Euphoria
Tvorcovia:
Sam LevinsonHrajú:
Zendaya, Hunter Schafer, Austin Abrams, Sydney Sweeney, Jacob Elordi, Alexa Demie, Algee Smith, Barbie Ferreira, Lukas Gage, Maude Apatow, Angus Cloud (viac)Série(3) / Epizódy(26)
Obsahy(1)
Euforie, dramatický seriál o dospívání, vypráví příběh skupiny středoškoláků, kteří se snaží vyznat v lásce a přátelství ve světě drog, sexu, traumat a sociálních sítí. V čele hereckého obsazení stojí herečka a zpěvačka Zendaya. (HBO Europe)
Recenzie používateľa DJ_bart k tomuto seriálu (21)
Euforie (2019)
Série 1 (2019) (S01)
Sledovat EUFORII je nefalšovaná cinefilní euforie. Tohle není jen tak obyčejná emocionálně-realistická exkurze do subsvěta teenagerů a generace Z. Tohle je zcela beze srandy přelomový seriálový projekt, který nemá v dějinách televizního formátu sebemenší obdoby – ať už z hlediska estetiky, experimentálního pojetí, poetiky fikce, extravagantní stylizace, mozaikovité narace, brilantního melancholického soundtracku od Labrintha, či audiovizuální pompéznosti celkově. A není to jen díky tomu, že naprosto bourá veškerý mýty a klišé queer subžánru/coming-of-age generační výpovědi, ale naprosto revolučně bourá koncept čtvrté stěny a přepisuje konvence seriálového vyprávění/vizuálního story-tellingu. O autentický reflexi morálky mý zkurvený generace, která je nepřikrášleně explicitní a paradoxně i subtilně implicitní (díky čemuž divák může mnohdy číst mezi řádky), radši ani nemluvě – vzhledem k tomu že já sám mám zkušenosti s drogama, vím o čem mluvím. Jako bych se díval do zrcadla. Inu, život je nelítostná kurva..... Zendaya je femme fatale, no a Hunter Schafer je transgerder bohyně 💜 ()
Pilot (2019) (S01E01)
"Prostě jsem se tady objevila. Bez mapy nebo kompasu. Nebo někoho, kdo by mi byl schopnej dát alespoň jednu posranou radu. Vím že to může znít smutně, ale hádejte co. Já jsem tenhle systém nestvořila. Ani nezkurvila." ________ Očekával jsem, že 'Euphoria' bude takovým tím typicky klišovitým teenage seriálem – pravdou je však pravý opak. Spolupráce HBO a artového studia A24 dala vzniku jednomu z nejlepších seriálových úvodů, co jsem kdy viděl. První díl 'Euforie' je totiž takřka bezchybnou introduction téhle exkurze do světa současných teenagerů (tedy do mý generace Z), která bere dech svou nekonvenční stylizací a naprosto fascinujícím audiovizuálním zpracováním, které se v televizním formátu jen tak nevidí. Divákovi pak doslova hlava nebere, jak tvůrci dokázali natočit tak inovativní a surreálné scény jako z jiný dimenze. Zendaya jako nihilistická závislačka Rue/hlavní protagonistka/vševědoucí vypravěč každopádně podává fenomenální herecký výkon. Už teď se nemůžu dočkat na nášup. ________ "Co se týká nudes, vím, že vaše generace spoléhala na kytky a svolení od vašich tatínků, ale je rok 2019, a pokud nejsi Amiš a nežiješ v jeskyni, nahota je měnou lásky. Takže nás neodsuzujte. Odsuzujte ty, kdo vytvořil heslem chráněný adresáře plnejch nahejch nezletilejch holek." ()
Chovat se jako táta (2019) (S01E02)
"Vím, že by se to nemělo říkat, ale drogy jsou prostě skvělý." ________ Péra, kundy, fetiše, drogy, halucinogeny, vulgarismy, sexismy, mrdky, chcanky, hovna, toxická maskulinita, daddy issues, velice vlhkým vaginálním sekretem zmáčené potřísněné tuny tamponů a ostatní nejmenované výměšky jakékoliv kategorie v jednom delikátním balíčku jménem 'Euphoria'. A to není zdaleka vše. Druhá epizoda je unikátní psychologickou sondou do minulosti a hlav postav, díky čemuž divák z velmi intimního úhlu pohledu dokáže číst charaktery a jejich motivace jako komplexní knihu. Expozice celkově perfektně načrtla zajímavé dějové linky. No a kupříkladu retrospektivní montáž o drogové závislosti Rue kde zazní 'Fly me to the Moon' od Bobbyho Womacka je přesně ten typ kvalitního matroše, kterej potřebuju k tomu, abych neměl cinefilní absťák. Už jenom požaduju ceník, prosím. ()
