Služebníci
Réžia:
Ivan OstrochovskýKamera:
Juraj ChlpíkHrajú:
Samuel Skyva, Samuel Polakovič, Vlad Ivanov, Vladimír Strnisko, Milan Mikulčík, Tomáš Turek, Vladimír Zboroň, Martin Šulík, Vladimír Obšil, Zvonko Lakčevič (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1980. Michal a Juraj sú študenti kňazského seminára v totalitnom Československu. Vedenie fakulty sa zo strachu pred zatvorením školy snaží formovať seminaristov do podoby vyhovujúcej režimu. Každý z mladých bohoslovcov sa musí rozhodnúť, či podľahne pokušeniu a zvolí si ľahšiu cestu kolaborácie, alebo cestu svedomia a dostane sa tak pod drobnohľad cirkevného odboru Štátnej bezpečnosti. (Filmtopia)
(viac)Recenzie (72)
100% depresívny pohľad na 40 rokov dávnu minulosť na Slovensku, ale v konkrétnom prostredí, odtrhnutom takpovediac od bežného života. Každopádne chápadlá režimu dosiahli aj sem a postavám tak nebolo zrovna najľahšie na duši, i keď sa snažili žiť duchovným životom. Predsa len ma tento vizuálny experiment až tak nepohltil, ako klasický triler by mohol fungovať tiež, takto pôsobí Ostrochovského dráma trochu maniéristicky. A pokojne mohol film potiahnuť o ďalšiu štvrťhodinku, možno by som v takom prípade siahol po vyššom hodnotení. ()
Já si nejsem úplně jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska slouží. Vyjadřuje se k něčemu relevantnímu? K něčemu, co může dnes lidem bát nějak platné? Filmaři mi často říkají o styku se západními producenty, že cítí tlak točit pořád dokola o "vyrovnávání se s komunizmem", protože to se od nich čeká. Služebníci by byly skvělý film na takovou zakázku - z pohledu člověka naprosto mimo je těžko jiné téma, které by se dalo na Slovensku řešit. Vždyť co máme "tady na východě" dělat jiného než od rána do večera přemýšlet o zločinech komunizmu? Troufám si říct, že skutečnost je taková, že po těch třiceti letech už jsme někde jinde a zrovna katolická církev čelí úplně jiným výzvám. Samozřejmě se dá namítnout, že film nemusí ničemu sloužit a nemusí se vyjadřovat k ničemu aktuálnímu - budiž. A co jsou pak Služebníci? Pusťte si trailer a představte si, že místo 80 vteřin trvá 80 minut - dojem z filmu je stejný. Statické, sošné (a velmi krásné!) obrazy kladené za sebe. Ta topornost hraničí se směšností, ale naštěstí nikdy nepřekročí hranici. Je to film, na který se krásně dívá, jeho příběh je celkem přímočará anekdota a jeho smysl... vážně nevím. Má dneska někdo podobné vnitřní konflikty? Kdy? V jaké situaci? A pokud to mám vnímat prostě jako inspirativní příběh o boji za svou víru, bylo by aspoň dobré představit nějaká pozitiva toho, za co se bojuje. Když ke konci hrdinovi vtloukají do hlavy "Udělej X, jinak jsme bojovali za nic", tak jsem se musel pousmát, protože v kontextu toho filmu rozhodně bojovali za nic - z víry tu nevyplývá nic pozitivního, netušíme, jaký má smysl pro hrdiny, jak pomáhá společnosti. I když teda odhlídnu od jakýchkoliv požadavků na film v kontaktu s realitou a budu se soustředit výhradně na realitu, jakou mi to nabízí, budu zklamaný. Upřímně řečeno by mi tenhle projekt dával větší smysl jako fotografická výstava talentovaného kameramana - všechno ostatní tu je tak nějak z donucení. Těm krásným obrazům se moc nechce ani hýbat, natož víc. 2 a 1/2 ()
