Nefňukej, veverko!

Ten film je prostě divný, ale má takové svoje zvláštní kouzlo, které je dáno i herectvím jednotlivých herců, hlavně těch dětských. Je to poetické, zároveň je to místy docela temné a hororové. Podivné spojení s pohádkou, ale jak říkám, ono to určitým způsobem funguje, protože minimálně zprotivení je to, co ve vás film nechá. (28.11.2014)

Asi bych film úplně neoznačoval jako pohádku, spíš takovej malej rodinnej film. Kdovíjak moc to koukatelný není, je to další z řady filmů na jedno shlédnutí. Nicméně to jedno shlédnutí je docela příjemná podívaná, plná v roce 2024 neobvyklých slovních obratů, zajímavých hereckých výkonů dětských herců. Příběh film má, má docela spád a párkrát se člověk i zasměje – mistrovská kinematografie se tu neodehrává, ale zábava to docela je, tak proč ne. (03.04.2024)

Jó, když malý spratek spadne z lopatky a cítí se odstrčený, to se pak dějí věci. Ale musel se o tom natáčet film? Zvlášť, když je pro dospělého diváka příliš infantilní a pro dítě moc nudný? Být to současná verze, malá Kačena by rodiče naprášila sociálce a celé to mohlo být akčnější a multikulturnější, až by dospívala v ústavu:-). 41% (13.12.2010)

Je to úsměvné, Schmitzer je výborný. Hezký film pro děti, naprosto přirozený děj a má logiku. Cáknutá babička je tak kouzelná..Nezbývá mi, než litovat, že hodnocení není na deset, ale jen do pěti, ať mi paní Plívová-Šimková odpustí, kdybych měl možnost ji poznat, koupím ji zato tu nejlepší čokoládu, co na rohu v magacínu mají. (31.10.2008)

Těžké psycho, jdoucí ve stopách dětských filmů jako Máte doma lva či Lucie a zázraky, z novějších snímků třeba Kdopak by se vlka bál - i zde se velký prostor věnuje zobrazování dětské fantazie, která po prvních nevinných scénách, kdy si Kačenka hraje na princeznu, začne nabývat daleko děsivějších podob ve scénách s "čarodějnicí", ze které skutečně jde strach. Spolu s Kdopak by se vlka bál ovšem nezapomíná ani na realitu. Vpodstatě můžeme rozeznat tři roviny děje - nejprve Kačenčiny představy, často ovlivněné skutečnými událostmi (pokus o simulaci dětské fantazie, jako to můžeme vidět ve snímcích jako Zakázané hry či pohřeb Kašpárka v Koljovi), dále pak v reálu probíhající interakce mezi dětmi a nakonec scény s dospělými. Neodvažuji se spekulovat o tom, jak jednotlivé roviny vnímá dětský divák, jako divák dospělý osciluji mezi fascinací a děsem - děsem především z toho, že je mi už jasné, jak tragicky mohou některé Kačenčiny vylomeniny skončit. ---- Jeden z prvních filmů, které si vybavuji, i když jsem si z něj pamatoval jen surrealistickou scénu zrození mimina z vajíčka (se skořápkou) a snad i tu čarodějnici. Zajímavá hudba Pavlíčka a Stromboli, o kteréžto kapele jsem zatím pouze slyšel. (03.12.2010)