Vzhled (2019) (S01E03)
"Lidi říkaj, že oči jsou okno do duše. S tím nesouhlasím. Pravým oknem do duše je tvoje péro. A způsob, jakým si ho vyfotíš." ________ Extravagantní forma, experimentální stylizace, borcení čtvrtý stěny, hrátky s narativní perspektivou a časoprostorem, ironickej nadhled, a cynickej humor – to vše je přesně ten druh filmařiny, kterej mám zcela nejradši...... Režisér Sam Levinson zde zároveň otevírá palčivá sociální témata. Tedy sexuální predátorství skrze linku Kate (která se snaží bojovat se svým tělem i sebevědomím), a jelikož byl sám drogově závislý, sugestivně zde tenhle motiv reflektuje skrze turbulentní příběh Rue, jež je závislá jak na opiátech, tak na antidepresivech. Význačným rysem seriálu je i inovativní prolínání mezi ralitou a fantazijní imaginací. A právě jedinou vstupní branou z despotismu reality do říše imaginace jsou drogy. Ponaučení? Jste to co jíte...... Za poslední dobu jsem neviděl seriál, který by mě dokázal takhle pohltit a ztotožnit se s jeho protagonisty – a není to tím, že jsem sám členem gen Z. Btw, přednáška o dickpics byla geniální. No a pozvánka na palačinky se samozřejmě neodmítá. ()
Shook Ones Pt. II (2019) (S01E04)
Tak tohle byla síla...... Zatímco úvod epizody pojednává o temné minulosti Jules a jejím traumatizujícím procesu genderové dysforie, zbytek epizody je audiovizuálně pohlcující mozaikou rozmanitých zážitků a dílčích příběhů za jedné karnevalové noci. Způsob, jakým režisér Sam Levinson pracuje s poetikou fikce, diverzitou narace, a s jakou dynamikou vede kameraman Marcell Réve kontinuální shoty a kinetickou kameru je prostě úchvatný. Neskutečná kolotočová jízda, cinefilní euforie, fucking piece of art. Vidět tuhle nádheru na velký 4K televizi je prostě povinnost. ()
Bonnie a Clyde (2019) (S01E05)
V podstatě terapeutická epizoda s velmi pomalým až rozjímavým tempem, kde si naši (anti)hrdinové žehlí svý osobní problémy. Retrospektiva na téma 'Moje stručná (a děsivá) sexuální historie' byla priceless. ()
Další epizoda (2019) (S01E06)
Existenciální úzkost, třpytky, hvězdičky, sexuální chtíč, alkohol, disco, genderqueer tématika, neony a kostým Boba Rosse – yep, tahle coming of age žánrovka má doslova všechno! 💜 ()
Útrapy a strasti při čurání v depresi (2019) (S01E07)
"Myšlenka, že se musíme postavit, namáhat 172 svalů každý krok, těch kroků udělat 35 jen proto, aby jste mohli sedět na studeným kusu porcelánu, vychcat ven toxiny, znovu a znovu po zbytek vaší existence, dělá z celýho konceptu života jeden dlouhej sadistickej vtip." ____________ Detektivní alter-ego Rue jsem si zamiloval víc než originál. Minulost Cassie bylo horko těžko sledovat. Meta-žánrová rovina a borcení čtvrté stěny jsou zde naprosto mistrovsky pojaté. Psychedelicky stylizovaná scéna kde zazní cover na 'I'm not in love' je neuvěřitelně omamná a surreálná. Seriál mimochodem začíná drnkat na vážnější notu a vůbec to není ke škodě. ____________ "Jen se pěkně dívej blbečku. Jsem zkurvenej Morgan Freeman a tohle je začátek třetího aktu." ()
