Maleňkij seržant
Obsahy(1)
I v československé kinematografii vznikla řada naivně patetických příběhů o malých dětech ocitnuvších se ve válečné vřavě. V nyní uváděném filmu, natočeném ve spolupráci s běloruskými filmaři, je hrdinou desetiletý sirotek, jehož se ujme otcovsky ujme celá ruská jednotka. Chlapec tam odhodlaně slouží jako zdravotník. Když společně s vojáky dojde do Čech, setká se s matkou vojáka, jehož skonu viděl, ale dlouho nenachází odvahu říci jí krutou pravdu... (české a ruské znění) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Už bylo několikrát řečeno, že každá doba s sebou nese zvláštní náhledy, a to na všechno. Tady se bude nadávat na stupidní tvůrce, kteří si dovolili udělat to, co v druhé světové válce bylo normální, že i desetiletý kluk mohl tahat brašnu s červeným křížem. A hned vedle bude oslavovat a sypat z rukávu hvězdičky dejme tomu za film Železný orel, kdy si teenager po několika dobrozdáních od stíhače-veterána vezme špičkový letoun a porazí s ním polovičku elitního vojska. Zkusme se zamyslet, co je větší nesmysl. Nedělám Boriskovi advokáta, ale rozhodně si nemyslím, že jde o totální blábol. Právě proto bych stejně jako paascha řekl - proberte se, ale myslím to opravdu trošku jinak. ()
Když se začne do hodnocení filmu míchat politika, je to špatně. Má se hodnotit film jako takový. Ne kdo jej natočil a v jaké době, a jaká je tam nebo byla vláda. Nu, k filmu samotnému. Odborná práce je zde sice znát, kameraman umí, ale dějově je to značně nevyvážené a místy i hodně hlucho. Možná je to tím, že neumím rusky, a tudíž mi asi pár věcí uteklo. Snímek je alespoň zpočátku akčnější než práče, ale Borisek si mne nezískal, kdežto Práče ano. Přesto i tomuto filmu nemohu tu profesionalitu upřít a kdybych se místy nenudil, dal bych klidně o dvacet více. ()
Legendární film generace "Husákových dětí", který jako součást osvěty pro malého diváka byl častou náplní školních kino představení. Film vzniklý k 30.tému výročí osvobození, kterých se tehdy točilo spousty a tento měl oslovit i dětského diváka. Bohužel nikdo z malých pionýrů mu nerozumněl - jednak je velká část v ruštině a potom příběh je příliš nedětský a chladný. Extrémem je herecký výkon představitele malého Boriska - lepší uvědomělý soudružský herecký projev u dětského herce už neuvidíte. ()
Já vím, že komentovat tento film je velmi nevděčná věc. Blbci, kteří každý film, který vznikl v SSSR, a priori považují za komunistickou propagandu, si budou dál stát na svém, aniž to třeba vůbec viděli, a normální divák si udělá úsudek sám. Přesto podpořím druhý tábor. Tento film nenabízí politiku, ale obyčejný lidský příběh, byť v možná trochu přehnaně patetickém hereckém projevu hlavního hrdiny. 50% ()
Odpad jsem udělil z lehkomyslnosti a nedbalosti. Není se co divit. V obdobném duchu je natočený celý tenhle až přiliš uvědomělý film. I když se překlenu přes problém(y) celého pojetí, tak jako to uměli Komsomolci, je nutno ještě přečíst vynikající knížku "Daleko od Moskvy" a na to už prostě nemám. Bohatě stačí sledovat desetiletého chlapečka, který ač osiřelý, najde přátelské objetí, neřkuli otcovské pouto u ruské jednotky, která je sexuálně hodně vyhladovělá. Za věrné služby z něj udělali zdravotníka, který se vzorně stará o jejich ohnilé údy a zaplísněné pyje. Co horšího může být, když se do vojáka dá infekce. Ale co horšího může být, když se tahle infekce rozleze do celého filmu. Už jednou jsem cosi podobného absolvoval s "Práčetem" a tam byl znát kvalitní režijní přístup, ale tady už se do stejné řemeslně kvalitně proudící řeky nevkročilo. Přítomnost několika známých českých herců určitě potěší našince, ale to je asi největší přednost, jinak dosti drasticky pojatého filmu co do diváckého prožitku. Ono na tom filmu totiž není nic tak zajímavého, co by diváka - masochistu nutilo koukat se na něj a není tudíž možnost poutavě ho pak převyprávět svým známým, nebo případně jim ho doporučit po zralé úvaze uvědomělého vojína, ehm, diváka. Opravdu se tentokrát válečná vřava mohla obejít beze mě. Klučina je to i přes jeho těžký filmový osud tradičně "sovětsky" nesympatický, a to se pak těžko vyzdvihují nějaké klady na příběhu. Ten jde ostatně v patetických intencích s cílem získat si diváka na svoji stranu. Jenže divák zůstal na druhém břehu a přes domnělou válečnou vřavu ukazuje posunky, že tenhle film je píčovina na entou. Zdrastvuj maladěc! Da svidanija daragoj drug! 0% ()
Reklama