Roseanne

Pamatuju si, že jsem Roseanne občas sledovala jako dítě u babičky o prázdninách, jelikož ona měla tenhle sitcom ráda. Tehdy mi Roseanne nijak nevadila, dívala jsem se taky a přišlo mi to zkrátka na stejný úrovni, jako třeba Cosby Show, kterou tehdy buď Prima nebo Nova taky vysílala. A tak jsem na ČSFD dala před pár lety, když jsem si na Roseanne vzpomněla, tři hvězdy. Prostě průměr. ALE! Letos (2014) jsem si všimla, že Roseanne asi tak po sto letech Prima zase vysílá. A jelikož jsem jí naposledy viděla někdy tak cca v 10 letech, tzn. asi tak před patnácti lety, řekla jsem si, že se na jeden dva díly podívat. A teď musim hodncení změnit na jednu hvězdu, a to bych nejradši dala odpad, ale nedám, protože asi nejsem cílovka a chápu, že někdy před dvaceti lety seriál asi působil trochu jinak. Jenže když se na něj podívám dneska, chce se mi zvracet. Zvládla jsem asi tak deset dílů, protože jsem prostě furt nemohla uvěřit, že něco tak strašnýho existuje a že jsem se na to v dětsví mohla koukat. Ani tak nejde o to, že by seriál zestárnul. Koneckonců to se stalo i seriálu Krok za krokem, jehož první série dneska působí dost děsně, stáří je na těhle sitcomech zkrátka děsně poznat. Jenže u Kroku za krokem i přes to stáří stále funguje aspoň nějakej vtip (fajn, zhruba tak jeden z deseti, přiznávam), ale prostě k tomu člověk nemá odpor. Jenže Roseanne, bože můj! Ta nechutná odporná tlustá ženská a vlastně celá její rodina! Hrůza! Jejich dům, jejichž život, jejich přátelé, jejich hlášky, jejich zvyky, zkrátka všechno, co se v tomhle seriálu odehrává, je naprosto totální hnus. Korunu tomu všemu dodává naprosto ale totálně příšernej českej dabing, kterej z Roseanne dělá zřejmě ještě větší krávu, než jaká je v originálu. Navíc jsem strávila pár měsíců v USA a od tý doby mám celkem jinej náhled na tyhle maloměstský rodiny ze středu USA a o to víc se mi Roseanne a její rodina hnusí. Tupý bezmozkové, při jejichž sledování si musíte dát pásku přes oči, jinak se vám z jejich vzhledu dělá špatně. Nemůžu si pomoct, ale takovejhle odpor u mě žádnej seriál hodně dlouho nevyvolat. A většinou takovýhle seriály ani nekomentuju, ale tady musim. Protože, jak už jsem psala vejš, jsem byla docela šokováná, jakej seriál jsem to v dětství sledovala a jak čas prohloubil jeho hnusný stránky. Fuj. :) (05.09.2014)

Typicky americké moralizování maskované do hávu televizního sitcomu. Bohužel, i když nezastírám, že jsem se občas zasmál, je koncentrace dobrého humoru na sitcom poměrně dost nízká (na rozdíl třeba od dalšího částečně moralistického sitcomu Krok za krokem). Hlavním tahounem seriálu není Roseanne ani John Goodman, ale mladičká a už tehdy skvělá Sara Gilbert. (17.03.2012)

Stotridsať kilová, židovská komička Roseanne Barr Cherrie mi je vcelku sympatická osoba. Nie tým ako vyzerá. Ani to ironické sebavedomé vystupovanie mi moc nesedí. No a keď počujem tej jej hurónsky smiech, praskajú mi ušné bubienky. Ale páči sa akým spôsobom uchopila tento svoj seriál. Rieši v ňom témy, ktorým sa dovtedy tvorcovia sitkomov vyhýbali. "Roseanne" sa nebojí ukázať na problémy, ktoré sú každodennou súčasťou bežnej americkej rodiny. Seriál sa natáčal počas rokov 1988 až 1997 a získal viacero ocenení. Veľkým plusom je aj účasť Johna Goodmana na tomto projekte. Stvárnil jej životného druha, manžela, hlavu rodiny. Bohovsky im to spolu ladilo. *** (16.04.2013)

Seriál, ktorý nedokáže presvedčiť o svojej kvalite pri odsledovaní zopár dielov a i mne to prišlo ako odporná slátanina s odpornými postavami, ale časom sa mi to začalo pozdávať a niektoré javy fungujúce v rodinách sa mi práve tu zdali najreálnejšie zobrazené a i humor mi začal byť akýsi zrozumiteľnejší. Roseanne aspoň trochu obzvlášňuje televízny svet podaním oddychového sitkomu s prvkami tvrdej reality, pohľadu na obyčajného človeka a že nie všetci ľudia v USA vyzerajú ako postavy z Priateľov či napr. Pobrežnej hliadky. (08.09.2007)

Tento sitcom miluji. Když je mi zle, mám špatnou náladu nebo jsem nemocná, tak vím, že se můžu vždy spolehnout na Rosseanne...a je mi jedno, jestli jsem viděla nějaká díl pětkrát. Je to prozatím jediný seriál, který je tak realistický. Mají v něm rodinné, finanční a jiné problémy. Neustále si něco budují, nic nemají zadarmo, vychovávají vzdorovité děti a přitom jejich soužití je v podstatě ideální. Líbí se mi to. Je fakt, že prvním pět dílů je docela špatných, a to proto, že si byli docela nejistí herci a byly v něm hluché místa, téměř žádná reakce z pohledu diváků, ale pak se to zlepšilo. Nakonec jsem si Roseanne hrozně oblíbila. John Goodman je božský, samotná Roseanne je skvělá a bez dětí by to logicky nebylo ono. Přiznávám, že poslední serie a půl mě moc nebaví, ovšem ty předešlé jsou super. Proč mi pomáhají, když je mi nejhůř? Nejspíš je to nějaký unik. Tady také vnímám jeho kvalitu. Tady je to špatně ohodnocené, ale mě to ani nevadí. Lidi jsou nejspíš zvyklí na něco jiného. Dala jsem mu šanci a jsem za to rada (13.01.2013)