Euforie

PRVNÍ SÉRIE: Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. DRUHÁ SÉRIE: Ani druhá série nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. (14.08.2019)

Rue utíká před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové získala. Třeba Jules, která se přistěhovala z města. Zkažených kusů tady bude ovšem víc. Prakticky v každém díle tvůrci někoho blíže představili a vzápětí rozjeli sice nepříliš hutný děj, ale všechny ty tematické vztyčené prostředníky mnohé vynahrazují. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, hledání sama sebe, sociální média, drogy, traumata, nahota, vrtkavá přátelství, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Postavy jsou jízlivé a sebeironické. Obsahově je to zneklidňující. Několik dílů bylo na pět hvězd (třeba lunaparková jízda – čtvrtý díl nebo ten ledvinový předposlední), herecky v čele se Zendayou je to skvostné. Tvůrci navíc po celou první sérii pracovali se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. Velká pochvala, těším se na příště. (12.08.2019)

Zatím netuším, jak to má Rue s utíkáním před vlastním strachem, každopádně ona „tenhle systém nestvořila, ani ho nezkurvila.” Prostě je tady a snaží se nějak přežít. I pomocí chlastu a všemožných drog. Což je pro její vrstevníky děsivá norma. Velkou část uplynulého léta strávila na odvykačce. Nechala tu několik přátel, nové zřejmě nyní získala. Zejména Jules, která se přistěhovala z města, když se její rodiče rozvedli. Žije s otcem, který nemá ani potuchy o tom, čím se dcerka baví. A podobně „zoufalých” rodičů bude víc. No, HBO se nahoty, peprného slovníku nebo drog nebojí. Uvidíme, jak se tvůrcům bude dařit příběhově. (03.07.2019)

Prázdniny jsou minulostí, začíná škola a píšou se první příběhy. Dál se motáme okolo prolhané nezletilé závislačky Rue. Blíže se nám představuje Nate (a jeho rodina), a už jsme pochopili, že zkažených kusů tady bude víc. Euphoria se zkrátka na uzdě rozhodně nedrží. Násilí, sociální média, drogy, traumata, nahota, vlastní tělo vnímající jako mechanický stroj. Jakékoli slabší momenty pak tvůrci vyplňují svérázným vizuálním a hudebním mixem a příjemným mladým obsazením v čele se Zendayou. (03.07.2019)

Tak si tentokrát blížeji představíme další postavu: Kat. Do jedenácti let se jí tak nějak dařilo, po rodinné dovolené na Jamajce, když zjistila, že lepší než cachtání v oceánu je nealko Piňa Colada, začaly její „problémy“. Tenhle projekt stanice HBO, která dlouhodobě posouvá hranice televizní tvorby dál, vyvolává slušný poprask. Nebojí se ukázat na trable, které internetová (ovlivnitelná) generace má. Sam Levinson, syn slavného filmaře Barryho Levinsona, je formálně nápaditý, postavy jízlivé a sebeironické. Myšlenku to nepostrádá, navíc se rozvíjí hned několik zajímavých motivů. (05.08.2019)

Když bylo Jules 11, máma ji vzala autem na výlet. Jen trval podstatně déle, než si Jules původně myslela. Pravdou bylo, že sama sebe nenáviděla. Neměla se ráda a v psychiatrické léčebně ji měli přesvědčit o opaku. Tak začíná čtvrtý díl, který díky několika zajímavým liniím z ublikaného lunaparku platí za zatím nejlepší. Vizuálně uchvacující, kamerou a střihem velmi poutavý, obsahově zneklidňující. „Tylerova“ identita odhalena. A taťka bude mít stažené půlky. Závěr silný. Pětihvězdičková kolotočová jízda a několik vztyčených prostředníků. (06.08.2019)

Úvod s další důležitou postavou: Maddy milovala soutěže krásy. Nemusela být nejhezčí, nejvyšší, nejblonďatější nebo nejbystřejší. Hlavně, že měla ranec sebevědomí. A má Natea. A ten má krapet silnější stisk, což zajímá vedení školy i policii. Prolhaná Rue se cítí po dlouhé době šťastná a přiznává barvu i před svou podpůrnou skupinou. Nespekuluji, jak moc se (ne)blížíme realitě, za mě solidně depresivní kus. Chudáci rodiče. (06.08.2019)