And Salt the Earth Behind You (2019) (S01E08)
"Every time I feel good, I think it'll last forever. But it doesn't." ________ Abych se naladil na vibe před druhou sérii, rozhodl jsem se, že se na 'Euforii' podívám komplet znova. A nelituju toho, protože tahle formalisticky opulentní generační výpověď která přepisuje konvence seriálového vyprávění mě pohltila natolik, že mě bavila mnohonásobně víc, než když jsem ji viděl poprvý. Každopádně, finále první série mělo velmi melancholický až hořkosladký konec. Skrze hudební motivy, jemné nuance a náznaky mohl kdekdo vydedukovat, že celá série směřuje k jedné veliké katarzi – tedy v moment, kdy Rue při songu 'All for us' opět propadne drogové závislosti – což symbolizovalo ono závěrečné extravagantní taneční číslo. Zendaya se zde naprosto zaslouženě zbavila nálepky hvězdičky brakových disneyovských seriálů a stala se z ní jedna z nejtalentovanějších hereček současnosti. S odstupem času si navíc začínám uvědomovat, že 'Euphoria' není jen pouhopouhý seriálový projekt který chce ukojit poptávku po teenage subžánru, ale plnohodnotnou artovou queer epopejí, která v historii televizního formátu nemá obdoby. Tenhle seriál rozhodně není jen obyčejná obsese. Sledovat 'Euforii' je čirá cinefilní euforie...... ()
1. část: Rue (2020) (S01E09)
"Rue. You're high." "Uh. I feel like you're not listening to what I'm saying." "Rue, I don't think you're listening to what you're saying." "That's physically impossible." ________ Pandemie koronaviru umožnila tatínkovi seriálu Samu Levinsonovi ukázat, že dokáže 'Euforii' přenést do jakékoliv kreativní polohy. Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere, říká se – a proto jako pomyslný prolog k nadcházející druhé sérii HBO a A24 vypustily do světa dvě speciální epizody, které na minimalistickém měřítku ilustrují komplexní studii charakterů Rue a Jules. A právě první z nich překvapí tím, že má na klasické formální parametry 'Euforie' velmi netradiční námět, poněvadž je koncipovaná jako komorní dialog mezi Rue a jejím mentorem Alim, jejichž osudy mají jedno společné pojítko – a tou je závislost na drogách. Nečekejte ale nic velkýho – v jedné místní restauraci za štědrovečerní noci spolu Zendaya a Colman Domingo kecaj o všem možným, filozofují o tom že život je nelítostná kurva která místo potěšení nabízí jen trápení, a polemizují nad tím, kolik klacků jim kdekdo hodil pod nohy. A právě v tom tkví ono kouzlo. V tý obyčejný všednosti, nárazu do reality, a zdrcujícím závěru. Víc takových epizod, prosím. ________ "Ali, I don't believe in God." "Guess what. God doesn't give a fuck if you believe in him. He believes in you." ()
2. část: Jules (2021) (S01E10)
"I feel like my entire life, I've been trying to conquer femininity. But along the way, femininity conquered me." ________ Druhá speciální epizoda 'Euforie' - jež je absolutní tečkou za její první řadou - je famózní transgenderovou baladou která bere dech svou virtuózní lyrickoepickou stylizací a surreálnou formou. Epizoda je zároveň výjimečná tím, že ji lze interpretovat ku libosti diváka. Třeba pro mě jde o introspektivní terapeutickou konverzačku, která je ponorem do oceánu reminiscencí, snů a vzpomínek na lovestory jíž zažila s Rue, k níž cítí skutečnou a nenaplněnou lásku. Divák zároveň zjišťuje, jak moc je Jules znejistěná rozdíly mezi skutečným, virtuálním a imaginárním světem, díky čemuž poznává její pravou tvář. Mimo jiné, transgender bohyně Hunter Schafer zde podává fenomenální herecký koncert. Keep it up! 💜 ________ "I think Rue was the first girl that didn't just look at me. Like, she actually saw me. But when I say me, I mean that me that I was talking about earlier. The me that's underneath a million layers of not me." ()
