Réžia:
Wolfgang PetersenScenár:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrajú:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (viac)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (605)
Film je natočen dobře, hlavně na sousední poměry. Působí to nadstandardně jako na amícké poměry, ale že bych měl nějaké sympatie k posádce, která byla zavřená v ponorce to zase ne. Bylo mi divné, že na ně tolikrát zaútočili protivníci a ponorce to vždy nijak zvlášť neublížilo. Jen mě trochu mrzel ten konec. Co si všechno prožili a takhle dopadnout... ()
Válka je nesmyslná a tohle je další film, který to jen potvrzuje. Zatímco si vůdce tahal po mapičce ponorčičky, v těch opravdových seděli pod masivem vody chlápci, kteří měli za úkol likvidovat, ale většinu času se klepali o život, protože ti na druhé straně měli ten stejný úkol - tak, jak praví podtitul filmu "když se z lovců stali lovení". Je pitomé to říct, ale držela jsem jim palce a myslím, že Director´s cut právě svou délkou tu vydýchanou, hutnou atmosféru strachu a ticha, přerušovaného jen kvílivými zvuky přítomnosti "okolního světa" a zřídkavými výbuchy úlevy, jen umocnil. Počáteční nadšení postav, které toho moc nenamluví, přesto je důkladně poznáme, rozumíme jim, cítíme s nimi, se mění v pochybnosti a slova jako "vůdce, vlast, čest" postupně pozbývají v touze přežít na významu. Velká poklona patří panu Petersenovi za skvělý scénář a režii, též nesporné kvalitě hereckých výkonů, z nichž tou mojí postavou byl Johann. ()
Ačkoliv má Ponorka značně obsáhlou stopáž, já měla po celou dobu sledování pocit, že film běží teprve chvíli. Nedal mi ani na chvíli vydechnout a já si přála, na rozdíl od jiných filmů podobně dlouhé i mnohem kratší stopáže, kde jsem se často dívala na hodiny a byla ráda, kdy se blížil ke konci, aby neskončil. Chtěla jsem vědět, jak skončí, ale zároveň jsem se to bála vědět. Atmosféra v ponorce byla opravdu zničující a klaustrofobická, všechny scény nadmíru působivé a velmi autentické. Představte si, že byste měli být, byť jen na chvíli v jejich kůži, tam dole, kde je tma a ticho, kde si nemůžete být jisti ničím, nic nevidíte, můžete jen tušit a doufat. Nevím proč, ale několikrát jsem si během filmu vzpomněla na ponorku Kursk... ()
Hodnocena režisérská verze. Wolfgang Petersen natočil Das Boot jako nejlepší film ve své kariéře o tom není nejmenších pochyb. Bohužel délka 216 minut je trochu silná káva. Maximálně realisticky vytvořená ponorka s perfektní posádkou splňuje očekávání. Příběh však připomíná spojení trojdílného seriálu v jeden kus. První hodinu se nic neděje a vy jen čekáte, seznamujete se s chodem ponorky a poznáváte posádku. V druhé hodině se poprvé setkáte s nepřítelem a v závěrečné hodině budete sledovat velké trápení posádky s problémy technického i psychického rázu. Film působí velmi komplexně, uzavřeně a nadčasově. Jde rozhodně o nejlepší film o ponorkách z druhé světové války, ale jeho délka se nedá přehlédnout a nelze se 216 minut aspoň chvíli nenudit. Jinak je Ponorka velká podívaná, ukazuje všechno po čem každý milovník 2. světové války touží a nezbývá mi než poděkovat Wolfgangovi za tento válečný skvost. Snad se časem podívám i na obyčejnou verzi a budu ji moci ohodnotit, ale pokud je o tolik kratší tak doufám, že její stopáž je využita maximálně na vše zajímavé a je 5* záležitostí. ()
Dlhé (hlavne režisérsky zostrih) a vyčerpávajúce. Snímka ukazuje nemeckých antagonistov (?) ako obyčajných ľudí, ktorí to brali viac ako zamestnanie, než službu vlasti (či nedajbože vieru v šialeného Hitlera). Ponorka je prvý (a najlepší) diel Petersenovej voľnej vodnej trilógie (neskôr ešte perfektná Dokonalá búrka a menej perfektný remake Poseidon). Film je okorenený vynikajúcou klaustrofobickou atmosférou. Punc výnimočnosti mu dodáva Prochnow v titulnej úlohe ako otec svojich synov. ()
Galéria (101)
Fotka © Bavaria Film International
Zaujímavosti (49)
- S rozpočtem 31 milionů německých marek byla Ponorka na dlouhou dobu nejdražším německým filmem. Překonal jej až Parfém: Příběh vraha (2006). (HellFire)
- Vnútrajšok lode je dokonalou kópiou zachovalej ponorky “Posledný pán siedmych morí“ z tohto obdobia, ktorá sa nachádza v Chicagu. Tvorcovia filmu odišli do Chicaga, kde skopírovali každý detail a vytvorili tak dokonalú kópiu. (pravo)
- Oslovení "Pane Kalene", v originálním znění (německy) "Her Kaleut/Kaleun", je zkratka, kterou používala Kriegsmarine (Německé námořnictvo). Oficiálně by měl být oslovován: "Her Kapitänleutnant", tedy "Pane kapitán-poručíku". (Chufu)
Reklama