Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Detektivní příběh S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku. Příběh je velice zajímavou a efektní detektivní konstrukcí s mnoha zvraty a nečekanou základní pointou. Zpracování _ (adaptace) této zajímavé literatury se ujal zkušený dramatik Petr Zikmund, který přinesl příběhu originální a především přesnou dramatickou strukturu, která tomuto žánru sluší. Režisérem byl Jiří Strach, který vedl herce jako Josefa Somra, Jiřího Dvořáka, Viktora Preisse, Aloise Švehlíka a další, k ukázněným a zároveň sugestivním kreacím. Za zmínku stojí i výtvarná složka díla a výkon kameramana Kristiána Hynka, který dal filmu výtvarný rozměr, umocňující autetičnost celého díla. Jedná se o nadprůměrný příspěvek k tomuto oblíbeném žánru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (32)

honajz 

všetky recenzie používateľa

Dokonalé spojení humoru s napětím, slušná výprava, celkově pevné režijní vedení a jasné směřování, plus dokonalé detaily, a konečně už ty vtípky, které u Strachových filmů oblibuji, a kromě Mladého chemika, bráno chronologicky, v jiných jeho filmech doposud chyběla. Za ocenění rovněž stojí, že v podstatě jde o konverzačku ve třech místnostech, a přesto už od začátku jsou dialogy natočeny vtipně, akčně, s nějakými vypointovanými vsuvkami. Funguje i druhý plán obrazu, ať jde o neustálé odnášení věcí psem do boudy, nebo scénu, kde policista říká, že mrtvá měla oči otevřené a v pozadí státní návladní v Preissově podání začne přičinlivě mávat fotografií na důkaz. Líbilo se mi začlenění Rudolfa Hrušínského osm let post mortem do filmu, vlastně by měl být uveden jako jeden z herců. Ačkoliv měla jen pár scén, dokázala svoji semetriku paní Jirásková zahrát skvěle, s přesným důrazem na věty, a její herectví bylo rozhodně oživením příběhu. Poněkud mi vadil Leoš Suchařípa, kterého mám jako herce rád, ale zde je vidět, jaký problém mu dělaly dialogy a člověku je ho spíše líto. Nu a Jiří Dvořák v roli, která mu dokonale sedne a v jaké ho osobně vidím nejraději (a jen škoda, že takových nemá ve své kariéře víc) - mírně cynický detektiv s pobaveným úsměvem na tváři, který je nad věcí. Avšak nejenom to - on dokáže perfektně pronést i ony poetické věty, obraty a pasáže. („Taková krásná vražda, a vy na ni jdete s politikou!“). Pobaví i schovávačky Rexe Greena v Holubově podání. K Danice Jurčové se nevyjadřuji, jako herečka mi osobně vyloženě vadí pro její hysterické herectví, takže by moje hodnocení bylo tímto ovlivněno a až příliš subjektivní. Velmi pečlivě jsou vymyšleny vstupy postav na scénu, zvláště pak služebnictva ve druhé půli příběhu. Divák není zbytečně zahlcen množstvím postav hned od začátku, a má tak čas přemýšlet, kdo by mohl být vrah a zda ta stará skutečně nechodí po domě. Myslím, že se povedlo i kolorování obrazu ve stylu starých fotografií u scény výletu - dodává to onen historický šmrnc. A potěšilo mne, že i zde si našel Jirka Strach možnost, jak ukázat Bibli a dokonce nechat zaznít citát z ní. :-) Vlastně mi k dokonalosti vadilo jediná drobná věc, a totiž že v jedné scéně u staré paní je nahoře vpravo dvakrát vidět mikrofon. Příběhu není co vytknout, je veden srozumitelně, dojde na všechny "pušky visící na zdi", a to včetně dva roky staré propriety. Právě závěrečná tečka je velmi příjemným sražením z výšin zpět na zem, k obyčejné lidské (ne)dokonalosti. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Zřejmě to byla už chyba předlohy, pak se ale takový trapas neměl nikdy zfilmovat. Slabomyslná a neúmyslná, pročež nudná a nevtipná parodie na úsudek velkých detektivů (vpodstatě prachšpatný plagiát Holmese a Watsona) plná logických lapsů, velkohubosti, prázdných gest a jalových poznámek, navíc se zápletkou, jejíž rozluštění je celkem zřetelně a v úplnosti naznačeno hned zkraje, po první vraždě, takže divák pak marně tápe, proč vyšetřovatelé beze spěchu probírají jiné a nepravděpodobné možnosti, aby nakonec po dalších zbytečných vraždách všech ostatních členů rodiny potvrdili, že to opravdu bylo tak. ***** Za podklady k dedukcím se tam v rozporu s realitou říkají vyložené nepravdy (Zatím všechny oběti vraha viděly, proč ne i on? Zazní například neuvěřitelně stupidní otázka ve chvíli, kdy oběti, které dle domněnek viděly vraha, jsou teprve dvě, a třetí, která přežila, vraha dle své výpovědi právě neviděla, protože byla tma. takže s touhle čtvrtou je to půl napůl a nelze z toho nic o taktice vraha vyvozovat. A tak je to tam pořád. Když v závěrečné větě snímku zazněl od onoho Rádobywatsona apel "Buďme reální", místo "realističtí", už jsem jen odevzdaně zaštkala. Takhle blbé a nemístné to bylo od začátku do konce. ***** Už mi je po několika pokusech jasné, že Strach je patetický režisér beze špetky kritické soudnosti, pokud jde o výběr předloh i scénáristů, a jeho prosté převody naivních a často mizerných scénářů do televizní podoby postrádají nadhled i vtip. Tady jde jen o zkaženou detektivku, u historizujících filmů ale dělají medvědí službu i našim dějinám (například Operace Silver A). *~ ()