Série 2 (2022) (S02)
"Sometimes, people need to get their feelings hurt." ____________ RELAPS. Přesně tímhle slovem by se dala popsat druhá série generační výpovědi EUFORIE. Samotný tatíček týhle show Sam Levinson v jednom z promo videí o symbolismu a charakteristice druhý série řekl doslova toto: "Zatímco první sezóna Euforie byla party ve 2 ráno, druhá sezóna je after-party v 5 ráno." – a je to sakra znát...... Dá tedy rozum, že kdo se v létě roku 2019 sjel na bezstarostný vlně masivního hypeu, který tenhle manifest generace Z vyvolal, by měl být tentokrát na pozoru. Zatímco první série byla extravagantní imaginací mezi skutečností a snem, druhá je depresivním vystřízlivěním a probuzením do reality – je mnohem komornější, uzavřenější (zda za to může pandemie je zcela na místě), výrazněji kráčí v šlépějích emocionálního realismu a je velmi intimní psychologickou sondou do hlav postav, jejich problémů, dilemat, strastí, úzkostí a osobních traumat. Laicky řečeno: exkurze do žumpy plný sraček, skrze který se musí generace Z brodit...... Levinson paradoxně rezignoval na příběh a místo toho na relativně minimalistickým půdorysu vykresluje kontrasty a konflikty, v nichž každá z postav čelí své osobní Nemesis a jiným vnitřním démonům či komplexům – Nathan vs. toxická maskulinita kterou zdědil po svém otci Calovi, Kat vs. patriarchát, Lexi vs. sebevědomí, Jules vs. platonická láska, Rue vs. závislost na drogách, Fezco vs. family business, Cassie vs. sexuální přitažlivost kterou cítí vůči největšímu psychopatovi v okolí. Aneb jak se říká: protiklady se přitahují...... Díky tomu má divák naprosto jedinečnou příležitost z velmi intimní optiky číst charaktery a jejich motivace jako komplexní knihu, v jejíž finální kapitole každý klesne na absolutní dno – viz. pátá epizoda která je emocionálně zdrcujícím vrcholem celýho seriálu. Věrný divák a filmový labužník uvítá i zajímavou plejádu nových stylistických změn – buď silně saturovaný a zrnitý vizuál který pracuje s přirozenou hrou světel a stínů, častější využití retro šlágrů (jakože co si budem, ten soundtrack je fakt boží), anebo převážně přímočarou lineární naraci, která nezapomíná na konceptuálně inovativní příběhový podzápletky s mnohdy až tragikomickým vyzněním. Z hlediska formy prakticky nejde nic vytknout. Nemluvě o samotný režii či famózní kameře Marcella Réva, s kterou předvádí hotový divy a čáry máry...... Kolem a kolem, druhá řada je výrazně odlišná od toho, na co jsme si v té první zvykli. Ale víte co? Koho to sere. Tak či onak je druhá sezóna EUFORIE neskutečně pohlcující zážitek, divokej emocionální roller-coaster a mimořádná televizní událost, která zaujme snad všechny napříč generacemi, a která se naprosto vymyká standardní škatulce subžánru teenage seriálů/coming-of-age dramat. U finále vám pak bude připadat, jakoby vám někdo krájel cibulu pod očima anebo rozdrtil srdce na padrť. Levinson jakožto bývalej závislák ví jak na poctivý nekonvenční řemeslo, protože poskytl návykovej cinefilní matroš, kterej televizní sortiment jen tak nenabízí. A protože jsem se na týhle droze závislej, ten absťák po třetím cravingu bude tak šíleně intenzivní, že bych se na celou druhou řadu podíval ihned znova. Sam Levinson, you're a fucking G! ........ PS: Pablo Fezcobar steals the show! #FEXI si zaslouží vlastní seriálový spin-off. () (menej) (viac)