Táta Chrise McKaye vyžadoval dokonalost. Jenže kluk to ve fotbale zřejmě nedotáhne tam, kam by si oba přáli. Sam Levinson a spol. nám představují další z vedlejších postav, která se nakonec přeci jenom také objeví na halloweenské party. Právě na té se zase odehraje několik zajímavých situací, které vyvrcholí příchodem „osvobozeného” Natea. Zoufalou Jules má tenhle šmejd pěkně v hrsti. A nejen ji. Rozehrané je to skvostně. (07.08.2019)

Tak ani Cassie to neměla v dětství a dospívání vůbec snadný. Rodiče se hádali, matka začala chlastat, otec měl vážnou dopravní nehodu a po ní začal zobat léky. Nakonec ho zaujaly jehly a Cassie už ho nikdy neviděla. Mezitím ovšem od všech dokola poslouchala, že „klukům jednou zamotá hlavy”. A taky, že jo. Jenže každý chtěl jen jedno. A mnozí navíc vzali do ruky kameru. Rue má pořádnou depku. Je zavřená v pokoji a hodiny sjíždí ulítlou reality show. A po několika dílech dostává Zendaya (která je skvělá) zase pořádný prostor. Třeba jako Morgan Fucking Freeman. Nebo jako ta, která pošle náhradu svého otce pěkně od podlahy do prdele. Nejvíc ji ale trápí, co se děje s její Jules. A jakou roli v tom všem hraje Nate. Rozehrané je to skvostně, finále to snad nezabije. (07.08.2019)

Všechny jsou tak trochu děvky, tak trochu alkoholičky a tak trochu psychicky nevyrovnané. Hledání sama sebe jde do finále. Netuším, kdy se tvůrci rozhodli, že nezůstanou pouze u první série a jak moc to tím pádem poznamenalo osmý díl (který je velmi neukončený), ale pořád je to slušný nadprůměr. Rue to na lékaře po zánětu ledvin zkouší s Roxicetem. Neúspěšně. Vzápětí se naše ústřední šestice ocitá na školním plese, tak trochu bilancují, tak trochu plánují, co dál. Cassie není po dlouhé době do nikoho zamilovaná, Kat odhazuje masku, Jules střední celkově dusí a Maddy nehodlá koukat na to, jak Nate osahává na tanečním parketu jinou. Herecky je to opět skvostné, tvůrci opět pracují se svérázným vizuálním a hudebním mixem a téhle generaci, která sportuje zejména pomocí hbitých palců, nic nedarují. Scenárista a režisér Sam Levinson se vytáhnul. Velká pochvala, těším se na příště. (12.08.2019)

Osmý díl první série skončil velmi otevřeně. Nejen ústřední duo bilancovalo, ale i lehce plánovalo, co bude dál. Život pokračuje, nic se neuzavírá. Nyní se vracíme dvěma speciálními epizodami. První je absolutní konverzačkou, kdy prakticky neopustíme interiér bistra, ve kterém si Rue dává palačinky s Alim, který ji dělá patrona. Drogy jsou znovu tématem stejně jako fakt, že svůj emocionální stav dávala do rukou Jules, se kterou si dělala (zkurvený) plány na zbytek života. Teď má ovšem zmatek v hlavě a světlo na konci tunelu v nedohlednu. Pár myšlenek je velmi trefných, raději si ale počkám na plnohodnotný díl. Celkově zbytečně moc chladné. (08.03.2021)

