Spútaný motýľ

Česko Slovenským televíznym fenoménom začiatku nového milénia boli lacné, nekonečné telenovely. Naivné, stupidné romantické hlúposti, ktoré sa točili prevažne v Južnej Amerike. Absolutné dno televíznej filmovej tvorby. Tento juhoamerický trend pomaly ustal a prišlo niečo oveľa, oveľa horšie. Telenovely z Turecka. Je to trójsky kôň, prostredníctvom ktorého sa moslimský svet vkráda do európskych domácností. Jedným z týchto nebezpečných mohamedánskych kultúrnych atentátov je aj seriál "Spútaný motýľ" (Hercai). Osmanská ríša útočí, osprosťuje a zotročuje týmto produktom jednoduchých, prostoduchých slovenských divákov. Zákerný turecký odpad! (01.04.2021)

Tak som sa tu v zaujímavostiach dočítala, že Turci predali tento seriál už do 140 krajín sveta. V tom prípade sa jedná ale o vskutku pozoruhodnú zaslepenosť voči vlastným nedostatkom, keďže im evidentne neprekáža, ako ich bude celý svet vnímať. Keď už nič iné, je to aspoň skvelá reklama na fotogenické mesto Mardin. A počúvanie za dverami je tam zrejme najobľúbenejšou voľnočasovou aktivitou... (08.01.2021)

Ozrutnosť, v ktorej každú chvíľu niekto kričí, plače, trpí, je zranený, krváca, je zúfalý. Už len z ukážok ide totálna depka. Ideálny nakopávač pre samovrahov. (27.05.2021)

Keď sa človek vie preniesť cez kultúrne rozdiely, kontroverzné časti (ako aj napr kontroverzné časti v GOT, Lolita, American Beauty apod), tak si vie užiť príbeh a zaujímať sa o to, ako sa budú osudy postáv ďalej vyvíjať. Chcela som si to pozrieť aby som si rozšírila obzory o niečo z tamojšej produkcie, keďže v minulosti som si žiadnu tureckú telenovelu z automatického odporu pozrieť nechcela. Brala som to ako junk food escapism, čo je fajn, keď človek pozerá deštruktívne vzťahy (50 shades, twilight a väčšina filmov/seriálov o vzťahoch) iba ako voľnočasovú zábavu a neromantizuje fyzické, psychické týranie, verbálne násilie (čo ale žiaľ často ženy práve to robia, keďže filmy/seriály samé majú tento podtón, čo je aj tento prípad). No napriek tomu to je pre mňa ťažké dopozerať do konca a bolela ma hlava, keď v každej epizóde je plač, krik, výbuchy hnevu, mentálne zrútenie, vyhrážky smrti, a ako Reyyan hlbšie padá do traumatickej väzby. Fyzické násilie, manipulácia, posadnutosť, žiarlivosť, prenasledovanie, veľa postáv s osobnostnými poruchami typu B. Tak veľa toxicity a nedostatok pozitívnych elementov, aby to vyvážilo a nebolo také ťažké. Pozitívne elementy boli kulisy, príroda, mesto Mardin, atraktívna herečka v hlavnej úlohe, niektoré šaty boli krásne, celkom zdravé rodinné vzťahy keď sú spolu iba Reyyan, mladšia sestra, jej mama a otec. Miranov hnev, nenávisť, zloba, posadnutosť, žiarlivosť, jeho zjavná osobnosť typu B ho robí neatraktívnym. Tým sú tieto osoby zákernejšie, že to nedajú hneď najavo, ale najprv obalamutia obeť sladkými rečičkami, potom si obeť s tyranom vytvorí traumatickú väzbu. I keď mám pre jeho správanie pochopenie, no spôsob, akým by sa vykúpil by bolo, kedyže s Reyyan spolu neboli. Zaujímalo ma, ako sa to s tou pomstou vlastne skončí, no myslím si, že o ostatných epizódach si len prečítam. | "A počúvanie za dverami je tam zrejme najobľúbenejšou voľnočasovou aktivitou" ako v našom seriáli Susedia. (25.02.2021)