Snažím se dostat do nebe, než zavřou bránu (2022) (S02E01)
"Listen, I fucking know what you are. You're just a fuckin' junkie-ass bitch and you're probably fucking eating that ginger's ass for fuckin' drugs or whatever the fuck you're into. Fuckin' junkie-ass bitch." ________ Režisér Sam Levinson se ani po víc než roční odmlce s ničím nesere a v expozici druhé řady generační výpovědi 'Euforie' eklekticky prezentuje působivou backstory antihrdiny a drogového dealera Fezca, exkurzi do drogového byznysu, a posléze na pozadí víru novoročních oslav rozehrává důmyslnou šachovou partii plnou intrik, napínavých konfliktů a vztahových peripetií. Věrný divák a filmový labužník uvítá i zajímavou plejádu nových stylistických změn – buď silně saturovaný a zrnitý vizuál který pracuje s přirozeným světlem, častější využití retro songů, anebo přímočarou lineární naraci na relativně minimalistickém měřítku...... Vzhledem k tomu, že většina lákadel z traileru se už vyčerpala, máme se určitě nač těšit. Dokonce dorazil i Justin Bieber z Wishe a pornoherečka Chloe Cherry. Nathan každopádně dostal to, co si zasloužil. Fezco steals the show! ()
Mimo dosah (2022) (S02E02)
"I wish my mental problems made me look like you. You're like the most beautiful person I've ever fucking seen." "Well, maybe by a white, cis-male heteronormative standard." "Oh my god, are you fucking joking?!" ________ Druhá epizoda druhé řady by se dala popsat jedním slovem: KONTRAST. Levinson na tomto půdorysu totiž vykresluje konflikty, v nichž každá z postav čelí své osobní Nemesis – Nathan vs. toxická maskulinita kterou zdědil po svém otci, Kat vs. patriarchát, Lexi vs. sebevědomí, Rue vs. závislost na drogách, Fezco vs. family business, Cassie vs. sexuální přitažlivost kterou cítí vůči největšímu psychopatovi v okolí. Aneb jak se říká: protiklady se přitahují...... No a finální dialog mezi Nathem a jeho tátou je perfektní cliffhanger – ten rozpor moci, který vidíte v jejich očích, nevěstí do budoucna nic dobrýho. Maddy bych se btw nechal opatrovat kdykoliv. Scéna v obchodě byla napínavá af. ()
Velký a malý tyran (2022) (S02E03)
"Yoooo, you telin' me you had a sex with Jewel?" "Who's Jewel?" ________ Skvělá oddechová epizoda na téma 'teenagers doing teenage stuff'. Backstory Cala navíc nabídlo lidský vhled do jeho sociopatickýho charakteru, Lexi si zaslouží víc screen-timu, bully Ash je prostě priceless, a Fezův mámvpičismus je absolutní comedy gold. Víc takových feel-good epizod. ()
Drink před válkou (2022) (S02E04)
Milostný trojúhelníky, hádky ve vířivce, grcání, bitky v gay baru, bohoslužby s Labrinthem, monolog o toxický maskulinitě a intenzivní dávka deprese je přesně to pikantní koření, co tahle drogová šleha potřebovala. Levinson zde opět brilantně využívá mozaikovité vyprávění, sofistikovanou vizuální estetiku, černý humor, a v neposlední řadě vše hravě balancuje na pomezí imaginace a reality, díky čemuž celé epizodě dodává unikátní tragikomickou rovinu. Úvodní montáž je mimochodem geniální........ Self-destruction at its finest! ()
Bez hnutí jako kolibřík (2022) (S02E05)
