Pianista

Na Pianistovi je třeba ocenit jednu věc - není to obvyklá ždímačka na dojetí. Roman Polański postupuje jinak a nutno říct, že účinněji. Kdykoli někdo zemře, seběhne se to rychle, a tak není čas na nějaké jímavé desetiminutové umírání v náruči milované bytosti za symfonického doprovodu diváků, troubících do kapesníků. Pianista je syrovější, realističtější a ne tak sentimentální, jak jsme zvyklí. Zato nechává silnější dlouhodobý dojem než povrchně efektní filmy á la Schindlerův seznam nebo Zachraňte vojína Ryana. P.S.: Sám sebe se někdy ptám, jestli už jsem toho Spielberga nepoplival dost, ale sám se vždycky ujistím, že ne a že je třeba v tom pokračovat. ;-) 70 % (25.02.2005)

Život obyčajných ľudí počas vojny v uzavretej mestskej časti vyčlenenej pre ľudí s iným rasovým pôvodom, odlišné postoje jednotlivých skupín obyvateľov k utrpeniu židov, nekonečný strach utečencov, zúfalé skrývanie sa. Hoci mestské gheto bolo kinematograficky spracované viackrát, Polanského verzia je prostredníctvom príbehu jednotlivca veľmi komplexným, drsne surovým pohľadom na skutočne precízne šialenstvo genocídy židovského národa, z ktorého po II. svetovej vojne ostali v Európe žiť nepatrné zvyšky. Príbeh jednotlivca odoznieva dlho po uzretí prostredníctvom jednotlivých veľmi emocionálne silných scén. (03.02.2005)

Pravdupovediac, po toľkých oslavných opisoch, som čakal od tohoto filmu viac .... Čo však nemôžem ponechať stranou, je nádherný výkon Adriena Brodyho, ktorý sa zhostil svojej úlohy na výbornú. Prvá časť filmu má spád a napätie. Zlom však nastáva po tom, keď prichádza na rad one-man show Brodyho. Zábery boli miestami dlhé, bez dostatočného napätia a plynutie deja som si uvedomoval len v medzititulkoch. A toto je moja najväčšia výtka. Ostatné je už len ako žblnkot do vody. Nedokreslené postavy jeho známej, speváčky a takisto alibistický 10-minútový záver s jedným dobrým Nemcom. Dobrýn len preto, že miloval nadovšetko hudbu a "nositeľov" hudby. Všetci ostatní neboli preň nič viac ako dym z cigarety. Veď kto si vlastne všimol, že toho "dobrého" fašistu zdravila v pozore jedna celá budova plná "zlých" Nemcov. To jednoznačne dokazuje, že tento "filantrop" musel byť minimálne vedúci jednej z posádok pôsobiacich v okupovanej Waršave. A len tak btw. hudobná zložka filmu akokeby ani neexistovala, mimo klavírnych kreácií Brodyho. A tá posledná , circa 5 minútová v rozpadnutom dome bola obzvlásť (z filmárskeho pohľadu) nudná. Striedali sa tu len tri obrazy: - pohľad na hráča, -pohľad na klavíristove ruky, -pohľad na nemeckého vojaka. A to sa Polanski neodvážil ani i pohľad z iného uhla, na zábery niečoho iného .... Škoda.... Myslím si, že práve na tejto scéne sa dalo ukázať strašne veľa. Ale my sme nevideli vlastne nič, len sme počúvali Chopina ( mimochodom krásneho). (03.10.2004)

Soundtrack Wojciech Kilar: 1. Nocturne in C-Sharp minor (1830) ,2. Nocturne in E minor, Op. 72, No. 1 ,3. Nocturne in C minor, Op. 48, No. 1 ,4. Ballade No. 2 in F Major, Op. 38 ,5. Ballade No. 1 in G minor, Op. 23 ,6. Waltz No. 3 in A minor, Op. 34, No. 2 ,7. Prilude in E minor, Op. 28, No. 4 ,8. Grande Polonaise for Piano and Orchestra (preceded by an Andante Spianato), Op. 22 ,9. Andante spianato in G Major ,10. Grande Polonaise in E-flat Major ,11. Moving to the Ghetto Oct. 31, 1940 ,12. Mazurka in A minor, Op. 17, No. 4 , (15.05.2011)

První polovina pro mě byla sugestivnějším a silnějším zážitkem, než Schindlerův seznam. Zatímco ve Spielbergrově díle události sledujeme z pozice Němce, u Pianisty je to pohled Žida, možná právě proto je to pro diváka nepříjemnější a intenzivnější. I pozdější Szpilmanovo skrývání a neustálé přemísťování a strádání nepůsobí rozvlekle, hlavně díky scénám jako například tichá hra na piano. Nehledě na absolutně famózní výkon Adriena Brodyho, jehož Oskar je rozhodně zasloužený, a já mu věřila každé gesto a každý pohled. Po něm snad stojí za zmínku ještě můj oblíbenec Thomas Kretschmann, který i na malém prostoru dokázal stvárnit věrohodnou postavu a zapsat se do paměti (taky hlavně proto, že to byl mezi německými vojáky jediný "dobrák"). Navíc je celý film proložen Chopinem. Jenže pak přišel konec, který působí vedle zbytku filmu přinejmenším dost suše, představovala jsem si něco jako scénu osvobození z Shawshanku a ono to tady jen tak nějak vyšumělo do ztracena. Velká škoda. Takhle "jen" 80% (08.04.2011)