Hrozně šprťácké. Výpustky, nedořečenosti a mrazivé vizuální fragmenty jsou tak pečlivě naaranžované, že se vůbec nejde dostat k postavám, které riskují pro svoji víru a přesvědčení, což jsou věci, o kterých nejen že nevíme vůbec nic, ale ani je z toho necítíme. ()
Bratom slovákom je co závidět. Natočit takhle ojedinělý, filmařsky ambiciózní, emočně tísnivý a vizuálně/esteticky vypiplaný počin - který navíc funguje dle formule 'vyprávění obrazem' - chce v Jánošíkově kraji, potažmo v celý střední Evropě, skutečnou kuráž. ()
Málem jsem u toho vytuhla. ()
Bohužel si myslím, že tenhle film až zbytečně moc křičí, jaké je umění. Tomu je podřízena obrazová koncepce většiny záběrů, až mi to přišlo otravné. Zatímco Ostrochovského Koza dýchala autentičností, tohle je všechno umělé (vyumělkované). Obávám se, že tohle nebyl ten pravý klíč ke zpracovávanému tématu. Herecky je tu nejzajímavější Milan Mikulčík. ()
Komorné dielo s čiernobielym nádychom, ktoré mu sedí. Duch doby dobre odrazený. Áno, toto sa dialo. A po páde režimu obrátili kabáty a fungovali ďalej, ako by sa nikdy nič nestalo. Nacistov aspoň odsúdili, komunistom stačilo prevrátiť kabát. Alebo si dožiť vo vile ako Biľak. Nesadlo mi však to artové zobrazenie, mnoho statických obrazov. Myšlienka ale sadla. ()
Obrazove vyrazne stylizovano, remeskne perfektni. O metodach prislusniku Stb jako je muceni, vyhrozovani nebo vydirani. Dva odcizeni studenti smeruji ke krvavemu vyvrcholeni. Vubec se nedozvite motivace postav. Proc treba sli do seminare? ()
Film Služebníci mě na první pohled zaujal svým podmanivě syrovým audiovizuálním zpracováním, skrze něž se tvůrcům podařilo přesvědčivým způsobem vytvořit nepříjemnou atmosféru kněžského semináře. I když působí snímek místy zkratkovitě, daří se mu skrze černobílý a o to více tísnivý obraz obstojně přiblížit poměry před čtyřmi dekádami. Film pravděpodobně na jedno zhlédnutí, ale stojí za něj. Slabší čtyři hvězdičky! ()
Filmu sa nedá uprieť silná vizuálna stránka, čomu dopomáha čiernobiela kamera. Lenže tento obrazový narcizmus je natoľko prehnaný, že zmysel filmu odsúva do úzadia. Problém je v scenári, ktorý si síce zvolil silnú a nevšednú tému, jeho spracovanie je však laxné a skratkovité. Premárnená príležitosť. ()
[vzpomínky na LFŠ] Od prvního do posledního záběru zvláštně statický a vizuálně vycizelovaný film, který sice svádí k tomu, smést jej jako samoúčelnou obrazovou onanii, přičemž ale zvolená forma je naprosto adekvátní mikrosvětu poskládaném ze statických náboženských ikon. Služobníci jsou mimo jiné důležitou připomínkou tichého odporu v kontrastu s obvyklými panicky užvaněnými vzpomínkami na předrevoluční časy. Zvolená forma mimo jiné také skvěle odhaluje prázdnotu stranických gest (mrtvá schůze) oproti mlčenlivému, pokornému odporu v rámci vlastních mantinelů.___ Každopádně u tohohle filmu si můžeme přečíst jeden z patrně nejdebilnějších komentářů v téhle databázi (a že je z čeho vybírat), který filmu vytýká, že si není "jistý, k čemu vlastně tenhle film dneska SLOUŽÍ" (kurva vole jakože cože?). Jak strašně se musí někdo bát o vlastní relevantnost, že se začne zahazovat touhle primitivní angažovaností? Můžete mi někdo oznámit, k čemu tenhle člověk vlastně dneska slouží? ()
