Réžia:
Agnès VardaScenár:
Agnès VardaKamera:
Didier RougetHudba:
Joanna BruzdowiczHrajú:
Agnès VardaObsahy(1)
V různých koutech celé Francie se Agnès setkala se sběrači a sběračkami, paběrkáři, shromažďovači a nálezci. Z nutnosti, náhodou nebo z vlastní volby jsou v kontaktu se zbytky po ostatních lidech. Jejich svět je překvapivý. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (32)
Rozhodně zajímavý dokument, tedy minimálně v tom, jaké téma si pro zpracování režisérka vybrala. Ale nakonec je přece jen ještě zajímavější to, jak obsáhle se jí téma podařilo pojmout, ukázat co všechno takové sbírání obnáší, a přitom zůstala věrna lidem, o kterých chtěla vyprávět, tedy na první pohled chudších, jakoby ztracených. I na nich najdete něco víc. ()
Dokument pojednává o zajímavém tématu, o kterém jsem vlastně nikdy předtím nepřemýšlel. Jde o paběrkování či sbírání věcí, které již ostatní nepotřebují a vyhazují. Ať už jde o nesklizenou úrodu (tu si může po určitém datu ze zákona sklidit kdokoli i z cizího soukromého pozemku - alespoň ve Francii), potraviny vyhozené do popelnic u supermarketů, odložené spotřebiče a podobné věci. Někdo to dělá z nutnosti (lidé bez práce), někdo ze zájmu (tradice po babičce) a někdo z přesvědčení (soukromý protest proti konzumní společnosti). Dokument nenásilně ukazuje odvrácenou stranu naší konzumní společnosti, zbytečnou nadvýrobu všeho a naše plýtvání zejména potravinami. Přes zajímavé téma se dostanu nakonec jenom k mírně nadprůměrnému hodnocení. Bohužel mi moc nesedla forma, které působí nudně, nesourodě a občasná snaha o poetiku spíše ruší. ()
"Pabírkovaní"... prvý krát som to počula, a vlastne som ani nevedela že takéto zberanie vôbec existuje (okrem smetiakov samozrejme). Každopádne ide o veľmi silný dokument, so silnými ľudskými príbehmi. Od dnešného dňa sa na ľudí vyberajúc popolnice pozerám z celkom iného uhla pohľadu. J len škoda že filmy podobného žánru nevysielajú v televízii. Celkovo 210 hodnotení je žalostne málo. ()
Agnès Vardaová s digitálnou kamerou zaujato mapuje svet ľudí, ktorí paberkujú: od existenčne závislých ľudí na okraji spoločnosti, vyberajúcich potravinové prebytky, cez šetrných kuchárov, svojráznych ekoaktivistov, vyrovnávajúcich sa s konzumom používaním finálnej časti spotrebného reťazca: odpadu, až po umelcov tvoriacich z neho amatérske artefakty alebo aj snobsky predražené inštalácie. Nevynechá ani sedliakov dozbieravajúcich po oficiálnom zbere voňavú úrodu jabĺk a viníc v provensálskych sadoch. Do tejto zberačskej mapy vstupuje čas od času muž v talári, oboznamujúci divákov s legálnosťou zberu a právnym statusom ponechania si všetkých týchto vecí. Autorka z času na čas ukáže zábery svojich rúk, tváre, postavy a vyrovnávajúc sa tak zrejme s vlastnou zmenou fyziológie, podmienenou starnutím. Živé skúmanie a komplexné zmapovanie zberačských aktivít však vyvážilo i túto, na môj vkus pričasto sa opakujúcu, trošku samožerskú a námetovo pomerne monotónnu časť inak skvelého dokumentu. Maximálne hodnotenie je teda, napriek spomenutej výhrade, plne zaslúžené a pre mňa je zároveň výrazom osobného vzťahu k téme filmu, nakoľko prehľadávanie odložených, zabudnutých a vyhodených vecí, patrilo odjakživa k jednej z mojich najobľúbenejších záľub. ()
Film Agnès Vardové - byť poskládán z jednak poetických, jednak reálných šotů - žánr dokumentu v mnohém překračuje. A to především jasným názorem, který musí nějak ovlivnit každého diváka. Od obrazu sběraček klasů (Jean-François Milleta), až po hodiny bez rafiček - paběrkování a sbírání jako nouze i umění i filosofie i způsob života. Dále jen pro otrlé: loni jsem napaběrkovat 3 kubíky dřeva, metrák brambor (obilí dostávám jako deputát), několik kil máku, hrachu... a nasbíral 2 horská kola, dvoje kožené sandály atd.... včera lehké pracovní oteplovací kalhoty vhodné na čundr. ()
Galéria (18)
Fotka © Ciné Tamaris
Reklama