Ďábel

Na film jsem se chtěla podívat hned, jak vyšel, ale potom jsem omylem viděla konec, když se na film doma díval někdo jiný, tak jsem čekala, až ho zapomenu, abych se mohla podívat sama. Inu, nakonec jsem na film zapomněla úplně a teprve při nedávném zájmu o oprášení filmografie Roberta Pattinsona se mi připomněl, a stejně rychle jsem si vzpomněla na ten zatrachtilý konec, když jsem si ho konečně pustila. Pozitivní na tom bylo to, že z rozestavění příběhu pro mě bylo velkou záhadou, jak může film skončit zrovna s těmi dvěma postavami dělajícími zrovna to ono, takže mi ten spoiler vlastně zase tolik zážitek nezkazil a dokonce ve mně podnítil zvědavost. Nicméně jsem během sledování bojovala s jinou věcí, a to s mou vlastní představivostí. Ta je totiž bujná a divoká a v day-dreaming módu prakticky neustále, často pracující na variacích filmů, které jsem zrovna viděla. To mi často umožňuje užít si i "horší" nebo "prázdnější" filmy, pokud v nich najdu alespoň jednu věc, která mě zaujme, někdy k tomu stačí i jeden herecký výkon nebo jedno autentické gesto mezi postavami. V případě The Devil All The Time mi ale moje představivost byla spíš protivníkem, protože mi bránila v tom film přijmout tak, jak si ho bratři Camposové vymysleli, napsali a natočili. Nefilmová "roztahaná" dramaturgie převzatá z knižní předlohy je zřejmá. Samostatné epizody (jako ukřižovaný mariňák nebo šerifův hon za "neposkvrněnou" reputací) vložené do příběhu, který i bez toho zahrnuje desítky let a spousty jiných tragédií, převádění hlavní postavy z generace na generaci a s tím spojené skoky v čase, velmi detailní odbočky od ústředního děje k vedlejším postavám a vykreslení "jejich příběhu" bez konkrétní akční souvislosti k těm "hlavním" událostem, to všechno jsou věci, které by čtenáři přišly naprosto přirozené při čtení knihy, ale divákovi při sledování filmu budou připadat nekonvenční až neobratné, i kdyby jenom podvědomě, pokud se ve filmové dramaturgii aktivně nevyzná. Já sama jsem s tím trochu bojovala, protože mi film nepřišel tak suverénní jako režisérův celovečerní debut Po škole, abych přijala všechny jeho dramaturgické volby bez jediné výhrady. A tak, i když jsem si film "užila" (rozuměj byla z jeho obsahu znechucená/smutná tak, jak jsem měla být), jsem byla po skončení vlastně trochu zklamaná, protože mi přišlo, že to nebyl takový film, jaký by si moje vlastní představivost na místě takového filmu vymyslela. Muselo se mi to v hlavě trochu rozležet a teď už jsem myslím sama sebe aktivně a trochu násilím přesvědčila, že není nic špatného na tom, když se filmař zamiluje do knihy natolik, že se její výsostné vlastnosti rozhodne při adaptaci v maximální možné míře respektovat, a dokonce najme autora knihy jako vypravěče pro voice-over, aby jeho ústy původní text doslova ožil a rámoval a obohacoval tak filmovou "skutečnost". (06.04.2022)

Poněkud utahaná rodinná kronika v čase po druhé světové válce do války ve Vietnamu. Solidní herecké výkony, výborná kamera i hudba, autentická atmosféra té doby. Adrenalinový náboj mají násilné scény, milostné se kupodivu téměř nevyskytují. A mrtvých není málo....takže dojde i na kapky krve. Jako celek má ale Ďábel podobu rozbitého zrcadla, jehož střípky se k sobě jen zvolna přibližují zpět a mnohé chybí. Postrádal jsem souvislé napětí držící příběh pohromadě. Účtování se šikanou, farářem i úchylnou dvojkou mělo drajv, převažují však nemastné scény, kterým by slušel sestřih. Proč ale jde o gotický příběh (dle obsahu), se mi odhalit nepodařilo. (18.09.2020)

Jednotlivé príbehy nemali dokonalé prepojenia a navyše sa dali vopred pomerne ľahko odhadnúť. Finálna scéna mi už prišla ako mierne odfláknutá a vykalkulovaná, ale napriek všetkým týmto výčitkám mi The Devil All the Time fakt sadol. Zaujal ma jeho príbeh, osud hrdinov a skvelí herci v netradičných rolách. Palec hore dávam najmä za Roberta Pattinsona, Jasona Clarka a Billa Skarsgårda. Moje sympatie si ale získal aj Tom Holland so svojou postavou chlapca, ktorému osud dával neustále pod nohy polená. S prižmúrením oka dávam tejto netradičnej drsnej paródii na amerických rednecks a náboženských fanatikov 4/5. (06.10.2020)

Velmi dobrý, temný a ďáblem nasáklý “southern gothic” thriller, kde po celou dobu někdo páchá zlo a dějí se dost hrozný věci, přesto ale (zajímavě) nevyzní na úplně beznadějně depresivní notu. Vyniká tu nejen atmosféra a pánbíčkářský prostředí appalačských zapadákovů, ale i skvěle užitý vypravěč a výtečný herecký obsazení - všechny postavy táhnou a fungují. Pattinson vystřihl super kněze chlípníka. (17.09.2020)

// Někteří lidé se narodí, jenom aby byli pohřbeni. A to není jediná temná myšlenka, ze které Ďábel pomalu skládá svoji nepříjemnou mozaiku tragických osudů, v nichž nikdo není nějak zvlášť dobrý, víra s lidmi mává silněji než obvykle a Tom Holland předvádí, že je mnohem víc než jen hezká tvářička z marvelovek. Herecký koncert ale předvádí i ostatní, a byť bych mohl snadno namítnout, že to bylo možná zbytečně dlouhé, voiceover byl až příliš všudypřítomný, a ty emoce v závěru nefungovaly tak dobře, jak bych si přál, pořád se jedná o jeden z nejlepších filmů letošního roku, a já si ho zatraceně užil. / edit: furt na to myslim, ten film uzrál jako víno, jednoznačně v letošní top3. (19.09.2020)