujímavých príbehov, ale nikdy nie zaujímavých natoľko, aby ma to chytilo. Nerád to slovo používam , ale nudil som sa, bohužiaľ. Zopár akčných scén bolo zaujímavých, to ale hodnotenie v mojich očiach nedvihlo. 60%. ()
Atmosféra vynikající, skvělý Lancaster, O´Neal i Falk. Muži hrdinní, kteří chtějí ubránit ze všech sil středověké sídlo jedné rodiny, jejíž člen stále dodnes neslevil z pokřivených hodnot šlechticů... ()
Podle mého názoru mírně podhodnocený válečný snímek, který je svým námětem zajímavý a díky skvělým hercům zvučných jmen, jako např. Lancaster, Falk či O'Neal, také poutavý, přičemž svoji roli hraje také prostředí, v němž se děj odehrává. Valná část filmu ukazuje život vojáků jedné zapomenuté americké jednotky, která se usadí na hradě, jenž obývá pouze hrabě se svoji mladou ženou. Jejich dny jsou dlouhé a nudné, tudíž hledají zábavu v nevěstinci, Volkswagenu nebo umění. Vykreslují se tu povahové rysy postav. V závěru pak přichází dobře zpracovaný střet s Němci, který je velmi zdařilou tečkou za Pollackovým dramatem. Objektivně to není na 5*, ale na poctivé 4*, avšak skrz zmíněnou podhodnocenost přihazuji hvězdičku. ()
Knihu som čítal, ale nenadchla ma, Pollacka uznávam, ale tento film sa mu podľa mňa nepodaril. Ani sa nečudujem, že je pomerne zabudnutý. Nuda vojakov na zámku sa bez problémov prenáša na diváka. Súhrn epizódiek ešte nevytvára príbeh. Je ťažké nájsť medzi americkými filmami nejaký zmysluplný z Európy a tobôž nie z obdobia druhej svetovej vojny. ()
Velmi subjektivní pohled na válku jako takovou. Sydney si to i pro tentokrát natočil po svém a díky jeho jedinému válečnému filmu má v podstatě tento žánr nový rozměr. Německá ofenzíva zaujímá velmi malé procento filmu...respektive celé válčení představuje v tomto případě vedlejší dějovou linku, což v některých sekvencích je i není na škodu. Ten případ, kdy to je na škodu nastává ve chvíli, kdy se začne filozofovat o poezii a vedou se debaty, které působí vzhledem k námětu kontraproduktivně, což je ale můj subjektivní dojem. Vyčnívající Burt Luncaster spolu s Peterem Falkem povyšují hereckou stránku na chvalitebný stupeň. Netypický, avšak lehce nadprůměrný příspěvek jak do válečné sbírky, tak do Pollackovy úctyhodné filmografie. ()
Vydařený válečný snímek, jehož podstatu vyjadřuje název. Parta amerických vojáků se za druhé světové války snaží ubránit zapadlý hrad, před nájezdem Němců. ()
Je to žel poněkud utahaná, absurdně podaná nadsázka, která vlastně nadsázkou není. Ale zkrátil bych ji. Navíc zde fungují jednotlivé scény, ale ne celek. Chápu tvůrce tou závěrečnou snahou nekonečného střílení a destrukce - oproti pohodičce, vtípkům a sarkasmu začátku filmu ten kontrast vyniká velmi. Ale při to sto prvém rozstříleném andělovi už jsem si říkal, ano, vím, ve válce mlčí múzy, válka je destrukce a ničí výtvory ducha, ale nestačilo mi to říct jen tak nějak v rozumné míře? Jinak je to válečný biják par excellence včetně nezapomenutelných scén jako tank v kostele nebo vůbec pád kostela, to zas natočené je to skvěle, muselo na to padnout hromada prachů. Ale málo platné, když nakonec místo poselství tak vehementně mi vnucovaného se mi nejvíc líbil jednoduchý postoj pekaře. ("Proč pečete, když jsem jdou Němci?" - "Protože nic jiného neumím a baví mě to." - "Proč neutečete?" - "Protože jsem tady doma.") A pak taky pobavily scény s VW. Dobrý komentář gudaulin. ()
První hodina byla celkem nezáživná. Skupina vojáků vedená jednookým Burtem Lancasterem přichází na hrad v Belgii, a pak se s nimi seznamujeme - major chce hrad ubránit za každou cenu, kapitán chce zachránit cenné umělecké předměty, jeden voják píše knihu, další pomáhá v pekárně, jiný si oblíbí auto, je tu impotentní hrabě a jeho krásná neteř a zároveň manželka, která spí s majorem, ve městě je plno divných lidí. Jenže závěrečná bitva je tak dobře udělaná, že musím dát nakonec 3*. V jedné z rolí se objevuje i Peter Falk, ale nijak moc nezaujme. ()
"Myslíte si, že jsem zvrhlý.. Nebo hůř, Francouz !! Jsem jen impotentní.." ;) Zvrhle bizarní a cynicky absurdní (proti)válečný biják Sydneyho Pollacka si dlouhé minuty pracně buduje svoji temně pohádkovou atmosféru, výtečně pracuje se symbolikou a alegoriemi, jakkoli zde měli tvůrci v Eastlakeově knižní předloze velkou oporu, stejně jako ve skvostných hereckých výkonech na čele s nejpřekvapivěji obsazeným Peterem Falkem jeho kariéry - A to včetně Nebe nad Berlínem !! - a naopak přesným Burtem Lancasterem, aby nakonec stejně zkrátka platila ze všeho nejvíce za promarněný potenciál, když mě osobně nejvíce mrzí jeho v důsledku nedůsledná konvenčnost.. A ty zběsilé změny nálad filmové poetiky prostě Pollackovi odpustit nedokážu.. Nicméně bez ohledu na vyřčené lze snímek jen těžko nepovažovat za jedinečný žánrový příspěvek.. ()
Za mňa sklamanie. K bráneniu hradu a teda k akcii dôjde až v poslednej tretine. Dovtedy sledujeme skupinku vojakov, ktorých máme spoznať a mali by nám prirásť k srdcu, ale napriek špičkovému pôvodnému a aj dabingovému obsadeniu, ma prakticky nikto z nich nezaujímal. Snáď len kurevník Peter Falk občas pobavil. No a ani tá akcia to na konci nezachránila. Je tiež len taká tuctová, takže celkovo dosť nudný vojnový film s jedným pekným hradom. 4/10. ()
Asi najnudnejší vojnový film, aký som videl. Prvá hodina je o tom, že Lancaster si užíva s mladou grófkou a zvyšok jednotky sa fláka a filozofuje o umení, chlebe a sexe. Neskutočne príšerné dialógy a hrozná nuda. Záver to trochu pozdvihne, niektoré ničivé scény sú super, ale celkový dojem z filmu to nezmení. Žiadna z postáv ma nedokázala zaujať, získať si ma, ich osud mi bol ľahostajný. ()
V 60. a 70.letech se válečné filmy točili s výborným obsazením a většinou šlo o opravdu kvalitní snímky. Tento je dalším příkladem. ()
Než začali bojovat s Němci, byl film celkem nezáživný a já jsem přemýšlela, proč ho vlastně sleduju. ()