Zákon túžby

Asi se budu opakovat, když vyjádřím heslovitě svoje nejintenzivnější dojmy z tohoto filmu: Nešťastní lidé v nelehkých životních situacích, erotický naturalismus, láska, vášeň, touha, posedlost, barvy, emoce, hudba, divadlo, kostel, kokain... Žádný ohled na zaběhlou představu o lásce jako vztahu mezi mužem a ženou, ale všemožné kombinace sexuálních orientací i pohlavních identit. A do toho všeho ohnivá španělština... Almodóvar je génius! (17.12.2008)

Nelíbej mě, jako bys chtěl prorazit odpad... Můj drahý Almodóvar číslo 14, takže by mě co do otevřenosti už nemělo nic překvapovat. I tak jsem byl zaskočen tím, že Španělsko, to staré dobré katolické Španělsko vypadá v Zákonu touhy víc než v kterýkoliv jiném Almodóvarově filmu jako země [výhradně] teploušů. Možná je to tím, že hlavní bratrský tandem pederast-transka nasazuje laťku proklatě vysoko a ani zbytek ansámblu netrhá partu. Nechápejte mě špatně, queer kinematografii má docela rád, ale problém některých mistrových filmů je v uvěřitelnosti. Za předpokladu, že se děj neodehrává výhradně v zázemí subkultury, je ta homo-jednotvárnost poněkud iritující. Na druhou stranu to není tak hysterické jako Ženy na pokraji nervového zhroucení, které přišly o rok později. Je vždy zajímavé, když se předmětem zájmu ve scénáři vynikajícího filmaře ocitá sám film či kinematografie, což je přesně tento případ. Almodóvar sympaticky láme žanr v půli filmu, jako to posléze udělá ještě několikrát, třeba ve vynikající Špatné výchově, a dává průchodu svým noirovým, hitchcockovským sklonům. A kulisy zvrhlých osmdesátých let se k té dekadenci docela hodí. Víte, mě baví filmy jen točit, nesnesu dívat se na ně. (08.09.2019)

V každej čiastočke vášeň. Rozložili by ste Zákon túžby na elementárne častice, rozložíte vášeň. Humor zo sexuality či zmeny pohlavnej identity je subtílny, a zároveň mmm, tak výdatný, tak výdatný! To, že tu niekto uviedol, že Z8kon túžby postráda humor, to skrátka nemôžem prehltnúť, nie, čistý nonsens, almodóvarovského humoru je tu požehnane!- nejaké príklady- Tina spievajúca v kostole, rozhovor Tiny s kňazom a kňazovo odporúčanie: "Boha nájdete aj v inom kostole", Tinina odpoveď na otázku malej slečny či aj ona bude mať prsia ako Tina: "ja v tvojom veku som bola plochá rovnako" (:DDD tie smajle pochopíte:)), súrodenecký dialóg Tiny a Pabla o zadku- ukončí Tina: "zadok nepoužívam tak často ako ty" či hneď úvod a dabingoví herci pri dabovaní erotického filmíku..... Pravdupovediac, príbeh, nebyť neobyčajných hrdinov:), nečíta hlboké , vlastne nečíta nijaké stopy originality, ale pozor, v prípade Pedra Almodóvara neobyčajní hrdinovia sú všetko, že áno? Scény, keď Tina na ulici oslobodí svoje dlho krotené vášne a nechá sa "osprchovať", spev v kostole či vsuvky scén s Tinou a dievčatkom zo skúšok hry "Ľudský hlas"- ja proste nemám slov, ako sú skvele zapracované, akým životom disponujú, aká úžasná je Carmen Maura a aký úžasný je tento Španiel Almodóvar..... "Prepínanie" medzi žánrami opäť pôvabné (komédia- dráma- melodráma predovšetkým) a skutočné koncerty hercov, ktorí Almodóvarovi rozumejú. Ak na prvý raz zaujme, no nenadchne (nadchýna asi len Almodóvarov fanklub:)), skúste tomu darovať svoj čas ešte jedenkrát. Pozbierate ovocíčko...:) Toto mal byť koniec komentára, ale pre užívateľov ako DannyBoy80 nosím vždy niečo v rukáve:), takže: úvodná vsuvka erotického videa/filmu je viac ako opodstatnená. Poprvé, predstavuje jednu z najkľúčovejších postáv (Juan), podruhé, pripravuje diváka na to, s čím bude mať dočinenia, a to s náruživou výpoveďou, fikciou, kde sa všetci budú podriaďovať "zákonu" alebo diktátu túžby. Vášeň, vášeň a ešte raz vášeň!, výborný úvod pripravuje na vášeň, ktorá bude determinoavť úplne všetko. Toľko k základnému zmyslu, dalo by sa totiž napísať i viac... (01.01.2009)

