Reklama

Reklama

West Side Story

Trailer 2

West Side Story je filmová adaptácia pôvodného predstavenia na Broadwayi z roku 1957. Pôvodnú choreografiu vytvoril Jerome Robbins podľa scenára Arthura Laurentsa, hudbu zložil Leonard Bernstein. Film prináša príbeh lásky  a rivality medzi členmi dvoch teenegerských pouličných gangov Jest a Sharks grupujúcich sa z dvoch rôznych etnických skupín prisťahovalcov z Portorika a potomkami prisťahovalcov z Európy. (CinemArt SK)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (52)

D.Moore 

všetky recenzie užívateľa

Od úvodní scény Indiany Jonese a Chrámu zkázy čekal Steven Spielberg na to, až si splní sen a  natočí muzikál. A my jsme čekali s ním, průběžně ujišťování jeho dokonalým citem pro spojení obrazu a hudby, že až k tomu dojde, bude to Něco. A nakonec je to West Side Story. A samozřejmě je to Něco. Barevný ohňostroj režijních nápadů, které na sebe ale nestrhávají pozornost a ruku v ruce s geniální Bernsteinovou hudbou celé dvě a půl hodiny tančí, radují se, oslavují život i lásku. Radost pohledět, radost poslouchat. Jakékoliv úpravy oproti předchozímu filmu jsou podle mě jen k dobru, protože mnohé postavy se podařilo více propracovat a prakticky žádná sebemenší dějová linka nevyjde naprázdno. Největší změnou pak je nová postava Rity Moreno, ale i ta má v ději své místo a hlavně Rita Moreno je v téměř 90 letech neuvěřitelně vitální a zpívá doslova jako anděl. Ansel Elgort mi svým herectvím nesmírně připomněl mladého Harrisona Forda, jeho Tony je - opět díky scénáři - o poznání zajímavější než ten Beymerův a myslím, že byl skvělý nápad právě do písně "Maria" vložit tolik vtípků, ač by se mohlo zdát, že právě do ní se hodit nebudou. Rachel Zegler a Arianu DeBose doufám uvidíme v dalších filmech, protože jsou obě rozkošné. West Side Story jsem v kině určitě neviděl naposledy. ()

lamps 

všetky recenzie užívateľa

Na muzikálové novince Stevena Spielberga West Side Story mě po první (a pravděpodobně ne poslední) návštěvě kina zaujala spousta věcí. Překvapivě ani ne z hlediska vyprávění, kdy Steven víceméně střídá perspektivy několika klíčových postav a subsvětů v jednoduché variaci na Romea a Julii. Napoprvé jsem si užíval spíše to, jakým způsobem je nakládáno s muzikálovou formou a jak se dociluje toho, aby hudební čísla jen neprotahovala stopáž a sloužila plynulému odvíjení příběhu. Značná část filmu užívá žánr muzikálu spíše jako zpestření a ozvláštnění nežli hlavní rámec, což poznáme hned v úžasné úvodní sekvenci, představující nehostinné newyorské ghetto a dvě znepřátelené party / subsvěty. Jen nenápadné bubnování a hvízdání vyvolává chytlavý rytmus, jemuž se přizpůsobuje i pohyb kamery a taneční choreografie. Ty nejsou opulentní a sebestředné, nýbrž promyšleně duplikují nějakou činnost či pohyb postav za nějakým cílem. V úvodu například aktéři skáčou na plot, sbíhají se ze všech stran a pouští se do pouliční potyčky, což se děje formou pečlivě inscenovaného tanečního čísla. V tomto ohledu je zajímavá také deklamovaná nestálost fikčního světa, kdy okolní prostředí evidentně neakceptuje, že se nachází uprostřed muzikálového příběhu s jeho vlastními pravidly. Herci tedy často blokují dopravu nebo se motají v cestě kolemjdoucím - Spielberg záměrně inscenuje více akcí v jednom záběru, aby ochránil od nudy a zívání ty diváky, kteří tanečním číslům a prozpěvování úplně neholdují. To se mění v prostřední romantické a melodramatické části, kdy se naopak hodně pozornosti soustředí na zpěv, prohlubující emoce a empatie. I tehdy nás ale scénář nenechává usnout a tvůrci si hlídají, aby texty písní nějak rozvíjely pocity postav, myšlenky o společenské disharmonii či další osobní motivace. Závěr pak od hudby zcela upouští a vše soustřeďuje na vyvrcholení příběhu tří romanticky propletených postav, které nenechá jedno oko suché… Pravda, třetí akt se zdlouhavým duetem titulních ženských hrdinek skřípe více, než bývám u Spielberga ochoten akceptovat, a odzbrojující vypravěčská kreativita pramení spíše v jednotlivých sekvencích nežli v lehce zdlouhavějším celku. Jenže těch obdivuhodných pozitiv, svádějících k další návštěvě kina, je přeci jen dostatek. Ony nejkreativnější pasáže jsou opět geniální - úvodní dlouhý záběr stoprocentně vtahující, setkání Tonyho a Marii kouzelné, jak to jen jde, a králem filmu je zhuštěné paralelní sbíhání k očekávané bitce dvou gangů. Tehdy Spielberg naplno ukazuje svou velikost a křížový střih mezi několika aktéry, jejichž rozdílné nálady a očekávání lehce splývají, je ukázkou filmařského mistrovství. A to se pochopitelně týká celé audiovizuální stránky, s níž si tvůrci nesmírně vyhráli - Kaminskiho kamera, střídající hladký pohyb při tanci a v interiérech s roztřeseností ve vypjatých scénách, úchvatné nasvícení a hra se stíny a také důraz na barevné spektrum, zřetelně oddělující oba znepřátelené subsvěty. Tolik líbivých a zajímavých podnětů nabízí každý rok stále méně filmů, a byť jsem letos některé velké hráče dosud neviděl (popřípadě nás čekají v případě Matrixu a novinky Paula Thomase Andersona), tak zde sebevědomě přivolávám minimálně čtyři Oscary (nejlepší film a režie velmi pravděpodobně, za kameru a kostýmy bych se vůbec nedivil a možná i za tu perfektní retro výpravu). Pokud můžete, jděte do kina - minimálně na intimnější randíčko snad neexistuje vhodnější a emocionálně všestrannější biják (i když to jako tradičně nemohu posoudit). 90 % ()

