Co je vám, doktore?

Film ze zašlé doby seznamuje s neméně zapomenutým lidský typem. S idealistickým intelektuálem, který i splývá, i přesahuje normalizaci posledních let komunistického režimu. Romantismus je aversem, touha po plném, kořistnictvím nepoznamenaném životě jejím reversem. V typu ctižádostivého chlapce i neméně ambiciózní slečny, která v boji o přepych přináší i ty největší oběti - sebe samu - , jakoby předznamenával polistopadové konzumery. Tento romantismus je křehkou bylinkou se zvlášť odolným kořínkem. I když nikdy nezvítězí, je nevyhubitelný. Takové je poselství nejen protagonistů Hüttnerové, Svěráka a krásné Yvety Krajčovičové, ale i tvůrců filmu. CO nesporně patří do širší špičky "stříbrného" rozmachu české i slovenské filmové tvorby osmdesátých let minulého století. (22.05.2010)

Ty Svěrákovské chvilky ve scénáři jsou snadno rozpoznatelné. O rok později natočil Vít Olmer větší syrovinu, ale i tahle mě sedla. Zdenda tady hraje vlastně takový protiklad oproti postavě Inženýra Pavla z tématicky podobného Jako jed. Oba snímky jsou nadčasové a parádně se na ně dneska i díky nadčasové režii kouká. 70% (06.02.2017)

Pro Svěráka poněkud netypická role, ale geniálně zahraná. Tenhle chlap má takové charisma, že bude skvělý úplně ve všem. Olmerovi tenhle film "udělal" právě on. Být tam někdo jiný, bude to asi průměr/podprůměr, ale Svěrák to vytáhl výš. Romantické drama s komediálními prvky s tradičními "camei" herců DJC :) (01.01.2006)

Kdyby to režíroval Ladislav Smoljak nebo třeba Jiří Menzel, tak by to mohlo být krásná hořká komedie. Vít Olmer se zmohl jen na vyšeptané drama bez poetiky a bez lehkosti. Zdeněk Svěrák schopné vedení nepotřeboval a chybějící ingredience suploval svým přirozeným výkonem. Jenže chtít něco podobného po Ondřeji Pavelkovi je přinejmenším pošetilost. (15.12.2020)

Je nás zřejmě hodně, co už jsme zažili, že nám všechno přerůstá přes hlavu a ve chvilce ticha, nebo ve vaně při poslechu Jarka Nohavici / jako třeba já:) / si člověk říká " a dost seru na všechno, už mě to takhle nebaví, uteču někam do přírody a budu mít klid, jenže pak si člověk dává jedna a jedna dohromady a nakonec jde vysypat odpadky, zkontrolovat baterku v mobilu, vyřešit poslední pracovní mejly, políbit partnerku nebo partnera / pokud není vztah zrovna v krizi / a unavený jde spát, aby byl připraven na další den v moderním světě. Tenhle film je o člověku, který své odhodlání /"....seru na to" /, dotáhnul do konce. Ve filmu jsou klíčové dvě ženy, první Svěrákova manželka - přesně ten typ ženský, který bytostně nesnáším a Svěrákova přitelkyně - přesně ten typ ženský, který se moc a moc líbí, ale bohužel se už moc "nevyrábí". To jen kdyby někoho zajímalo jaký typy ženský mám rád a jaký ne, jako že je Vám to úplně u prdele, co ? :) Doktor, kterýmu vlastně nic není je mě moc sympatický. (10.10.2007)