Hotelový pokoj

Tři zajímavé miniinscenace. Všechny se odehrávají na hotelovém pokoji č. 603, každá v jiném čase. První příběh je typický Lynch, opředený mystikou. Je ze všech povídek asi nejlepší. Muž je na pokoji s prostitutkou, už se schyluje k aktu, když v tom přijde tajemný Lou. Poté už nás Lynch jen a jen překvapuje. Druhý příběh režíroval, někdo jiný. Je o ženě, která se chce rozejít se svým milencem, a podporu hledá u dvou přítelkyň. Konečné vyústění je opět nečekané. A třetí příběh se odehrává během blackoutu. Je to jen dialog dvou lidí, ženy postižené tramuatem ze ztráty dítěte a jejím manželem. Je skvělé vidět, co dokáže Lynch vytěžit z pár herců a jedné místnotsti. K tomu neodmyslitelný hudební doprovod Angela Badalamentiho. Sice se to nevyrovná Lynchovo klasikám, ale na televizní inscenace je to moc moc dobré, (08.12.2004)

Po dlouhé době jsem se zase vrátil k Lynchovi a podíval se na něco z toho mála, co ještě neznám. Dostalo se mi z části klasického Lynche, tak jak si ho pamatuju a jak ho mám rád, ale nadšení Hotel Room rozhodně nevyvolal. První povídka docela ucházející, zvlášť závěr vyvolal spokojený úsměv 3,5*/ Druhý příběh jistě nejhorší, neslaný, nemastný, televizní "zápletka", prostě nezajímavé 1,5* / Poslední příběh, řekl bych nejlepší. Klasická Lynchovina, aneb jak konverzací v potemnělém pokoji vyvolat dosti nepříjemné pocity a nevěřícné přemýšlení, o co sakra jde. Avšak pár nepříjemností tu také je. Závěr trochu moc vysvětlující (což u Lynche stejně znamená, skoro nic nevysvětlující, ale něco přece). 4,5* // Za zmínku také stojí hudba Angela Balamentiho. Celkově, to jsou lepší 3 hvězdy a to především vinnou oné druhé epizody. (14.11.2009)

No jedna ujetost za druhou. Teda jedna ujetost před druhou a třetí mega ujetost za druhou. Všechny spojuje nejen služebná a pikolík, ale i vynikající Badalamentiho ponurá hudba. V třetím příběhu je krásná ženská, která je navíc ještě skvělej blázen a hraje to dokonale. Taky Crispin Glover je divnej patron, ale to už od přírody. Druhej je fakt nejslabší, ale s telenovelou bych ho nesrovnával. A v prvním exceluje Harry Dean Stanton, kterýmu sekunduje pošahanej starej úchyla Freddie Jones. Lynch se nezapře a fakt dokáže vytěžit maximum. (04.01.2009)

Velmi zajímavé tři epizody, které mají podobu spíše divadelního představení. První by se dala charakterizovat jako absurdní drama. Druhou epizodu bych nazval situační fraškou bez vtipu, která navíc připomínala jihoamerickou telenovelu (nejslabší díl). Poslední a také nejlepší kousek je mysteriózní psychologicé drama. // toto by měla být inspirace pro všechny české filmaře, kteří točí nebo píší televizní filmy // (30.08.2006)

Méně ambiciózní inscenace tří příběhů jednoho hotelového pokoje, splňující obrácenou dialektiku, co se týče rozpoložení příběhů. Třetí příběh (teze) je ryze Lynchovský rozhovor mezi pološílenou družkou a sic milujicím, ale lehce úzkostným mladíkem. Za přítmí bouřky je třeba v jejich slovech trochu luštít, ale přílišné sofistikovanosti se divák jaksi nedočká. Druhý příběh (antiteze) je opak abstraktního třetího, je "realistický" a bez Lynchovského rukopisu (režíroval jej někdo jiný) řeší vztahy žen(y) mladšího-středního věku - méně zajímavý, ale ne zcela nudný. První příběh (syntéza) se nejprve jeví taktéž jako ze života, ale pak je narušen vstupem Lynchovské osoby, které se postavy "normální" podvolí a nechávají ji rozehrávat lehce znepokojivou hru. 5/10 (10.09.2009)