Réžia:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Miroslav Krobot, Oldřich Kaiser, Alexandra Borbély, Táňa Pauhofová, Zuzana Kronerová, Zuzana Mauréry, Réka Dérzsi, Tomáš Turek, Vladimír Obšil, Éva Bandor (viac)Obsahy(1)
Jozef (Miroslav Krobot) je spisovateľ, ktorý jedného dňa získa nečakanú schopnosť - mimoriadny sluch v podobe zajačích uší. Ten mu umožňuje výborne počuť nielen hlasy ďalších ľudí, ale predovšetkým ich myšlienky... Stretnutie cudzích a vlastných predstáv o sebe samom otvorí Jozefovi oči. Keď mu potom jeho mladá priateľka Katka (Alexandra Borbély) oznámi, že s ním čaká dieťa, Jozef vie, že je to jeho posledná šanca, ako si usporiadať doterajší život a narovnať rodinné vzťahy. Muž so zajačími ušami je tragikomédiou o mužovi, ktorému sa život prevráti zo dňa na deň, ale aj rozprávaním o našich predstavách o živote, aké môžu byť niekedy mylné a zároveň smutné aj komické. (Garfield Film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (117)
Myslel jsem, že to je český film Muž se zaječíma ušima a on to byl slovenský film Muž so zajačími ušami. Ten rozpor mezi češtinou a slovenštinou jsem mi nedocházel častěji, než bych chtěl. Hlavní postava mluví česky, ale píše slovensky, jeho děcka mluví taky slovensky, asi žijou na Slovensku. A Krobot a Kaiser jsou tam jediní Češi, takže to dost bije do očí a jiných smyslových orgánů, přestože jsou z obsazení nejlepší. Aspoň že Pauhofová mluví slovensky a hned je snesitelnější ji pozorovat (v českých filmech mi většinou vadí a vůbec mi nepřipadá atraktivní, jak si většina lidstva myslí). Našel jsem tam ale několik dobrých myšlenek. "Stárnutím se víc přibližuji lásce." Nebo třeba ten monolog o tom, jak je církev jen sviňská instituce a že by člověk měl sám rozhodnout, jestli se vstoupí a ne křest nic netušícího mimina. A nebo ta hláška jak řekne "Vždycky se najde někdo, kdo na tebe vytáhne minulost." Dobré. Ale jinak mi smysl zaječích uší vlastně unikl. Asi je to alegorie, ale ať je to klidně trajektorie, mě je to jedno. Mohla to taky být metafora, ale spíš mi k tomu sedí metablbost. Nechce se mi nad tím moc přemýšlet, tak sem napíšu to nejjednodušší, co mě v souvislosti s tím napadlo: že jak člověk stárne, tak je jak polní zajíc. Jestli to tak není, tak to měli vysvětlit. Jestli to mělo vyznít nějak artově, tak to nelze docílit jen tím, že některé scény budou černobílé. Pak jsou s ušima i barevné, pak jsou i bez uší. A jedinej pořádnej art byly podle mě opravdu jen ty krásně vyvedené zaječí uši. Co se hereckého obsazení týká, tam je Krobot k nezplacení a bez něj by ten film už vůbec nefungoval. Tím jsem se dostal k tomu, že ten film moc nefunguje. Ale tvářit se jak zajíc umí Krobot parádně! A nechci se nikoho dotknout, ale ti slovenští herci jsou... až na pár výjimek... takoví divní. Asi jsou lepší lidé než herci. Aspoň že jsem se několikrát docela zasmál (třeba nápis "Nepolievať!!! Umelý!!!"). Celkově z toho cítím tu snahu, aby to divákovi něco dalo, ale zrovna já asi nejsem ten typ diváka. ()
„Jak vysvětlíš tomu dítěti, kdo je otec?“ „Poviem mu, že padol vo Vietname.“ Film, v ktorom sa prelína reálny život spisovateľa s tým, čo píše. Herci to robia dobre, ale... Nedokázala som sa naladiť na vlnu – skončila som ako pozorovateľ absurdít, bola to presolená polievka. Nasledujúcich monológov, výpovedí je vo filme niekoľko, priveľa. „Nechci být sobec. Snažím se myslet na druhé. Ale né každá pomoc je vítaná a málokterá oceňená. A vůbec, pomoc jako taková, je sporná věc. Proč se mám někomu míchat do života? Příliš velká péče znemožňuje člověku, aby zesílil. Aby našel sám sebe. Někdy mám pocit, že lidé pomáhají druhým hlavně kvůli sobě. Chtějí naplnit prázdnotu ve svém životě.“ ()