Dvě dívky, které díky té druhé mají pocit, že našly životní rovnováhu. Přesto si ubližují. Život pokračuje, nic se neuzavírá. Vracíme se dvěma speciálními epizodami. První byla absolutní konverzačkou, syrovou a místy hůře stravitelnou. Druhá je zejména díky skvostné transgender aktivistce a modelce (a definitivně skvělé herečce) Hunter Schafer velmi solidní. Opět dialogová, ale silnější, hypnotická, znovu pracující se svérázným vizuálním a hudebním mixem. Chce vysadit hormony a vzpomíná, že Rue byla první holka, která se na ni „jen nedívala. Ona mě skutečně viděla.“ Těším se na příště. (08.03.2021)

Nekope do těch, kteří sejdou z cesty, „pouze“ poukazuje na to, kam až může vést užívání drog. Chtě nechtě následuje rozklad osobnosti, urážky a hádky s každým a kvůli všemu. Na jedné straně podívaná plná barev, světel a hudby, na té druhé realita, na kterou se místy vůbec nedívá příjemně. „Ztracená“ generace, u které jsou deprese, nahota, sdílení, omamné látky či další všemožné závislosti denním chlebem. Oproti první sérii nejsme o mnoho dál, je tu poslední noc v roce. Nejprve si odbudeme backstory drogového dealera Fezca, pak velkou party, na které si někdo zahraje na schovávanou ve vaně, další bude spoléhat na první pomoc v ponožce, jiný dostane vydatnou nakládačku. A v tomhle duchu to i pokračuje. Jízlivé a sebeironické postavy bilancují, vzpomínají, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A Rue se zatím nijak neděsí toho, že do toho zase spadla. Milostný trojúhelník Maddy, Natea a stále labilnější Cassie začíná nabírat na síle. A pak přijde premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy cynismus šlape na maximum. Sofistikovaná vizuální estetika, spousta režijních nápadů, černý humor. A herecky zcela přesná Zendaya, která si krade řadu scén pro sebe. Za první polovinu série a hlavně pátý díl velká spokojenost. (29.03.2022)

„Ztracená“ generace, u které jsou deprese, nahota, sdílení, omamné látky či další všemožné závislosti denním chlebem. Naposledy (když neberu dvě speciální epizody) se naše ústřední šestice ocitla na školním plese, a tak trochu bilancovala a plánovala, co s životem. Nejsme o mnoho dál, je tu poslední noc v roce. Nejprve si ale odbudeme působivou backstory drogového dealera Fezca, kterému dala rázná babička do vínku spoustu životních rad. Na party se pak postupně všichni potkávají, zatímco někdo si zahraje na schovávanou ve vaně, další bude spoléhat na první pomoc v ponožce. Hodně pocitové, hodně své. Kdo ještě alkoholem či drogami nezabil zbytek svých mozkových buněk, tak to úspěšně dohání. Sam Levinson to rozehrál velmi slušně, všechny ty songy, přechody, barvy, střihy, kamera. A znovu skvělí mladí herci. (08.02.2022)

Nateovi sešívají obočí, jeho otec Cal chce znát odpovědi, zatímco Cassie (respektive herečka Sydney Sweeney) se do toho solidně obouvá. Chce to zkusit jinou cestou a najít někoho, kdo si ji bude opravdu vážit a milovat. To už má od Ethana (přesto ne(u)spokojená) Kat, u které se máme snažit pochopit její sexuální fantazie. Každá z dalších postav vzpomíná, bilancuje, děsí se svých (dalších) strašáků ve skříni. A Rue se zatím nijak neděsí toho, že do toho zase spadla, což je jasné i jejímu patronu, který se seznamuje s Rueinou matkou. Druhý díl obsahuje množství silných scén a momentů, které mohly být samy o sobě vlastními epizodami. Další intenzivní dávka deprese. (08.02.2022)

Nejeden divák by nejraději chytil Rue za ramena a zatřásl s ním ve snaze přimět ji, aby viděla, že ničí to, co je mezi ní a Jules. Jenže žádný jednoduchý vypínač neexistuje. Její taneček směrem do kuchyně je každopádně skvostný. Nejprve ale prolétneme vysokoškolský život Cala (otec Natea), který s nerozlučným kámošem sdílel vše včetně sexuálního života. Intenzivní návštěvu baru následujícího rána změní jeden osudový telefonát. Proměnlivou sexualitu má i Elliot, nový kamarád Rue a Jules. Milostný trojúhelník Maddy, Natea a stále labilnější Cassie začíná nabírat na síle. Sydney Sweeney poslední zmiňovanou hraje skvěle. To přepínání mezi scénami, liniemi a náladami je působivé. Stejně jako důraz na detaily. Snad Levinsonovi neujede kompaktnost celé série. (09.02.2022)

