Rosemaryino dieťa

Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr. (10.12.2019)

R. Polanski budoval atmosféru neuveriteľne poctivo. Od úvodu vás chytí originálna a tajomná skladba a potom sa režisér nikam neponáhľa.Všetko sníma a odhaľuje postupne a s prehľadom. Výborná hlavná predstaviteľka M.Farrow má obrovský podiel na výslednom dojme. Nie je to vyslovene strach, čo vás drží v napätí, skôr nejaká neistota a hlavne zvedavosť, ako dopadne matka, proti ktorej sa všetci spikli. Sklamaní budú asi všetci, ktorí čakajú krutý a krvavý satanistický horor. Je to po všetkých stránkach skvelý film, ale hlavne psychologický, čo ako vidím podľa niektorých komentárov nevie každý oceniť. Mne to sadlo dokonale. 100%. (16.03.2010)

Filmy Romana Polanského mám ráda, horory nevyhledávám. Rosemary mě zajímá hned z několika důvodů a na film jsem se opravdu těšila. Dle mého soudu je o přeceňovanavý film, který byl populární především v době vzniku a je tak pozitivtně zapsaný především u starších diváků a žánrových fanoušků. V prvních dvou třitinách se nedá mluvit o hororové atmosféře. Nevnímala jsem žádné mrazivé napětí, zvědavost postupem času ustupovala. Na velkorysou stopáž bych očekávala větší rozehrávku s důrazem na detail. Takhle docházelo k rozvolnění nosného tématu a film působil spíše zdlouhavě. Překvapivě se nevydařil ani úderný závěr, což mě u Polanského vyloženě zklamalo. O rok starší Ples upírů se mi líbil podstatně víc. (04.12.2016)

Už je to nějaký čas, co jsem četl Levinovu knihu, takže nemůžu přesně porovnat, jak moc se jí film drží... Ale ty nejdůležitější momenty jsem poznal a co je nejdůležitější - z filmové Rosemary jsem měl úplně stejný pocit jako z té literární. Ta tísnivá paranoia je díky Polanskimu i perfektní Mie Farrow takřka hmatatelná, atmosféra až nevídaně houstnoucí... A vše umocňuje velmi podivná a přitom pasující hudba Krzysztofa Komedy. Rosemary má děťátko tvoří spolu s Vymítačem ďábla a Přichází Satan! "nesvatou trojici" nezapomenutelných filmů, které jsou více než jen horory. (03.01.2019)

Majstrovsky, milimeter po milimetri budované napätie na ploche jedného bytu. Vynikajúce vystihnutie stiesnenosti a paranoje. Sám Roman Polanski je diabol, že tak citlivú ženu, navyše v jej najcitlivejšom životnom období, vystavuje takému tlaku. Ale ako nadšený divák mu to iba schvaľujem a zároveň sa klaniam pred Miou Farrow a jej bravúrnym hereckým výkonom. Jediné, čo mi na filme trochu vadí, je neuspokojivý záver. (26.08.2004)