Martin Šulík je laskavý mimoň, který nám má stále co říct. A nemusí to být jen říkání při letním setkání s lidmi se zájmem o kulturu. Neformální rozhovor s tímto pánem přesně odráží jeho filmy, jejichž poetika je naprosto úžasná, geniální, světová. Ve spolupráci s Miroslavem Krobotem, Martinem Štěrbou a Ferem Liptákem vzniklo dílko nesmírně zábavné, z něhož čiší ironie, sebeironie, životní moudrost. Moc pěkné. Intelekt vyzrálejšího publika podmínkou. ()
Zvláštny film. Vtipný, ale dosť svojským spôsobom. Podnetný, ale na tak veľa strán, až sa stáva zmäteným. S postavami, ktoré majú tak veľa chýb, že na dobré vlastnosti ani nezostáva priestor, no ktoré som si napriek tomu obľúbil. _____ Pozorujem určitý trend - keď v Česko-Slovenskom priestore "zvláštny film" vznikne, nadáva sa, že je príliš zvláštny a uletený. Pri všetkých tých vzťahových drámo-komédiach, ktoré u nás vznikajú medzitým a fungujú ako akási vata, sa zase nadáva, že sú ako cez kopírák. Mohlo by byť prínosnejšie pri filmoch menej hodnotiť to, či náhodou nevznikli v Česku alebo na Slovensku, či sme ich náhodou neplatili "my" z daní, a viac hodnotiť samotný film. Inými slovami by ma naozaj zaujímali hodnotenia Muža so zajačími ušami, ak by vznikol v zahraničí. _____ (Kino Lumière, film #1079, komentár #9) ()
Pro mě rozhodně překvapení, byť jsem možná dostal cosi jiného proti původnímu očekávání... Muže se zaječíma ušima vnímám v jádru více jako drama, které zachází hluboko do psychologie, až směrem k neotřelé sebereflexi hlavní postavy. Ač nutno dodat, že Martin Šulík celé vyprávění hodně ozvláštňuje nejen osobitě zpracovanými pasážemi ve víru jakýchsi snů, přeludů ve jménu podvědomí (což má úžasnou atmosféru..) či monologických vstupů jako z dokumentu, ale nevyhýbá se často ani silnému, až sarkasticky podanému nadhledu. To vše je podpořené skvělým Miroslavem Krobotem, který v hlavní roli opět skvěle zužitkoval svůj um pro mininalistické herectví i onu komickou nadsázku. Pro svou nekonvenční, značně psychologickou výstavbu si Šulíkův film žádá plné soustředění, ale spolu s požitkem z vytříbené formy se může na druhé straně stát odměnou i pohltivé rodinné drama s velmi zdařile formovanými postavy (včetně ryze vedlejších). Už od počátku mě film zaujal a ani jsem nepostřehl, jak mě brzy vtáhl do svého nitra, a oslovil mě i spoustou obsáhnutých podnětů a motivů... Ať už je to dvojitý (vnitřní i mezilidský) boj v lince kolem komise schvalování uměleckých děl pro podporu ve jménu fondu, včetně zabrouzdání do tématu neúmyslného plagiátorství, nebo v souvislosti s postavou Josefovy ženy překladatelky teď ještě víc aktuální ukázka vlivu politické situace Ruska na radikálně odmítavé kulturní postoje vůči všemu ruskému (včetně umění). Připadalo mi často, že ve filmu se sice v jistých scénách méně mluví a někdy se i mlčí, ale o to větší význam nebo postřeh přináší každý dialog či monolog. Za mě v rámci současných artových filmů (a to nejen domácích, ale i obecně) rozhodně silný a výjimečný nadprůměr. [85%] ()
Galéria (37)
Zaujímavosti (13)
- Hlavní roli svěřil Šulík Miroslavu Krobotovi, na kterého myslel, už když roli psal. „Mně se líbí jako člověk i jako herec. Mám pocit, že to je herec, který má svoje tajemství,“ uvedl režisér a scenárista filmu. (SONY_)
- Zuzana Kronerová s Martinem Šulíkem spolupracovala poprvé. „Já jsem už ani nedoufala, že budu s Martinem Šulíkem natáčet. Neříkám, že bych na to myslela celý život, ale moc mě potěšilo, že jsem s ním na tomto filmu mohla pracovat,” uvedla herečka. (SONY_)
- Natáčení se zúčastnilo 12 zajíců, celkem se ve filmu objeví 4 druhy zvířat – 1 kůň, 3 psi, 4 rybičky a uvedení zajíci. (Bioscop)
Reklama