Ferrari pre dvoch

vyhoda takovychto neznamych komedii je ze od nich vlastne ani nic necekate takze vas mohou bud prijemne prekvapit a nebo neprekvapit [jeste vas muzou neprijemne prekvapit ale to jen v pripade ze nevite co se takhle odpoledne v televiznim programu bezne vyskytuje]. Tim se vlastne dostavam k tomu proc tento film hodnotim. Narozdil od tech ostatnich televiznich hovadinkomedii, me ferrari bavilo. Teda snad krome tech nekolika bolave nedojemnych momentu. Jinak me zapletka pripadla docela fajn a diky sympatickym hlavnim postavam, jsou i nektere lehce proflakle vtipky snesitelne. No a uplne nejlepsi na celem filmu je FERRARI :] (18.08.2005)

Francouzské televize se rozhodly dát na stará kolena dvě tamější legendy: Pierra Arditiho (Villefot v Monte Christovi s Depardieum) a Bernarda Le Coqua (hlavní hrdina staré komedie Domovník). Vznikly tak tři televizní komedie, všechny v režii Charlotte Brandstromové. Ty tři filmy mají vzestupnou kvalitní tendenci: nejstarší Vzorný pár je jednoznačně nejhorší a zatím nejnovější Jedna vila pro dva nejlepší. A Ferrari pro dva? No, je to vcelku příjemná komedie, ale její největší problém je až přílišné rýpání do postavy Bernarda Le Coqua a jeho původního stylu života. Zápletka je hrozně otřepaná (výměna totožnosti dvou jedinců a u obou poznání, že by neškodilo se trochu změnit), ale celkově stravitelně podaná. Česká televize, která všechny tři komedie vysílala, však u každé z nich udělala jiný dabing. Ve Vzorném páru: Arditi - Jiří Štěpnička, Le Coq – Petr Štěpánek, v Jedné vile Arditi – Vladimír Brabec (tohoto herce mluvil už v Monte Christovi a opět dokázal, co umí), Le Coq – opět Štěpánek. Tady se Arditiho ujal Jan Schánilec, ovšem Le Coqua mluví Jan Vlasák na jedničku. Škoda, že v celé trojici nebyl dabing Arditi – Brabec, Le Coq – Vlasák. 50% (18.03.2007)