Myši patria do neba

Snímek Myši patří do nebe Jana Bubeníčka a Denisy Grimmové je loutkovou pohádkou natočenou na motivy stejnojmenné knížky Ivy Procházkové ve stylu Kukyho či Fimfára Jana Wericha. Příběh řeší problematiku smrti formou reinkarnace tak, aby byla pro cílové publikum - děti 6-10 let (dle vyjádření autorů) snesitelnější. O tom, zda se to autorům daří se budou názory zcela objektivně různit. Důvod je prostý, děti v dnešní době vyrůstají dle dvou základních schémat - ty, které tráví neomezenou dobu na mobilních zařízeních a mají znalosti kompletní filmografie streamovacích služeb. A na ty, kterým rodiče omezí přístup k těmto zařízením. Ačkoli je první skupina virtuálně zdatnější a vůči dramatickým linkám odolnější, tak oproti té druhé postrádá větší objem sociálních interakcí a citové empatie. Právě v tom tkví největší problém filmu. První skupině se bude zdát snímek příliš nudný, jelikož postrádá zábavnou akci a na druhou skupinu bude působit příliš depresivně. Film tak ve výsledku nejvíce ocení rodiče svých potomků, a to někde na hranici tříhvězdičkového bodového ohodnocení. Lepší výslednou známku sráží především nudná forma zpracování a absence zapamatovatelných a originálních scén. K povedeným elementům filmu patří přenesení emocí loutek na diváka. Jelikož je to po snímku Batman vs. Superman druhý film, kde se mi podařilo z důvodu "nudného stylu vyprávění" na pět minut v kině usnout, více než dvě hvězdy dát nemohu. 😕 (KVIFF 21.08.2021) (12.09.2021)

1/10 Jedna hvězda za animaci (a i u té je na mrtě postavách vidět značná inspirace výtvarným stylem Wese Andersona a studií Aardman a Laika). Je to vážně umění, natočit animák naprosto bez humoru. Chudáci animátoři, tolik let práce vyplýtvaných na ufňukaný, upískaný film, kde se nenajde jediný moment s trochou nadsázky. Kde jsou ty časy, kdy u nás vznikaly geniální animáky typu Potkali se u Kolína. K tomu otřesný zvuk, který já jindy naprosto nevnímám. Několikrát se dialogy úplně ztrácí - není nad to, potřebovat k českému filmu titulky. (04.08.2022)

Velice opomínaný film, který míří na jakoukoliv věkovou skupinu a i přes to si v něm každý nalezne to své. Češi jednoduše ví jak na to. Převážně zde u tohoto animáku. Vizualizace a celková animace je naprostý strop společně s lehce pochopitelným dobrodružným příběhem. Pomalu až oscarová hudba od Krzysztofa Aleksandera Janczaka a české herecké topky, jako Jiří Lábus, Matouš Ruml, nebo Ondřej Vetchý samozřejmě dokonalí. Ale hlavní tahač snímku Myši patří do nebe jsou prokreslené emoce, jejíž styl se mi líbil a zaujal mě, ale nezbořil mě natolik, jak jsem čekal. Překrásný příběh s hezkými a sympatickými postavami je sice fajn, ale když k takovémuto vážnému a "dojemnému" příběhu nedostanete slzy do očí, lehce to zklame. Ale film je to perfektní, jen pro mě nebyl natolik emočně siný, abych dal plný počet. Každopádně apeluji na všechny milovníky českých filmů, animáků, na nerdy a ostatní, aby si pustili Myši patří do nebe, protože se jedná o excelentní film pomalu ve všech aspektech. Pokud máte dítě, pusťte mu to! 8,7/10 (25.02.2022)

Nebe, peklo, ráj, kam tě, duše, dám ? No přece DO NEBE ... do ZVÍŘÁTKOVÉHO nebe - to aby se ukázalo, zač stojíš, milá zvířátková duše ... a jakými nadčasovými pravidly se řídí zvířátkový - a vlastně i lidský život. V první řadě musím ocenit výtvarnou stránku příběhu, který měl odvahu a vydal se cestou necestou klasické animace. Ovšem ve druhé řadě ... je všechno ostatní druhořadé. Buďto máte neodbytný pocit, že něco podobného už jste x-krát viděli - viz akční dobrodružství v útrobách nebeské koupelny ... nebo si nejste úplně jistí, jestli vševidoucí a vševědoucí oko zvířátkového Boha nebeského, zastoupeného scénářem + režií, netrpí šedým zákalem, když neumí odhadnout ty nejpravější potřeby svých oveček. Alespoň já osobně neznám mnoho zvířátek, která by milovala zrovna LUNAPARK. Nicméně chápu jeho poslání, zrovna tak jako účel Lesa lesů ... i když ohledně posledně jmenovaného bych měla přece jenom jednu drobnou technickou poznámku: Všichni aktéři jsou přece MRTVÍ a nacházejí se V NEBI - i když procházejí něčím, co připomíná spíš očistec ... tudíž logicky nikdo nikoho nemůže zabít a řekla bych, že ani sežrat. Finále taky neprobíhá docela podle mých představ ... je zbytečně LIDSKÉ a pramálo ZVÍŘÁTKOVÉ, alespoň co se zprostředkování zvířátkových vzpomínek dotýká. Ale úplný závěr je dostatečně pohádkový ... a ve výsledku je příběh myšky a lišáka líznutý vírou a náboženstvím jen v míře, kterou unesu - a způsobem, který se mi nepříčí ... takže mě nestihne úplně odradit. Slabší 3* P.S.: Pro školkové děti snad až moc strašidelné ... a možná i zbytečně depresivní - ve druhé polovině stopáže. (21.10.2021)

Pohádka s dobrým koncem, bajka (s nadbytkem moudra) a ještě fantasy. Moc pěkně dějově poskládané. Příběh sám je originální s emotivními momenty, přesto vizuální podoba postaviček a animace stojí ještě o levl výš. Ta myší holčička s čumáčkem, s očkama, kterými dokázala tolik sdělit, s prstíčky, s nimiž ani jednou neustrnula v klidu... Tak ta mě tedy dostala! To bych si fakt nepomyslela, že bych se hned dívala po plyšákovi Šupito. Jo, dívala. Ale to, co se nabízí, nemá s myší holčičkou vůbec nic společného! Možná je to dobře, jinak bych si ji asi koupila a nosila ji v kapse baťůžku. Nápadité, barevné, výborně namluvené (viděla jsem slovenskou verzi). Zvukově a hudebně úžasné! (08.04.2024)