Reklama

Marthos 

všetky recenzie používateľa

V konkurenci s detektivními příběhy slavného Sherlocka Holmese nebo později belgického detektiva Hercula Poirota ustupují další autoři kriminálních románů do ústraní, ačkoli řada z nich patřila ke stejně talentovaným tvůrcům jako byli Doyle a Christie. Nesporně k nim náleží i americký spisovatel S. S. Van Dine (vlastním jménem Willard Huntington Wright), podivínský estét, který si předsevzal, že americkou detektivku pozdvihne z bahna braku; jeho hlavní hrdina, Philo Vance je supervzdělaný knihomol a snob, který oplývá citáty, svědčícími o encyklopedických vědomostech. Ale abychom mu neublížili: nejen tím. Vnesl do americké detektivky noblesní, vytříbený styl, dokonalou dějovou konstrukci, přísnou fair play. Van Dine, vypravěč příběhů, funguje jako Vanceův doktor Watson, spolupracovníky a protihráče nachází v okresním prokurátorovi Markhamovi a v inspektoru Heathovi. Van Dine sám kdysi prohlásil, že i nejgeniálnější autor má náměty pouze na šest dobrých detektivek, a nechtěl jich proto sám původně napsat víc. Nakonec jich vytvořil přesně dvakrát tolik a Vyvraždění rodiny Greenů (v originále The Greene Murder Case) z roku 1928 patří mezi ty nejlepší. Lehce hororový příběh vyniká perfektně vypointovanou zápletkou, která se v závěru mění ve zcela nečekané rozuzlení se zcela nečekaným pachatelem. Režisér Jiří Strach obdaroval televizní adaptaci přesně postižitelnou atmosférou, neklidem, hrůzou a konsternací, tedy tím, co je pro skutečně kvalitní detektivku nutností. Tou se zdají být i herecké výkony většiny zúčastněných v čele s charismatickým Jiřím Dvořákem, talentovaným členem činohry pražského Divadla na Vinohradech, ale o nic míň nezaostávají ani další (Somr, Preiss, Švehlík, Vaculík, Stivínová, Holub, Jirásková, Táborský). Určitou výtku bych adresoval slovenské krásce Danice Jurčové, která psychologicky náročnou roli Ady, nejmladší členky rodiny Greenů, viditelně nezvládla. Milé překvapení, jenž tentokrát přichystala Česká televize pro své diváky, je o to vzácnější, uvědomíme-li si globální absenci vkusných detektivek na domácích obrazovkách a požitek z celého díla je vskutku gurmánský. Pro doplnění doporučuji i mluvenou verzi (de facto se jedná o totožný záznam s absencí obrazové složky), která nabízí mnohem sugestivnější výsledek. ()

