Lautrec
Toulouse Lautrec
Lautrec
Lautrec
Réžia:
Roger PlanchonScenár:
Roger PlanchonKamera:
Gérard SimonHudba:
Jean-Pierre FouqueyHrajú:
Régis Royer, Elsa Zylberstein, Anémone, Claude Rich, Hélène Babu, Jean-Marie Bigard, Elodie Frenck, Roger Planchon, Jocelyn Quivrin, Claire Borotra (viac)Obsahy(1)
Životopisný film o Lautrecovi je natočen jako portrét umělce, těsně spjatého se svou dobou i s dvojicí "protikladných" společenských prostředí, jež spojil svým životem i uměním: s venkovskou šlechtou, z níž pocházel a v níž v nouzi nacházel zázemí, a s bohémským polosvětem pařížského Montmartru, kde tvořil a kde našel nový domov. Henri de Toulouse -Lautrec (1864-1901) se oproti přáním svého aristokratického otce nestal pokračovatelem starobylého rodu, ale kvůli svému handicapu a díky oslnivému malířskému talentu se změnil v brilantního portrétistu pozlátka i všednodenní špíny pařížských kabaretů, kankánů a bordelů a jejich slavných hvězd i bezejmenných outsiderů. Intenzivní způsob existence se stal křehkému umělci osudným, takže v sedmatřiceti letech zemřel na následky syfilidy a alkoholismu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Nějakým způsobem mě to dojalo. Když v šantánu plakal, že se zastřelil van Gogh, například. ()
Prostředí pařížské bohémy je samozřejmě lákavým námětem pro životopisný snímek o proslulém malíři, který podstatnou část svého života prochlastal a prosmilnil. Jen mám pocit, že autoři jeho skutečný příběh trochu vylepšili a realita byla přízemnější. Elsa Zylberstein je má oblíbená herečka, pro kterou mám velkou slabost, a v Lautrecovi dostala skutečně velkou příležitost. I proto dávám 75 % celkového hodnocení. ()
Není prcek jako Prcek. Celé je to takové bordelózní a chaotické. Těžko posloudit, nakolik to popisuje skutečnost, ale vlastně na tom tolik nezáleží. Špatný film to rozhodně není, jenom mě to nenadchlo. ()
Bohéma z Monmartru hnízdo pro malíře, kde namaloval Henri de Toulouse-Lautrec tolik krásných obrazů, a pikantní písničky poskytují sice dobrou zábavu, ale atmosféra působí vyumělkovaně. Snad nemusím ani dodávat, že nejde o žádnou romantickou selanku, která hraje na city či sklouzává k lacinému sentimentu. Pro úplnost připomínám, že je vše servírováno naturalisticky, ale s přiměřenou dávkou vkusu, včetně scén erotičnosti. Navíc příjemnou třešinkou na dortu je tu i působivá příhoda s Vincentem van Goghem. Shrnuto a sečteno, v onen obyčejný den v zšeřelém pokoji a světlem obrazovky mi bylo u filmu krásně. ()
Úvod absolútne skvelý, potom to skĺzlo do akejsi exaltovanej frašky. Napriek tomu, že život a dielo tohto človeka by si zaslúžili ešte o niečo lepšie stvárnenie (možno niečo menej dynamické a trochu lyrickejšie), predsa je to úžasný film! A poučenie: keď je človek na dne, vždy pomôže "meter vína". ()
Lidi, to byla nádhera! O světě pařížské bohémy s lehkostí a se skvělými dialogy, o tragédiích s šarmem, na ničem nešetřící výprava, dokonalí herci parodující v každé vteřině sami sebe, s gustem vyprávěný příběh, u kterého v této atmosféře vůbec nevadí, že víte, jak musí skončit. Moc jsem si pochutnal. ()
Tento film není známý tak, jak by si jistě zasloužil a to je velká škoda! Vynikající počin režiséra Planchona, nádherná atmosféra, krásný příběh, Montmatre 19. století ožívá na plátně a celý film voní malířskými barvami. ... a ten kankán... "Svět, který nosil van Gogha nemůže být tak špatný"- Lautrec. ()
Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. ()
