Tess

Takováhle adaptace pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu. Dokážu se do toho vcítit maximálně v tom smyslu, že to Roman dělal pro Sharon a proto chtěl každý obraz, každou větu, každou věc v epizodickém a vlastně pro film dost špatně vyhledatelném dramatickém oblouku zachovat tak, jak byla v knize, a tedy jak se zalíbila jeho zbožštělé ženě. (12.01.2012)

Četl jsem některé z Hardyho povídek. Snad žádná nedopadla dobře, takže ani zde jsem žádný šťastný konec neočekával, a v tomto očekávání jsem nebyl zklamán. A vůbec zklamán jsem nebyl tímto zpracováním. Nádherná výtvarná stránka, scény z exteriéru jako by byly inspirovány obrazy barbizonské školy. Dokonale přesvědčivá evokace viktoriánské společnosti se všemi jejími třídními přehradami a pokrytectvím společenským i náboženským. Nastassja Kinski se pro roli Tess narodila. A to závěrečné zoufalé putování obou proklatců anglickou krajinou s konečným cílem ve Stonehenge - na mysl mi přišel Vír milenců, ilustrace Williame Blakea k Danteho Peklu. (23.06.2013)

Nuda. Priserne priemerny scenar o tom, ako dievca otehotnie na slachtickom sidle, a odchadza pracovat na farmu, a starat sa o dieta. Taketo pribehy obycajneho zivota maju byt urcujucim faktorom a ustrednym motivom filmarov? A co potom I. svetova vojna, II. svetova vojna, gulagy, staroegyptski faraoni, Imperium Romanum? Stredovekych tem je tiez x, to tu radsej ani spominat nejdem. Nuda, ale priserna. Kto ma rad nudne filmy, nech si napliaska hviezd, kolko chce. 21 % (19.11.2013)

Vidieť film od Polanského pokladám akosi za povinnosť. Tess sa mi vyhýbala, ale s pomocou Stv2 tieto resty postupne škrtám. Asi najviac odstrašujúco pôsobí stopáž a v tom i ja vidím trochu problém. Film podľa románu ma síce zaujal, ale nebol zas natoľko spletitý, aby sa z neho nedalo strihať a to i bez toho, aby film utrpel. Najväčší tromf je bezpochyby N. Kinski na ktorej stojí celý film. Sme svedkami neľahkého života chudobnej Tess, ktorá nemá šťastie ani v živote ani v láske. Aj keď sa prevažná časť točí okolo lásky, nemá to s love story či romantikou mnoho spoločného. 70%. (03.04.2013)

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)