Formálne čistý film. Čiernobiela tomu náramne pristane. Hlavne keď kamera ticho pozoruje byty, priestory cirkevnej školy ( či už z vtáčej perspektívy alebo nie) a pomaličky vťahuje diváka do doby, ktorá nepriala názorom. Ostrochovský je zručný režisér. O tom žiadna. Jeho Kozu považujem za jeden z tých lepších slovenských filmov. Problém Služobníkov je jeho priehľadnosť. Od určitého momentu vieme ako to skončí a tým pádom film nemá čím prekvapiť. Zaujať môže len atmosférou a tiež pohľadom na neskutočne vypapaného Martina Šulíka. Čo je na spôsob ako to pracuje s kamerou veľká škoda. Je to ale pochopiteľné. Túto tému považujem v rámci Československej tvorby za vyčerpanú. A úprimne nechápem, prečo sa k nej stále niekto vracia. Každopádne ale nelámem palicu. A túžobne očakávam ďalší Ostrochovského film. ()
Obrazově vymazlené a ta černobílá tomu hodně přidává. Zároveň ale slušně tísnivé, ústřední záporná postava zajímavé pointovaná a tak celkově šel z představitelů StB strach. K plné spokojenosti mi chybělo snad jen akorát důkladnější vykreslení ústřední dvojice, divák se o jejich motivaci dozví jen pramálo. Tenhle styl artu mě ale hodně baví, Slováci dobře! ()
Vítězství formy nad obsahem, to bych napsal na úvod tohoto komentáře, věřit v nesouměřitelnost (protikladnost) obsahu a formy, takhle však – věře, že v těch nejlepších filmech formální prostředky zakládají (předurčují) obsah (fabulí), a naopak; vztah těchto dvou konceptů je pro mě tudíž komplementární – si musím postesknout, že je škoda, že ke krásným obrazům (záběrům) nepřibyl pozoruhodný (tj. emočně vzrušující a strhující) obsah. A musím říct, že se jedná o škodu přímo dvojitou, přihlédneme-li k tomu, že téma vztahu komunistické moci k církvi a jejím představitelům je tématem, který český/slovenský film doposavad příliš nevytěžuje (napadá mě pouze Zapomenuté světlo). Z odstupu přemýšlím pouze o tom, nakolik o tom, že tenhle film působí tak děsně unyle, distancovaně, akademicky (ano, teď to myslím pejorativně) rozhodlo to, že ho Ivan Ostrochovský natočil tak, jak ho natočil, totiž jako modelový evropský arthouseový film, a nakolik je chyba na straně scénáře. Tím, že zápletka na papíře nevypadá špatně (témata kolaborace s mocí, odvahy, vlastního svědomí jsou vždy nosná), mě to nutí do odpovědi, že to, co mělo být hlavním kladem filmu (a v jistém ohledu prostě je!), totiž příznaková kvalita obrazu, film „rozbilo“, odsoudilo obsah k úloze pouhého přívažku. Musím se opakovat, škoda. 60 % ()
Nosná myšlenka je celkem jasná, je dobře si připomínat minulost. Styl zpracování mi ale nesedl. ()
Je vidět, že režisér Ivan Ostrochov je původně dokumentarista. Černobilé záběry jsou skvěle nasmínamé a často si i zajímavě hrají se světlem (například v jedné sekvenci rozhovoru Stbáka s kněžím, kdy kněží je vidět a Stbák je jako tajemné zlo zahalen do tmy.) Jsou tady i jiné zajímavé nápady (například když je znějící hudba utnuta zaklapnutím auta). Dokonce ani ta studená atmosfera mi tak moc nevadila, protože se mi nějak k té době a přísné bohoslovecké fakultě hodila. Co mi už trochu vadilo (nebo minimálně vytvořelo takové dilema) a rovněž to může souhlasit s dokumentaristickým zaměřením tvůrce, že pohled do prostředí je sice ucházející, ale do postav se moc nedostaneme, pracuje se s nima spíše jako s loutkami a to morální dilema pak taky tak nevyzní. Na první pohled jsou tedy Služebníci vesměs dokonalé sošné dílo. Ze studeného materiálu, ale zbyde i trochu studený zážitek a takhle asi režisér Ostrochov vážně zaboduje hlavně u festivalého diváka. Dokázal bych si tu látku představit zpracovanou i plastičtěji. Ale jako úmělecký film to určitě má něco do sebe a je dobře, že to i takhle vzniklo. Váhám nad hodnocením a nakonec si dovolím mírně nadhodnocovat. ()