Tento rozsáhlý dramatický seriál mi hodně připomíná Moc osudu, zejména proto, že se to odehrává ve stejném kraji a rovněž se tu hodně lpí na tradicích a oblastních zvycích. První polovina seriálu mi připadá více dynamičtější, v jednom kuse se tam něco dělo: zákeřná baba Azize kuje lstivé pikle, postupné odhalování minulosti ohledně prapůvodu mnohaleté pomsty a v jednom kuse členové jedné rodiny s bouchačkou vtrhnou do sídla druhé rodiny a udělají tam pořádný bugr. Ve druhé polovině je děj strašně rozvláčný, předně mě iritovalo zdlouhavé milostné tokání Reyyan s Miranem. Škoda úmrtí některých postav, hlavně Elif a Hazara. Miranovo chování mě dost rozčilovalo, jak v jednom kuse řval jak postřelený lev a neskutečně mi lezla na nervy zákeřná intrikánka Yaren, sobec non plus ultra, kterému vždy všechny sviňárny prošly, dokonce i vražda, něco jako Hazal ze seriálu Vyměněné osudy. Ke konci potěší napravení Gönül, Azize a Cihana, naopak z Fusun se vyklubala pořádná bestie. Je mi trochu divné, že v téměř celé třetí řadě chyběla Reyyanina mladší sestra Gul, přestože se o ní mluvilo, jako by tam stále byla, v žádných scénách se neobjevila, snad ještě na počátku po příchodu Aslana, pak definitivně zmizí. Z postav jsem si oblíbil Elif, jako jediná z Aslanbeyů do poslední chvíle usilovala o ukončení pomsty a mír mezi oběma rodinami a sympatická je i Miranova babička Sükran. Šťastně to nakonec dopadlo s Azatem a Gönül. Víckrát vidět nemusím, ostatně znovu bych všech 256 dílů už asi nedal, nicméně na jedno shlédnutí, pokud máte možnost přeskakovat zdlouhavé, nezajímavé a neustále opakující se retrospektivní scény to ujde a kvalitní slovenský dabing rovněž potěší. 3 * a 50%. (27.08.2023)

Tento seriál jsem sledovala přes dva roky, neustále jsem si dělala pauzy a opakovaně se vracela ke sledování... troufám si říct, že to byl možná i nejdelší seriál, co jsem sledovala. Upřímně se vůbec nedivím, že když někdo náhodně narazí na nějaký díl, že mu to přijde jako naprostý přepal... tady je opravdu potřeba tomu přijít na chuť a vidět to jako celek nebo to prostě nevidět vůbec - jinak se to nedá objektivně ohodnotit. Jsem ráda, že jsem seriál viděla? Ano. Sledovala bych ho znovu? Ne - a to nejen kvůli tomu šílenému počtu dílů (na naše 256 epizod). Seriál nabízí několik zajímavých zápletek, smutných momentů i krásných okamžiků, ale mimo to, nabízí i spoustu omáčky kolem, která dokáže od sledování zaručeně odradit. První půlka seriálu se docela táhne a druhá zase jede na plný plyn a hází jeden zvrat za druhým. Kdyby to bylo nějak přijatelně vyvážené, byl tak poloviční počet dílů, mohla by to být ještě o kus lepší. Během sledování jsem se buď bavila hodně a nebo vůbec, proto jsem v hlavě i často měnila své hodnocení. Nakonec jsem se ale rozhodla, že tomu prostě dám o kousek vyšší. Už jen za ten čas, co jsem tomu dala a i za to, že po tom všem dramatu, to má pěkný konec. (70%) (13.05.2023)

Serial je z pohledu naší části Evropy v podstatě "skoroodpad", ktery nijak zásadně nezachraňuje ani změna scenáristy po prvni sérii, turistické upoutavky na jihovychodni Turecko, krasna Sněhurka v hlavni roli nebo výrazně Shakespearovsky laděné postavy. Ani ty nekonecne dlouhe dily a monology... Na druhou stranu, pekelná a děsivá babička ma úžasnou integritu a sama vydá za 2 hvezdicky a pokud se překoná kulturní rozdíl, který je rozhodně nutno u seriálu akceptovat a zároveň si dokážeme užít originální znění a emoce za hranou běžného standardu, dojem se výrazně zlepší. Ve srovnani napr. s obdobne pojatym starsim a dost slabym serialem Sila je tento prijemne koukatelny, dobře typově obsazený a s priměřenou výpravou a příběh nijak zásadně nenudí. Po třetí řadě nakonec zvedám hodnocení na 4. (14.02.2020)