Film mne vážně nenadchl, ale 2 hvězdičky už by znamenaly negativní hodnocení, což si pro svou upřímnost i herecké výkony nezaslouží. Není to konzervatismus ve mně, spíš heterosexualita, která nedovolí vžít se do 4% erotických scén. Navíc na rozdíl od ostatních Almodóvarových filmů, které jsem viděla, zde chybí humor, který by vše nadlehčoval. Co se mi ale líbilo, byl počátek barevnosti, kterou dává rozeznít v každém svém filmu víc. (05.12.2008)

Přepsáno v březnu 2020. Dílo Zákon touhy je freudovskou taškařicí ve střetu tří traumaty dětství závažně poznamenaných vnitřních světů. Příčiny, následky, bariéry, potřeby, Freudova psychoanalýza má málokdy vhodnější ukázku výstředností a touhy, osamělosti a zvrácenosti. Úzkosti zjizvených vnitřních světů žhnou v bezprostředním temperamentu vášní, s ní čelí vlastním běsům a strachu ze zklamání. Pedro Almodóvar opět nebrání své sebestřednosti, zářivé barvy pulsují Érotovým pudem, fanfáry doprovází přehlídku bizarních podob lásky, černý humor pomáhá zvládat i to niterné osvobození, ironie si vychutnává každou sebemenší příležitost k zajiskření atmosféry planoucí touhy a ublížené obavy v návratu té osamělosti. Nejzdatnějším z trojlístku je Pablo Quintero (zajímavý Eusebio Poncela), úspěšný filmový režisér kontroverzních způsobů. Je náročný na opětované projevy citu lásky. Touží po dokonalosti a bezstarostně se uspokojuje životem. Nejvíce opatrnou z trojice vášně je Tina Quintero (pozoruhodná Carmen Maura), Pablova transsexuální sestra a herečka. Bolesti zrady jsou devastující víře duše, přesto je láska stále její jedinou nadějí k niterné spokojenosti. Důvěra se pokouší i v zoufalství věřit. Nejbezelstnějším z trojice je Antonio Benítez (vynikající Antonio Banderas), mladík, dosti poznamenaný přehnaně přísnou katolickou výchovou své matky. Láska se stává formou posedlosti a probuzená vášeň citů již nechce stát v pozadí zájmu. Z dalších rolí: do Pabla zamilovaná Tinina náhradní dcerka Ada (Manuela Velasco), Pablova láska, hledající dostatečně vhodný způsob k opětování, Juan Bermúdez (Miguel Molina), Antoniova matka s puritánsky katolickou vizí života (Helga Liné), smrt pokojně vyšetřující zkušený policejní inspektor (Fernando Guillén), jeho netrpělivý a nezdvořilý syn a policejní detektiv (Fernando Guillén Cuervo), Pablův ošetřující a ochraňující lékař Martín (Nacho Martínez), Pablův zdatný právník (režisérův bratr Agustín Almodóvar), Adina matka, modelka a bývalá Tinina partnerka (Bibiana Fernández), či bývalý Tinin zpovědník, otec Constantino (Germán Cobos). Zákon touhy je excentrickým otiskem niterné úzkosti Pedra Almodóvara. I přes vzpouru veřejné masturbace dochází k procesu vlastního osvobození. Freud by měl určitě radost z odstředivých krás mumraje barevného hemžení. Osobitě výstřední a stylově odlehčený filmový prožitek! (24.02.2010)