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Dvořákův výkon bych zas tolik nehanil. On to zahrál dobře, to jeho postava byla tak cynicky napsána. Ostatně i ostatní herci v čele se Švehlíkem a Preissem předvedli dobré výkony – dost mě překvapila Danica Jurčová (moc tuhle herečku neznám). Co se týká samotné knižní předlohy, tak tu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, ale režisér Strach dle mého odvedl vcelku dobrou práci. Mělo to zajímavou atmosféru, logika tu místy haprovala – to už je věc druhá. Taky si myslím, že by to měl pachatel hodně těžké všechno přichystat, udělat v domě plného lidí, aniž by si toho někdo všiml. ()

Jirkacek 

všetky recenzie používateľa

Snímek Vyvraždění rodiny Greenů z roku 2002 se rozběhl na obrazovce naší televize hlavně ze tří důvodů. Prvním a nejdůležitějším byl fakt, že tento televizní film natočil můj nejoblíbenější český režisér Jiří Strach, který podle mého názoru vždy uměl natočit dobrou detektivku či pořádně napínavý mysteriózní snímek. Druhým důvodem byla právě ona detektivní zápletka, která slibovala zajímavé pokoukání s velkou dávkou napětí. A konečně třetím důvodem byl herec Jiří Dvořák, který si zahrál hlavní roli a mně byl sympatický i v jiných detektivních počinech. A tak se jednoho večera u nás doma rozběhl detektivní příběh podle knihy S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku, čímž se autor díla trefil i do mé oblíbené doby, neboť bych rád prožíval svůj život asi od šedesátých let 19. století do roku 1938, pochopitelně vyjma obou světových válek. Bez skrupulí film začal vraždou jedné z členek zámožné rodiny Greenů, která byla zastřelena ve vlastním domě a ve své ložnici. Zároveň se vrah pokusil zabít ještě mladou Adu Greenovou (Danica Jurčová), ta však útok přežila a poskytla tak svědectví policii v čele s detektivem Heathem (Alois Švehlík). Její bratr Chester (Miroslav Táborský) však požadoval, aby státní zástupce Markham (Viktor Preiss) k případu pozval známého amatérského detektiva jménem Philo Vance (Jiří Dvořák) a s ním jeho přítele a spisovatele Van Dina (Josef Somr). Vyšetřovatelům začalo být záhy jasné, že spíše než o působení nadpřirozených sil, jde o řádění bezohledného a vychytralého vraha, který chce získat veškeré jmění Greenů pro sebe. V ohrožení tak byl nejen Chester, ale také jeho podivný bratr Rex (Radek Holub), sestra Sibelle (Zuzana Stivínová) a v neposlední řadě invalidní ochrnutá matka (Jiřina Jirásková). Jak se však ukázalo, vrah byl celkem vychytralý a vodil vyšetřovatele za nos, takže stále unikal spravedlnosti. Já sám jsem byl zvědav, kdo z rodiny Greenů je oním masovým vrahem a dokonce jsem si zkusil tipnout, leč neúspěšně. Závěr byl pro mne tak trochu překvapující, ale to mi bylo už předem jasné, že to nedopadne nijak banálně. Někdy mi ovšem připadlo, že vyšetřování bylo nudné, rozhovory poněkud fádní a děj trochu skřípal. Když jsem si však uvědomil, že se jedná pouze o televizní film, dalo se vše odpustit. Z dalších rolí bych jmenoval Lukáše Vaculíka, který si zde zahrál rodinného doktora Von Bloma, dále Bohumila Klepla jako policejního asistenta, Jaroslavu Obermaierovou jako služku Mannheimovou a na závěr osobního dlouholetého sluhu Spruta, jehož ztvárnil Leoš Suchařípa. Velice mne tedy potěšilo hvězdné obsazení a nakonec i film samotný. Suma sumárum, detektivní příběh Vyvraždění rodiny Greenů ode mne získal tři vyvražděné hvězdy ***. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (2)

  • Na obraze zesnulého zakladatele Greenů je vyobrazen portrét Rudolfa Hrušínského, ten ale ve filmu nehraje, protože v té době byl již osm let po smrti. Dá se to vykládat jako pocta zesnulému herci od režiséra Stracha. (sator)

Reklama

Reklama