Takmer dokonalé tajomstvá

Nečekaně povedená komedie o osmi hercích v čele s triem známého učitele-učitelky a Chantal z Fakjů pane učiteli. Český dabing šikovný, stopáž akorát 120minut, na které má film pořád co říct a rozhodně nenudí. Vtipy povedené, přesně se trefující do současných témat, tvůrci se nebojí jít po hlavě do kontroverzních témat homosexuality, podvodů a podobně a v určitých chvílích umí být citelný a ukazuje hodnotu přátelství. Na Německo slušný kousek, který mě doslova nadchnul, nabil pozitivní energií a bavil jsem se výborně. (20.06.2020)

Je otázka, jestli má smysl točit remake hned po 3 letech, co se natočil originál. Nutno dodat, že ten originál byl opravdu tak dobrej, že je dobrej i tenhle remake. A při sledování jsem ani neměl vyloženě pocit, že se jedná o zbytečnej remake. Němci to natočili vyloženě jako komedii, originál je o dost vážnější. A asi jsem se u německý verze i víckrát zasmál, ale jak se mi u originálu líbil ten šalamounskej konec, tak tady se mi naopak vůbec nelíbil happy end. Když budu předstírat, že originální italskou verzi vůbec neznám, nikdy jsem ten film neviděl a ani o něm neslyšel, tak dám 4 hvězdy. Ale doporučuju rozhodně originál. Jinak se teda bojim, co vyleze z tý připravovaný česko-slovenský verze. (21.12.2020)

Das perfekte Geheimnis je neuvěřitelný šestý remake italského filmu Perfetti sconosciuti, který byl natočen teprve v roce 2016. Svoji vlastní verzi mají Korejci, Poláci i Turci. Jestli si pamatuji nějaký podobný případ, kde scénáristé originálu mohou žít podobným způsobem z pronájmu práv, tak je to vlámský Loft, který během několika let totožně zpracovali Nizozemci i Američané (ti dokonce pod taktovkou režiséra originálu). Jak u Cizinců, tak u Loftu zde nalezneme přitom stejného společného činitele - oba filmy se zabývají světem vyšší střední třídy, nad kterou se ale snaží povýšit, ironizovat jí a přitom jsou vytvořeny pro diváky z jejích řad. Nikdo jiný by totiž nebyl schopný přijmout idiot-plot o tom, jak banda znuděných zbohatlíků a kariéristů si nad talířema čte zprávy ze svých nechutně nudných a falešných životů, ačkoli všichni vědí, že z toho bude průser. Naučili jsme se povznášet se nad české lifestylové komedie pro jejich amorálnost, nicméně zde se ocitáme v úplně stejném světě rozmazlených ubožáků, ve kterém platí, že ženský a mužský svět je postavený na neustálém konfliktu s vlastní křiváckou, ale přece pochopitelnou přirozeností. Prakticky totožné a divácky úspěšné převádění této zápletky do různých kulturních prostředí pak naznačuje nakolik zaměnitelná je zobrazovaná společenská třída, nehledě na to kde se příběh zrovna nachází. Ty byty jsou všechny stejné, kuchyně jakbysmet. Pokud bychom se měli bát nějaké kulturní globalizace, tak je to bezesporu tahle. PS: německá verze má narozdíl od italské ještě naprosto šílený optimistický epilog, který přesně odkazuje k rozjařenému nevkusu současných romantických komedií o rozverných podnikavých čtyřicátnících, často naprosto obscénní herectví a neuvěřitelně karikaturně napsané postavy, přičemž etalon se nachází v postavě 'alternativní' přítelkyně jednoho z hrdinů, jejíž první věta, kterou řekne ve filmu, když sedí v autě je: "Chtěla bych péct domácí chleba." Okamžitě, ale okamžitě se zastřelte. (16.09.2020)

Karoline Herfurth o tomto filmu na svých sociálních sítích postovala jako o život (ostatně jako o každém svém filmu), čímž ve mně vyvolala příjemná očekávání, protože ona je prostě výborná všude a každý film s ní je vždycky pecka. Což se potvrdilo i zde, hodně mi to sedlo, bavil jsem se u toho královsky, a možná se mi to líbilo dokonce víc než italský originál (a to jinak remaky nesnáším). Sice jsem nepochopil, proč jejího manžela musel hrát zase Elyas M'Barek (který ztvárnil jejího partnera i v trilogii Fakjů pane učiteli, kterou režíroval stejný režisér jako toto + objevuje se zde i Jella Haase, další herečka z Fakjů) - to jako odteď budou spolu už hrát navždy? Prostě nechápu. Každopádně film měl u domácího publika v Německu velký úspěch, kdy na něj do kin přišlo přes 5 milionů diváků, což je super a svědčí to o tom, že se prostě povedl. Dialogy zde sice jedou v pekelném tempu a člověk sotva stíhá číst titulky (dabovaná verze mě nezajímá) a celé to působí poněkud neživotně ateliérovým dojmem, ale jinak tomu osobně asi už nemám co vytknout a byl jsem z toho hodně nadšený. UPDATE 6.7.2021 - Po druhém zhlédnutí po roce jsem opět zjistil, že mě to hodně bavilo, i když už jsem hodně věcí znal dopředu. Karoline Herfurth je zde prostě vrcholně roztomilá a svůj komediální talent zde rozehrála naplno, a kupodivu se mi zde nově moc líbila i Jella Haase, která mě ve Fakjů trilogii moc nezaujala. Sice jsem si vědom, že si protiřečím, ale osobně se mi tenhle film skutečně líbí víc než italský originál, a současně ho považuji za zcela zbytečný, jako všechny remaky. (27.06.2020)

No, tak tu máme další dílo v podání talentovaného německého režiséra Bory Dagtekina, které na procenta dopadlo mnohem lépe než třeba pokračování Fakjů pane učiteli. Za mě to teda žádná velká bomba bohužel není. Nápad je sice super, ale jak si čtu komentáře, tak dvakrát originální zrovna není, i když já osobně film Naprostí cizinci z roku 2016 neviděl, podle popisu si dokážu představit, že jde o to samé. The Perfect Secret ze začátku rozhodně nevypadají špatně, jeví se jako příjemná komedie, ale časem je to celkem dost o tom samém. Někteří herci jsou super jako např. M'Barek, kterému tyhle filmy prostě sedí, ale někteří jsou zase nesympatičtí a nějaké jejich reakce jsou až nesnesitelné. No, jednou se to dalo, ale víckrát si k tomu spíše cestu nenajdu. (06.06.2020)