Sbohem ústa

Říká se, že poslouchat japonský indie rock je jako dostat ránu polštářem. Jemné hlasy a tklivé melodie mají přitom moc roztříštit srdce. Podobnou tichou vodou je i protagonistka Haru, jejíž písně jsou jediným způsobem, jakým zvládne vyjádřit komplikované pocity o vlastní identitě, obzvlášť ve chvíli, kdy ústřední dvojici odbíjí poslední hodinka kreativní kariéry, po níž ani jedna netuší, co přijde. Paradoxně je film nejsilnější ve svých nejtišších momentech, mimo pódia čím dál prázdnějších auditorií, ve své nedořečenosti a fragmentárnosti, kdy vrství bolestné střípky minulosti s marnými pokusy současnosti. Samotné výstupy, v němž se omílají stále stejné toužebné písně o někom, koho hrdinka nikdy nezíská, jsou pak odzbrojujícím vyjádřením cykličnosti vztahu, který nejprve explodoval, aby mohl postupně utichnout. Něžná destrukce, která za křehkou slupkou skrývá smutnou skutečnost, že ani umělecké vyjádření nemusí vést k osobnímu vykoupení, pokud životní fázi sami neučiníte konec. 90 % (03.02.2024)

Príbeh jednej Indie skupiny na svojom poslednom tour. Máme tu náznak vzťahov. Hovorím naznak, pretože hoci tu vzťahy medzi postavami súm mimo profesionálno kamarátskej roviny nevybočia inam, hoci je tu pár scén, ktoré to naznačujú. Máme tu náznak rovnakej orientácie - hovorím náznak, lebo je to tu podané jemne, dotýka sa to všetkých, ale nie je na tom postavený príbeh. Príbeh sa naopak sústreďuje na ukončenie jednej etapy a na vyrovnanie sa so svojimi emóciami, ktoré sú aj dobré aj zlé. Hlavné trio hrá presvedčivo a každý z nich si dokáže ukradnúť niekoľko pekných momentov. Hlavne príbeh o bezdomovcovi bol veľmi pekne podaný. Nana Komacu ako obvykle krásna. Je to plné pesničiek a má to aj pekne vygradovaný záver. Vygradovaný v zmysle, že všetko krásne do seba zapadne a končí to príjemne. Šiota hrá na citlivú nôtu a funguje mu to. Možno nie film ku ktorému sa budem vracať, ale som rád, že som ho videl. (28.02.2020)

Celkom príjemný road movie mapujúci históriu, rozpad a (naznačený) nový začiatok hudobného dua a milostný trojuholník. Napriek stopáži ubehol film rýchlo. Akurát škoda, že práve tie vzťahy neboli viac prepracované. Film videný v rámci festivalu Eiga-sai 2022. (27.02.2022)