Lux Æterna

Paráda... Noé dostal prachy na reklamu a natočil si středometrážní studii o lásce k pekelnému chaosu filmového řemesla. Filmový plac zde skutečně působí jako epicentrum kufříkové atomovky a v kinosálech promítajících tenhle biják museli najmout několik pikolíků co v průběhu utírali epileptickou pěnu od úst těm co nestihli včas utéct. Já to viděl jen na monitoru a mé oči musely odjet na dva týdny na ozdravný pobyt ve tmě. (07.04.2023)

Ale ano, po většinu času mě tento nevšední film s experimentálním nádechem, který mi stylem trochu evokoval Godarda a tematickým prostředím zase Truffautovu Americkou noc, hodně bavil. Příjemně kratší stopáž se tu úplně hodí, líbila se mi uvolněná civilní atmosféra povídání dvou hereček proslulých z vícera kontroverzních snímků a přestože jsem to nečekal a přistupoval k tomuto filmu zcela seriózně, nejednou jsem se zde nahlas zasmál (ať už u onoho vtipného povídání nebo nejednoho kuriózního momentu během natáčení filmu). Filmy z filmařského zákulisí mám rád a překvapivě mi bez problémů sedl i ten formát s rozdělením širokouhlého záběru na dvě obrazovky, který jsem občas ani nevnímal jako vyloženě samoúčelný, neboť ve chvílích, kdy sledujeme v jednom záběru nervózní režisérku bloudící v zákulisí před natáčením a ve druhém slídícího reportéra, který se snaží se zapnutou kamerou režisérku najít a tajně ji natočit, to rozdělení na dvě obrazovky vytváří originálním způsobem napětí. Dokonce i ta psychedelická pasáž s pokaženou technikou a epilepticky blikajícími světly má co ukázat, třeba zajímavé vyvrcholení celého procesu natáčení mezi herečkou a kameramanem. Jenomže mohla trvat tak do 5ti minut a bral bych jí v pohodě, jenomže Gaspar Noé se v tom epileptickém peklu až příliš vyžívá, zcela uměle ho natáhne na 13 minut a celý ten spektákl pak zakončí bez jakékoliv (pro mě) zajímavé myšlenky. Což mi v pomyslné cestě k 4. hvězdičce, na kterou to z mé strany hodně dlouho vypadalo, vadí a brání. Dojde zde na začátku na citovaný Dostejevského výrok a ačkoliv netuším, z jakého díla slavného ruského spisovatele přesně pocházel, mám silné podezření, že Noé ho zcela vytrhl z kontextu a pojal v souvislosti se závěrem přesně opačně. Stejně tak řada nahodile vložených citátů slavných jmen neomluví posledních pár minut, ve kterých jsem měl pocit, že přijdu o oči. Závěrečné titulky jsem už jen proklikal. [65%] (30.07.2022)

Film samotný za mnoho slov nestojí. Noe je plně ve víru marketingu, umí v tom chodit a baví ho ten svět. Že je jeho točení prázdné, bezobsažné, leckdy hnusné a nafouklé nic, to se na csfd.cz taky ví. Přitom on zjevně smysl pro spirituálno má. K tomuto chci ale napsat především, že mě otravuje slyšet posté k vlnící se pohodě ve filmu Mahlerovo Adagietto a k dramatu téma z jeho Titána. To fakt nemají ve štábech lidi, kteří by je posunuli z téhle filmovohudební gnóze pro střední stav? (23.08.2022)

Pôvodne reklamný film pre značku Yves Saint Laurent nakoniec dopadol najlepšie ako mohol. Vznikla hrdá pocta filmovému remeslu.  Začína čarodejníckym dialógom dvoch ikonických francúzskych herečiek, z ktorých jedna je tentoraz aj režisérkou. Pokračuje neznesiteľným chaosom na scéne i v zákulisí. Končí extaticko-hypnotickým odovzdaním sa/položením sa/ obetovaním na oltár filmového umenia.  Sledujeme prípravu vzniku filmu. Všetko, čo sa na pľaci len môže, tak sa totálne zoserie. Čo je mimochodom klasický a zaužívaný koncept takmer všetkých filmov Gaspara Noého. Všetko sa vždy totálne pokašle - a čo potom.  Vizuálne a farebné postupy režisér trochen recykluje. Opakujú sa, ale aj teraz trochu nanovo a inak.  Záver filmu - doteraz sa z toho sietnica spamätáva. Ale, ako píše jeden z komentátorov na IMdB - ide o dokonalý test na epilepsiu. Pretože, ak z dúhovo neznesiteľného očného upálenia v závere nedostanete záchvat, rozhodne ňou netrpíte.  Štandardne aj tuná Gaspar Noé ponúka nadštandardné titulky, ktoré sú v  drvivej väčšine ostatných filmov len povinnou a niekedy aj otravnou informačnou jazdou o tvorcoch diela. Obsahujú síce len krstné mená, ale šak: nestačí to? Rovnako tak i citáty šik režisérov ( a mimochodom všetko mojich top obľúbencov), vstupujúce priebežne do deja: Theodora, Jeana-Luca aj Rainera-Wernera. (25.03.2021)

Noé šokuje sítnice až úplně na konci, tentokrát svůj obor něžně romantizuje, takže tam kromě dvou tlachajících hereček vystupuje ještě otravný filmový novinář, urputný začínající režisér a hvězdička, co neměla topless scénu v kontraktu. Tahle klišovitost "charakterů" mi trochu vadila, ale jinak nečekaně zábavná reklama na hadry. (01.10.2020)