Pokud několik málo dnů od zhlédnutí nabudete dojmu, že potřebujete dokument (ev. odbornou literaturu), abyste porozuměli, v čem spočívala výjimečnost Lautreca jakožto malíře, čím je tak důležitý pro dějiny umění, když si uvědomíte, že o něm na základě tohoto filmu nejste schopni říct nic chytrého (kurde, na filmy přeci koukám, abych mohl následně machrovat), zřejmě se někde stala chyba. Na nějaké základní rovině se mi líbila posmutnělá rozpustilost tohohle filmu (přesně zrcadlící Lautrecovo nitro), pendlování mezi hraběcí usedlosti a pařížskými nočními podniky (Lautrecova dvoudomost), různice mezi klasickým a moderním uměním (vivat (post)impresionismus!), s odstupem se mi to však zdá na více než dvouhodinový životopisný film trochu málo. 65 % ()
Lautrec byl svéráznou postavou a tento film se dokázal vcelku držet dostupných faktů, takže je divák stržen do víru eskapád malého mužíčka s velkým srdcem, chutí po alkoholu a lehkých děvčatech, a nadto velmi nadného na poli uměleckém. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 1998 - Najlepší herec (Régis Royer) ()
----- "Jestli jsou umělci proroky, čeká nás pěkné století ..." ----- Nadprůměrně rozverný a lehce frivolní příběh, který si s ničím nedělá těžkou hlavu - s malováním ... ani se životem. Jakoby se bál být příliš osobní - aby na sebe náhodou neprozradil nějakou maličkost, která by pokazila obrázek prezentované bezstarostnosti. Zcela zbytečně se tak uchyluje k povrchnímu, někdy ne zcela opodstatněnému veselí, za nímž jen občas probleskne odraz skutečné Paříže, která nebyla ani zdaleka tak sladká, jak by se na první pohled mohlo zdát. ()
Když člověk přistoupí na to, že je tenhle film v podstatě komediální, tak si ho musí poměrně dost užít. Nemívám rád explicitně vyjevované narativní scény, aby každý na první dobrou pochopil, nicméně zde je všechno tak roztomile a přehnaně přepjaté, že mě film ihned pohltil. Veškeré bohémské záležitosti, psychologické vztahy, i temné a tragické podtóny, nakonec tady nakonec skončí v jakési ztřeštěné umpa-lumpovštině. A já, který bych teoreticky asi vyžadoval historickou přesnost a vážnost, jsem vlastně nadšen. Snad jen ten konec vypadá, že bylo těžké ho nějak udržet pohromadě. ()
Rek vzletných špeluňek. Barev louten, vylitých korbelů. Človíček dlouhých tahů, když mu tak opojně nalejvá vesna. Lotr, co si utahuje ze "stojatých," spořádaných pláten. Hýčká si tanečky čertích očí, bordó retů. Vzruchy cákanců, (pa)toků doby. ()
Je to TAK francouzské!!! Obhroublé, barevné, plné života.... Zároveň ale křehké a podmanivé. Jako celá francouzská kultura! ()
Nie že by sa mi to nepáčilo. Prostredie v ktorom Lautrec žil bolo dobre vystihnuté, hudba aj kostýmy sa vydarili. Bolo na čo pozerať, ale knihu som doslova zhltla a páčila sa mi oveľa viac. 3,5* ()
To je jeden z těch filmů, o kterým si nedovolím říct, že by byl špatnej, ale zároveň nemůžu říct, že by mě bavil. Což je škoda. Vzhledem k tomu, že je natočen podle skutečnosti by bylo dobrý, kdybych si z něho něco málo odnes. Bojim se, že zejtra si na tenhle film ani nevzpomenu. ()
Henri de Toulouse-Lautrec se obrací v hrobě. ()
Dobře udělaný životopisný film, život a dílo Toulouse-Lautreca mě hodně zajímá od dob, kdy jsem slyšel v rozhlase na pokračování Moulin Rouge a pak ho několikrát četl. Vcelku věrně je zde však nafilmována předloha jiné biografie, kterou mám někde zasunutou ve své knihovně. Jistou nevýhodou těchto životopisných děl je jejich popisnost, která při délce filmu kolem dvou hodin už začíná diváka trošíčku unavovat, ale to je můj problém. ()