青春ブタ野郎はゆめみる少女の夢を見ない
Rascal Does Not Dream of a Dreaming Girl
Réžia:
Sóiči MasuiScenár:
Masahiro JokotaniKamera:
Jošihiro SekijaHrajú:
Asami Seto, Kaito Išikawa, Inori Minase, Acumi Tanezaki, Nao Tójama, Maaja Učida, Jurika Kubo, Himika Akaneja, Satomi Sató, Júma Učida, Masaja FukunišiObsahy(2)
Ve filmovém pokračování seriálu Seishun buta yarou wa Bunny Girl senpai no yume o minai (2018) se opět vrací mladý Sakuta Azusagawa, který si ve druhém ročníku na střední škole snaží užívat bezstarostné dny a trávit co nejvíce času se svojí přítelkyní z třetího ročníku Mai Sakurajimou a svými dalšími přáteli. Blíží se Vánoce a Sakuta věří, že jeho milá bude mít při svém pracovním vytížení nyní trochu více volného času. Jeho představy o společných romantických chvilkách jsou však přerušeny náhlým zjevením dívky, která byla před dvěma lety jeho první velkou láskou. Tak se do chlapcova života vrací Shouko Makinohara a to hned dvakrát! Jak je to možné a proč je jedna Shouko mladou dívkou v Sakutově věku a druhá roztomilá školačka? Vše se navíc zamotává tak, že starší Shouko musí začít u chlapce bydlet, což však narušuje Sakutův současný vztah, a druhá mladší verze je zase pacientkou ve stejné nemocnici, kam chodí na pravidelné prohlídky Sakutova sestra, a to s velmi vážnou diagnózou. Jak to vše souvisí a proč chlapce zrovna nyní opět začaly tak strašně bolet ty záhadné jizvy na prsou? (Jeoffrey)
(viac)Videá (4)
Recenzie (10)
"Mistr Režie, kolik tam máme dát fňukajících a plačících scén?" ... "Ano". Asi takhle bych popsal půlku filmu. Jako seriál to fungovalo náramně. Jako film už pokulhávalo. Co víc, nastolili tam téma, které je prostě děravé. Cestování v čase. A to ne jen jedno, spíš tak 5x. Připomnělo mi to episodu červeného trpaslíka, kde Kocour říká: "Jsme zkopírovaný tolikrát, co plakát s tenistkou, jak se škrábe v zadku." Malý spoiler: V jednom okamžiku má hlavní hrdina problém, aby ho kdokoli viděl, v následujícím může používat telefon, volat s kým chce a konverzovat s kým chce... "Chci zachránit xy, tak se vrátím v čase" a ignoruje, co se vše může na světě stát. Sebestředný názor. Celé jeho chování mi přišlo proti srsti. Zachraňuje to tam Bunny Girl (kterou bohužel vidíme v oblečku jen jednou ve vzpomínce) a Scientist Girl. Závěr tedy: Vše takové nucené, strojené. Připomnělo mi to tempem filmovou Haruhi avšak bez impaktního konce, který tam byl zvládnut mistrovsky... Za mě střed, ke konci jsem si u toho převazoval tkaničky u bot, protože tam jen všichni vňukali a říkali, jak se maj rádi. Grafika zůstává top. Meh 50 % ()
Jsem rád, že tohle navázalo na seriál, jak jsem očekával. Opět se tu pracuje s nadpřirozeno/vědeckou složkou a emocemi jednotlivých postav. Především je tu vidět další pohled na kauzalitu, která si trochu pohrává s osudovou výměnou stejné hodnoty. Jsou tu dojasněny okolnosti ohledně hlavní postavy a příběh se tu dočká vyrcholení (pokud autoři nebudou plánovat ještě pracovat s celkem nevyčerpatelným zdrojem možností v rámci nadpřirozeného prvku tohoto prostředí). Velkým plusem vidím změnu v zaměření se na dramatickou stránku, jenže bohužel mi to přijde trochu přehnané. Ani by mi nevadilo, že je tu jeden šok za druhým, ale spíše bych viděl nedostatek v jejich rychlé posloupnosti, kdy by si tenhle počin zasloužil být roztažen na celou sérii, kdy by se drama každým dílem stupňovalo a byl by tu prostor pro lepší orientaci a další hrátky s vědeckou složkou či rozvíjení jednotlivých vztahů. Obecně bych to neviděl jako velké mínus, protože i tak to byla úžasná podívaná, ale tohle mi jediné bránilo od udělení plného počtu hvězd. Po hudební a animační stránce se to drží svého. ()
Rád bych k tomu přistupoval opatrně páč... má to svý problémy co si budem. Stejně jako v seriálu tak i tady se jede taková ta linka "nesnaž se to pochopit, prostě to zažij". Mám s tím obrovský problém ve většině rádoby filozofickejch filmů, který se snaží být extrémně chytrý a házet srdcerivný dialogy kde se dá (Comet) a kde se výsledek rozpadá a pak nedává smysl ani v základním fungování světa. Avšak tady u toho, k tomu tak protentokrát opravdu přistupovat budu. Protože já si to prostě užil... Užil jsem si to, soucítil jsem s těma skvěle načrtnutýma postavama, užil jsem si ty pocity a náhlé změny nálad. A i teď po konci filmu to ve mě pořád rezonuje a něco to ve mě nechalo. Pokud je něco schopný vyvolat tyhle pocity, seru na to že to někdy úplně nedává smysl. ()
Krásne uzatvorenie príbehu o mladom Azusagawovi, ktorý pomáha kde sa dá. Hlavne tým, čo sú postihnutí Puberty Syndromom. Hoci je rozbeh pomalší ku koncu to už pekne graduje. Rovnako to poteší prirodzeným vývinom emócií u postáv aj u divákov, ktorý túto cestu prežívali s hlavným hrdinom. Niečo na tom klavíry a snehu čo pomaly padá v animovanom filme je. Chytí to za srdce. Priznám sa, že ušla aj slza a možno aj dve. V zásade by som uvítal odľahčenejší príbeh. Tento sa začal po 6 dieloch postupne meniť na regulérnu drámu, ale nevadí. Niečím ma to chytilo za srdce. A hoci je to vec ku ktorej sa nevrátim a ani nebudem podobne ladené príbehy vyhľadávať, som celkom rád, že som to videl. Bol to trochu iní príbeh. Miestami predvídateľný, miestami pekný, miestami vtipný. A v zásade komplexný a príjemne ukončený. 4* si to zaslúži. ()
Zmena oproti seriálu bola oveľa väčšia zamotanosť deja a vyšší level vážnosti situácií. Musel som sa po dopozeraní dosť zamýšľať aby som vstrebal každý detail, ale takisto ako predtým v epizódach, aj teraz vo filme to má hlavu a pätu. Koniec sa mi páčil, aj keď bolo predostretých viac alternatív a viem si predstaviť, že by som bol spokojný s hociktorou z nich. Naozaj silný príbeh s neskutočne ťažkými dilemami. Celkovo teda veľmi dobré. ()
Galéria (30)
Fotka © Aniplex
Reklama