Dobré téma, špatné zpracování. 1) K plusům snímku patří výstižná dobová atmosféra. Detaily výborné, ale celek vlažný až nezajímavý._____ 2) Nejvíce jsem postrádal výraznější děj._____ 3) Silně mi vadil nekvalitní zvuk s nadmírou basů - chvílemi jsem vůbec nerozuměl, co herci říkají._____ 4) Nepochopil jsem, v čem přesně spočívala česká, rumunská a irská koprodukce._____ 5) Hovořit o pěkných klucích v souvislosti s tématem mi přijde nepatřičné. Herecky nijak nevynikli. Jen abych věděl pro budoucnost - je to Samuel Skyva (seminarista Juraj s pěšinkou) a Samuel Polakovič (seminarista Michal)._____ 6) Zajímavý koment: Pierre****, johnn333***. ()
Geniálne čiernobiele zábery, postavy odkazujúce na skutočných ľudí (Toufar, Biľak, Korec). Je to viac dokument než hraný film a je natoľko štylizovaný, že určite nie je pre komerčných divákov. ()
Filmársky určite na európskej úrovni - najmä kamera neveľmi zaostáva za Pawlikowskeho čiernobielymi 3:4 kompoziciami. V tomto smere nemám čo vytknúť, ani pomalé tempo s mnohými naračnými výpustkami mi nevadilo. Čo sa ale týka obsahu: Podobne ako viacerým tu medzi recenziami, mi zľahka uniká dôležitosť tejto látky pre domáceho diváka. V súčasnosti predsa socialisti nie sú zďaleka najväčším zlom, či hrozbou spoločnosti - katolícka cirkev je zas v súčasnosti všetkým, len nie obeťou (skôr naopak). Ťažko dnes teda súčasnému divákovi tieto reálie môžu niečo povedať. (U zahraničného, neoboznámeného s našimi dejinami, by úspech teoreticky mohol byť väčši.) Môžeme namietať, že príbeh môže byť (mal by byť?) chápaný aj vo viac všeobecnej, (napríklad) Formanovsky-kukučej rovine súboja malých, zraniteľných jedincov proti mašinérii neotrasiteľnej a zlovestnej moci systému. Z tohto uhla pohľadu príbeh celkom funguje (tlak režimu je tu vďaka vynikajúcemu zvuku priam fyzicky citeľný.), veľmi jasne teda cítime PROTI ČOMU chlapci bojujú - v tomto smere zas pôsobí nedostatočne vybudovaná ich motivácia, tj. ZA ČO bojujú a čo im ich viera dáva. Najmä, keď jednu z najkľúčovejších a najkomplikovanejších postáv príbehu, hrá najslabší herec (mladý S. Polakovič). ()
Tak tento pokus o art film nevyšiel. Dobrá téma zabitá zlým a nudným spracovaním a prázdnymi obrazmi bez vyznenia. Problémom bolo aj otrasné ozvučenie, nehercom ani hercom nebolo rozumieť, musela som zastavovať film a dávať naplno pomaly, aby som aspoň niečo zachytila, naopak hudba úplne zbytočne revala. ()
Súvisiace novinky
Kina v Česku znovu zavírají
Očekáváné vyhlášení je tady. Ministr zdravotnictví Roman Prymula oznámil, že počínaje pondělkem 12.10. dojde minimálně na 14 dní k omezení veškerých volnočasových aktivit, čehož se logicky dotýkají… (viac)
Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest
MFF Praha - Febiofest již 18.9. 2020 odstartuje 27. ročník. Mění své působiště a jeho novým domovem se stává Cinema City ve Slovanském domě. Promítat se bude také v Ponrepu, Edison FilmHub a nově v… (viac)