Reklama

Cival 

všetky recenzie užívateľa

Moc pěkné to bylo. Spielbergovsky precizní podání. Jenže ve výsledku pořád extra oldschool. Proč ale přetáčet oscarovou klasiku do dynamičtějšího a současnějšího podání vlastně pořád nechápu a připadá mi to jako plýtvání mistrovou energií i tvůrčím časem. Jako že by měl za deset let Chazelle přetáčet E.T.ho a Nolan Kmotra? Nemyslím si. ()

Matty 

všetky recenzie užívateľa

Po zhlédnutí West Side Story se pro mě letošní rok stává rokem skvělých muzikálů. Oproti Annette, kde se perou různé poetiky, je tohle v základních obrysech čistokrevné muzikálové melodrama o lásce nerozlišující mezi dobrem a zlem, jemuž k dokonalosti chybí už jen předehra a přestávka. Spielberg s Kushnerem nadčasový příběh několika postav, kterým v naplnění jejich snů, v tom, aby na troskách, na nichž žijí, postavili něco hodnotného, brání násilí, chudoba a rasismus, radikálně neupravovali. Akorát rozvedli Tonyho minulost, připsali jednu důležitou postavu (kterou stylově hraje Rita Moreno), ženské postavy učinili silnějšími a aktivnějšími, změnili pořadí některých songů a nechali víc vyniknout motivy zvlášť relevantní pro přítomnost (rasové násilí, přistěhovalci vs. white trash, tradice vs. cizí kulturní vlivy). Ve srovnání s adaptací z roku 1961 je pestřejší obsazení (žádní běloši hrající Portorikánce plus mnoho záměrně nepřekládaných španělských replik) i skladba postav (které zahrnují i jednoho trans kluka). Herci, hlavně Ariana DeBose jako Anita, jsou fantastičtí, způsob, jakým Spielberg (resp. Kaminski) využívá barev k odlišení postav a zpřehlednění scén, v nichž je oněch postav více, je obdivuhodný. Barvy pak spolu se specifickým svícením, volbou lokací a pohyby kamery zároveň pomáhají s vymezením celých znesvářených subsvětů, jejichž střetávání (ať fyzicky, když se Tryskáči a Žraloci jdou o půlnoci zrubat, nebo paralelním střihem) představuje emocionální vrcholy filmu. A emocí je ve West Side Story bohatě. Verze ze šedesátých let, kterou jsem si před pár dny připomněl, je pěkná omalovánka a koukal jsem na ni převážně s nezaujatým uznáním. Spielbergovo zpracování, obratně tancující mezi realitou špinavých newyorských ulic a stylizací à la klasické hollywoodské muzikály, mě od mambo tancovačky ve školní tělocvičně (která je stejně jako pozdější America velkou pestrobarevnou oslavou života) naprosto pohltilo a dál jsem se jím jen nechával unášet, napínat a dojímat. O přehlednosti tanečních scén, hladkých změnách tempa a bravurní vnitrozáběrové rytmizaci, která nepřekvapí u režiséra natáčejícího i akční nebo komediální scény jako muzikálová čísla, ani nemluvě. 90% ()

Rimsy 

všetky recenzie užívateľa

Spielberg podle očekávání naservíroval řemeslně i výpravně vypiplanou podívanou, jež k původní klasice přistupuje možná až se zbytečně velkou úctou. Film tak možná působí trochu zbytečně, ale když už se nějakou z jeho atrakcí necháte zlákat, litovat nebudete. Více zde. ()

Galéria (66)

Zaujímavosti (5)

  • Kvůli pandemii COVID-19 byl film odložen ze 17. prosince 2020 na 10. prosince 2021. (fanda124)

Reklama

Reklama