Neprestávajú ma fascinovať medzikultúrne rozdiely, pričom žasnem aj nad Európou - napr. Európania dokážu bez mihnutia oka sledovať predstavenie, kde nejaký chlap škrtí ženu - jasná vražda! Ale čo je pozoruhodné, on si pri tej vražde ešte aj spieva !!! To je navýsosť nenormálne a nepravdivé - veď vrah je zvyčajne ticho, aby mu na tú vraždu neprišli a nezabásli ho... Alebo Európania čumia na vesmírne lode, ktoré sa preháňajú vesmírom až do vzdialených galaxií, keď v skutočnosti sa človek horko-ťažko dostal iba na Mesiac - a nikto sa takýmto nereálnostiam nečuduje... Ani nikomu v Európe nepríde divné, keď sa postavy v nejakom filme rozprávajú s vymyslenými bytosťami, ako sú elfovia, trpaslíci a pod... toto predsa v realite vôbec nejestvuje - ktovie aké diagnózy majú títo európski diváci... Jaj - že sú to také žánre, ako opera, sci-fi, fantasy a pod. ktoré majú vlastné pravidlá? Ahááá - ale potom nechápem, prečo sa to, čo sa toleruje pri týchto žánroch, sa upiera žánru "turecké dizi" ? Lebo turecké dizi má svoje vlastné pravidlá, podobne aj ako iné žánre - patrí tam aj väčšia emocionalita a že tam napr. chýbajú vulgárne výrazy, atď... Je bežnou chybou očakávať od tureckých seriálov, že sú to realistické dokumenty - aj keď oscilujú od realizmu až k rozprávke pre dospelých a k takej rozprávke pre dospelých patrí aj Hercai. A ja mu dám päť bodov. Prečo? No, preto. O Hercai by sa dalo písať veľa a veľa - tak len jeden dôvod z mnohých - hoci to, že to všemocné zlo nie je až také všemocné a že občas zvíťazí aj dobro... P. S. (6. 7. 2021) Ak mi pamäť dobre slúži, tak touto "perlou ducha" a to, že sledovaním tureckých seriálov si púšťame moslimov do svojich domácností, sa počas vysielania Binbir Gece na Slovensku blysla pani Zdena Studenková... DDD a badám, že od tých čias sa táto "perla" operlila a operila a rozletela do sveta... Ponorila som sa do myšlienok až tak hlboko, že už som nezbadala ani samu seba - videla som veľa amerických filmov a seriálov a veru, veru, zatiaľ neslávim Deň vďakyvzdania... Videla som napr. seriál Opičí kráľ - a nestala sa zo mňa budhistka... Videla som film Mníchov od Spielberga a nestala sa zo mňa judaistka...  Videla som pár filmov s Jackie Chanom a nemôžem tvrdiť, že sa zo mňa stala karatistka... nuž hádam aj po odsledovaní tureckých seriálov zostanem to, čo som doteraz a nebude zo mňa moslimka... hihi.... Ak aplikujem logiku pani Studenkovej na ňu samu - Studenková stvárňuje v divadle rolu nemeckej režisérky Leni Riefenstahlovej, ktorá mala geniálne filmárske videnie (v 4. epizóde Star Wars Nová nádej záverečná scéna oceňovania hrdinov v obrovskej miestnosti je inšpirovaná prácou Leni) ale zároveň jej neprekážalo oslavovať Hitlera a využívať vo svojich filmoch väzňov z koncentračných táborov - znamená to azda, že si diváci pani Studenkovej púšťajú fašistov do svojich domovov? Alebo, že je herečka "fašistka"? Pritiahnuté za vlasy? Tak ako aj ten "osmanský argument"... (13.03.2021)