Reklama

Reklama

Hříšní lidé města pražského

(seriál)
  • Veľká Británia The Sinful People of Prague
všetky plagáty
TV spot 14
Československo, (1968–1969), 10 h 25 min (Minutáž: 38–54 min)

Predloha:

Jiří Marek (poviedka)

Kamera:

Miloslav Harvan

Hrajú:

Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)

(viac)

Videá (20)

TV spot 14

Recenzie (273)

pfa 

všetky recenzie používateľa

Tóny znělky přivádí z obrazovky záruku kvalitní a nefalšované detektivky. Příběhy mordparty ze "čtyřky" v čele s radou Vacátkem jsou opravdu to nejlepší v tomto žánru. [1O/1O] 1.Přísaha, 2.Malý a velký vrah, 3.Lady Macbeth z Vinohrad, 4.Otisky prstů, 5.Černá rukavice, 6.Případ lichého střevíce, 7.Lodní uzel, 8.Telegram z Neapole, 9.Turecké náunice, 10.Kaprova smrt, 11.Hra, 12.Špion přijede v sedm, 13.Svědomí. ()

Ferinka 

všetky recenzie používateľa

Sequense už jen za atentát adoruju... tady je vidět, že seriál vznikal v osmašedesátém, protože z něj vyzařuje glorifikace první republiky. Herci jsou skvělí, provedení výborné, člověk se tou černobílou Prahou krásně pokochá.. Jenže ony případy, které kriminalisté řeší, se mi zdají takové jednoduché. Prostě i Četnické humoresky měly víc zapeklité případy a člověk byl vždycky překvapen, z koho se vrah vyklube. Tady tomu tak v mém případě není, nicméně fajn podívaná kdykoliv a kdekoliv. ()

Reklama

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Výborně natočený detektivní seriál, kterému na jedné straně pomáhá a na druhé ubližuje poměrně značný sentiment. Celá galerka se schází v jedné hospodě, zloději a podvodníci jsou staří známí, zločinci jsou nedůvtipní, policisté v podstatě taky a kdyby neměli doktora ze soudního, asi by nevyšetřili nic. Tak jako tak, máme tenhle seriál všichni rádi právě takový jaký je a přestože je to konstrukt podobně nepravděpodobný jako Sherlock Holmes či Hercule Poirot, detektivové, kteří se pro změnu zásadně utkávají pouze s těmi nejrafinovanějšími mozky v Evropě... Pokud je "stará dobrá Anglie" noblesní a rafinovaná, tak "stará dobrá Praha" je pantátovská, provinciální a plebejská. Á, pan Brůžek! No jen pojďte dál pane Brrrůžek... Copak mi nesete?"... Celkový dojem: 80% PS: Dal bych i víc, ale občasné tendování k vyslovené komedii (telegram z Neapole), stejně jako občasné muzikálové vsuvky (Kaprova smrt) mi v tom brání... ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Letitý český komplex, vylučující možnost vzniku kvalitní původní detektivky (chcete-li krimi, thrilleru, gangsterky, akčního filmu; dobrá detektivka z toho všeho má v sobě kousek a zpravidla cosi nevyslovitelného navíc k tomu), byl již před drahnou dobou překonán. Literární Markova předloha umožnila vznik atraktivního, skutečně divácky vděčného a přitom umělecky suverénního seriálu, který v požehnané době svého vzniku - byla to zlatá léta šedesátá a jejich vrchol, legendární Pražské jaro - přinesl jakoby mimochodem nevratný průlom do čínské zdi mlčení, lží a polopravd o prvorepublikovém Československu a jeho hlavním městě Praze. Jakoby důvěrně sousedská atmosféra pražské galérky a její servisní kontaktní organizace - pražské kriminální policie - vedle čtyř hlavních postav, ztvárněných dnes již bez výjimky mrtvými velikány našeho hraného filmu Marvanem, Bláhou, Vinklářem a Filipovským, v jehož případě to byla role životní navazující vlastně bezprostředně na jeho nezapomenutelný cruchotovský dabing, umožnily další příležitosti pro podstatnou část tehdejší české herecké thálie: Bohdalovou, Zímu, Brzobohatého, Kopeckého, Lipského, Prachaře, Kodeta, Zelenohorskou, Zázvorkovou a k tomu nádavkem přidaly přesvědčivou drobnokresbu všech vrstev tehdejší prvorepublikové společnosti. Aniž upadali do sentimentální nostalgie, dokázali HŘÍŠNÍ LIDÉ a jejich hlavní tvůrcové - režisér a spluscénárista Jiří Sequens s dalším scénáristou Jiřím Markem - podat nezkreslený obraz vysoké profesionální i lidské úrovně klíčových osobností i ostatních pracovníků tehdejší kriminální policie. Vzoru, ze kterého posléze po celou komunistickou éru žila i kriminalitou se zabývající část policie jiné - VB SNB. Nezapomenutelná vzpomínka na kruté zločiny, nápadité zápletky i až idylicky působící evokovanou provorepublikovou společnost v nás zůstává, ať už jsme pamětníky tohoto pozoruhodného členitého díla, nebo naopak jeho prvními, dychtivě nadšenými fanoušky objevujícími krok za krokem tuto klasickou, osvědčenou ameriku našeho národního filmového dědictví. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

V naší krásné vlasti už klasický detektivní seriál z doby první republiky. Byly to krásné časy, kdy páni z kriminálky znali všechny kasaře a kapsáře ze svého rajónu jménem... Kam se hrabou všichni Komisařovi Rexové, Kobra 11, ale i drtivá většina epizod všech CSI a podobných kusů. Zde platí - co příběh, to unikát. Co role, to kus herectví. Úžasná dobová atmosféra, stejně jako tu veselá, tu zas tísnivá nálada dýchající na diváka z obrazovky. Díl s Jiřím Sovákem a daktyloskopickým skandálem jako vystřiženým z Čapkových povídek nikdy nevynechám. 100% a nikdy jinak. ()

Galéria (300)

Zaujímavosti (79)

  • V seriálu si zahrál i známý bernardýn z mikrokomedie Bohouš (1968). (M.B)
  • Předlohou 4. dílu s názvem „Otisky prstů“ se stal skutečný případ z 20. let 20. století. Dne 19. října 1927 se neznámý pachatel vloupal oknem do spořitelny ve Smolnici, kde vyloupil pokladnu. Pod rozbitým oknem se našly střepy skla s otisky prstů Aloise Košťála. Ten v té době ovšem seděl v pankrácké věznici, odkud byl propuštěn až 27. 11. 1927. Při dalším šetření kriminalisté zjistili, že úlomky skla zajištěné na místě činu nepocházejí z rozbitého okna, ale donesl je tam Košťálův spolutrestanec, který byl před touto loupeží propuštěn na svobodu. Alois Košťál se tímto způsobem snažil obelstít daktyloskopii. Právě kvůli otisku svého prstu byl totiž odsouzen za vyloupení pokladny, které provedl v dubnu 1924. [Zdroj: Svět ženy] (Gabretta)
  • Inspektor Brůžek (Josef Bláha) vypráví, že u policie slouží od konce války, tedy přesně 10 let. To znamená, že děj této epizody se odehrává v roce 1928. (Stejšn)

Reklama

Reklama