"You wish I was different?! So do I! You fucking hate me?! So do I!" ________ Strach a hnus v Los Angeles. Tahle epizoda vám vyřve díru do hlavy, způsobí panický ataky, úzkosti, infarkt, a nakonec vám v ten nejmíň očekávanej moment vrazí kudlu do zad. Exkluzivní one-woman show Zendayi, v níž Rue běží o život jen proto, aby narazila na absolutní dno. Intenzivní, naturalistickej, provokativní a chaotickej emoční rollercoaster, při jehož sledování si budete přát, aby co nejdřív skončil. PTSD zadara. ()
Když se kácí les... (2022) (S02E06)
"I won't cry, I won't cry. No, I won't shed a tear. Just as long as you stand, stand by me." ________ Jo, jasný, maniodepresivní stavy, vztahový peripetie a ruský rulety jsou fajn, ale dejte mi víc #fexi contentu pls <3 (!) ()
Divadlo a jeho dvojník (2022) (S02E07)
"Okay, this is it people! It's fucking showtime, let's go!" ________ Zábava musí být. Maude Apatow je underrated herečka, protože Lexi, hrdinka introvertů, konečně získala screen-time, kterej si její charakter odjakživa zasloužil. Sedmá epizoda je nejen komediálně teatrální over-the-top revizí života hlavních postav, ale i velkolepá předehra k znepokojivýmu finále stylizovaná do divadelní hry, u který jsem se po celou dobu královsky bavil a smál od ucha k uchu jak Howardovic máma. Austin Abrams který se chopil několika různých rolí zároveň je za mě nepřekonatelnej highlight – geniální muzikální číslo nevyjímaje. No a Cannibal Holocaust znělku v závěru jsem vůbec nečekal. #FEXI si každopádně zaslouží vlastní seriálový spin-off..... Emocionální realismus at its finest. Sam Levinson, you're a fucking G! ()
Súvisiace novinky
Třetí řada Euforie má problémy
Loni v listopadu se na představení příštích projektů ze stáje HBO její představitelé holedbali tím, že třetí série úspěšné Euforie je v odklepnuta, v přípravách a na obrazovky chtivých náctiletých… (viac)
Kdy se vrátí HBO hity Rod draka, Euforie a The Last of Us?
S koncem stávky scenáristů HBO nelení a okamžitě o sobě dává vědět svými největšími hity. Na nedávné konferenci v New Yorku se hlavouni této společnosti chopili otěží a dali světu vědět, že stávka na… (viac)
Hollywood hodlá prioritizovat jistoty
Stávka scenáristů oficiálně skončila, v následujících dnech a týdnech se musí ještě vyřešit stávka herců, pomalu ale jistě to už vypadá, že se Hollywood ještě před koncem roku vrátí naplno do práce.… (viac)
Kde se bude odehrávat třetí řada Bílého lotosu?
Kabelovka HBO se nedávno rozloučila s první sérii seriálového hitu The Last of Us, už nyní ale diváky přivítala závěrečná sezóna oceňovaného dramatu Boj o moc, ještě v letošním roce nás pak čeká… (viac)
1. SÉRIE — [VIDĚNO 6.8.] Sledovat EUFORII je nefalšovaná cinefilní euforie. Tohle není jen tak obyčejná emocionálně-realistická exkurze do světa teenagerů a generace Z. Tohle je zcela beze srandy přelomový seriálový projekt, který nemá v dějinách televizního formátu sebemenší obdoby – ať už z hlediska estetiky, experimentálního pojetí, poetiky fikce, extravagantní stylizace, mozaikovitý narace, brilantního melancholickýho soundtracku od Labrintha, či audiovizuální pompéznosti celkově. A není to jen díky tomu, že naprosto bourá veškerý mýty a klišé queer subžánru/coming-of-age generační výpovědi, ale naprosto revolučně bourá koncept čtvrtý stěny a přepisuje konvence seriálovýho vyprávění/vizuálního story-tellingu. O autentický reflexi morálky mý zkurvený generace, která je nepřikrášleně explicitní a paradoxně i subtilně implicitní (díky čemuž divák může mnohdy číst mezi řádky), radši ani nemluvě – vzhledem k tomu že já sám mám zkušenosti s drogama, vím o čem mluvím. Jako bych se díval do zrcadla. Inu, život