Další intenzivní díl. Úvod á la Duch nebo Zkrocená hora nemá chybu. Navazujeme tam, kde jsme skončili v minulé epizodě, přičemž trojúhelník Maddy, Natea a stále labilnější Cassie je ještě komplikovanějším, což vyvrcholí zvratky ve vířivce. Lexi (dcera Judda Apatowa Maude) dál připravuje svou středoškolskou hru. Kdepak se asi inspirovala? To přepínání mezi scénami, liniemi a náladami je působivé. Cal se po svém osvobozuje od zášti vůči své rodině, v baru, do kterého roky nevkročil, ho pohltí nostalgie. A pak je doma zatraceně upřímný. Může to být zajímavý zlom pro několik příštích dějových linií. Hodně pocitové, hodně své. Kdo ještě alkoholem či drogami nezabil zbytek svých mozkových buněk, tak to úspěšně dohání. (10.02.2022)

V případě Rue prostě neexistuje vypínač, který by zajistil, aby ten kufr už neotvírala. Jenže do toho vstupuje rodina a úvodní čtvrthodinka patří jednoznačně Zendaye, ve které bublá zášť. Nálady mění i poté, co si vyzkouší několik atletických disciplín (trošku úlet v podobě policistů, kteří ji jaksi nejsou schopní chytit). A jen dokazuje, že má zajímavou hereckou budoucnost. Navíc se neštítí ukázat, jak ošklivé mohou být chvíle pro někoho, kdo se potýká s drogovou závislostí. Při prchání hledá, co by si mohla zobnout, hledá, co by mohla prodat a zaplatit dluh. Stihne i pár zastávek, vidle hodí samozřejmě hlavně do trojúhelníku Natea, Maddy a Cassie. Děj konečně zase utíká dopředu. Řemeslně znovu výtečně podané, zahrané, po celou dobu znepokojivé. Tentokrát bez klasických vizuálních kudrlinek. Zatím asi vrchol druhé série. (15.02.2022)

Rue nechce dál utíkat před vlastním strachem, Zendaya si na startu odvykačky zase krade veškerou pozornost pro sebe. Nate má od Cassie 38 zmeškaných hovorů, slípka nakluše hned, jakmile si on usmyslí. Ale nejprve musí dořešit otcovu tajnou nahrávku. Doma to zatím Cassie skrze sex s přítelem své nejlepší kamarádky a skrze otázky principu a (ne)viny kouzelně slízává od nejbližších („Nemyslím si, že tahle obhajoba projde.“). Scéna mezi Maddy a Natem intenzivní. Osvěžující závany filmařské invence pokračují, Sam Levinson dál klade silný důraz na detaily a noří se hluboko do hlav svých zkažených kusů, teda teenagerů. Cynismus šlape na maximum. Stand By Me. (03.03.2022)

Jeden velký experiment pod sebevědomou taktovkou Sam Levinsona. Ač na diváka tentokrát dvakrát nemyslí, to bych rád podotknul. Na řadě je totiž premiéra hry s třeskutým obsahem, kdy Lexi sice změnila jména postav, ale to je asi tak celé. Cynismus šlape na maximum. Vzpomíná se tu na otce, na to být šťastnou rodinou, na to, jak byla Rue nejlepší kamarádkou s Lexi. Fezco, který má být už dávno v sále, má doma neohlášenou návštěvu. Když publikum propuká v jásot a potlesk, nejednomu z aktérů není příjemně. Práce se svérázným vizuálním a hudebním mixem pokračuje. Příště tu máme závěr. Doufám, že se na uzdě držet nebude. Tady slabší 4 hvězdy. (03.03.2022)