je kurva..... Zendaya je femme fatale, no a Hunter Schafer je transgerder bohyně 💜 _____________ 2. SÉRIE — RELAPS. Přesně tímhle slovem by se dala popsat druhá série generační výpovědi EUFORIE. Samotný tatíček týhle show Sam Levinson v jednom z promo videí o symbolismu a charakteristice druhý série řekl doslova toto: "Zatímco první sezóna Euforie byla party ve 2 ráno, druhá sezóna je after-party v 5 ráno." – a je to sakra znát...... Dá tedy rozum, že kdo se v létě roku 2019 sjel na bezstarostný vlně masivního hypeu, který tenhle manifest generace Z vyvolal, by měl být tentokrát na pozoru. Zatímco první série byla extravagantní imaginací mezi skutečností a snem, druhá je depresivním vystřízlivěním a probuzením do reality – je mnohem komornější, uzavřenější (zda za to může pandemie je zcela na místě), výrazněji kráčí v šlépějích emocionálního realismu a je velmi intimní psychologickou sondou do hlav postav, jejich problémů, dilemat, strastí, úzkostí a osobních traumat. Laicky řečeno: exkurze do žumpy plný sraček, skrze který se musí generace Z brodit...... Levinson paradoxně rezignoval na příběh a místo toho na relativně minimalistickým půdorysu vykresluje kontrasty a konflikty, v nichž každá z postav čelí své osobní Nemesis a jiným vnitřním démonům či komplexům – Nathan vs. toxická maskulinita kterou zdědil po svém otci Calovi, Kat vs. patriarchát, Lexi vs. sebevědomí, Jules vs. platonická láska, Rue vs. závislost na drogách, Fezco vs. family business, Cassie vs. sexuální přitažlivost kterou cítí vůči největšímu psychopatovi v okolí. Aneb jak se říká: protiklady se přitahují...... Díky tomu má divák naprosto jedinečnou příležitost z velmi intimní optiky číst charaktery a jejich motivace jako komplexní knihu, v jejíž finální kapitole každý klesne na absolutní dno – viz. pátá epizoda která je emocionálně zdrcujícím vrcholem celýho seriálu. Věrný divák a filmový labužník uvítá i zajímavou plejádu nových stylistických změn – buď silně saturovaný a zrnitý vizuál který pracuje s přirozenou hrou světel a stínů, častější využití retro šlágrů (jakože co si budem, ten soundtrack je fakt boží), anebo převážně přímočarou lineární naraci, která nezapomíná na konceptuálně inovativní příběhový podzápletky s mnohdy až tragikomickým vyzněním. Z hlediska formy prakticky nejde nic vytknout. Nemluvě o samotný režii či famózní kameře Marcella Réva, s kterou předvádí hotový divy a čáry máry...... Kolem a kolem, druhá řada je výrazně odlišná od toho, na co jsme si v té první zvykli. Ale víte co? Koho to sere. Tak či onak je druhá sezóna EUFORIE neskutečně pohlcující zážitek, divokej emocionální roller-coaster a mimořádná televizní událost, která zaujme snad všechny napříč generacemi, a která se naprosto vymyká standardní škatulce subžánru teenage seriálů/coming-of-age dramat. U finále vám pak bude připadat, jakoby vám někdo krájel cibulu pod očima anebo rozdrtil srdce na padrť. Levinson jakožto bývalej závislák ví jak na poctivý nekonvenční řemeslo, protože poskytl návykovej cinefilní matroš, kterej televizní sortiment jen tak nenabízí. A protože jsem se na týhle droze závislej, ten absťák po třetím cravingu bude tak šíleně intenzivní, že bych se na celou druhou řadu podíval ihned znova. Fezco měl pravdu s tím, že "Sometimes, people need to get their feelings hurt.". Sam Levinson, you're a fucking G! ........ PS: Pablo Fezcobar steals the show! #FEXI si zaslouží vlastní seriálový spin-off. () (menej) (viac)