Jahody a čokoláda
Fresa y chocolate
Fresa y chocolate
Strawberry and Chocolate
Strawberry and Chocolate
Strawberry & Chocolate
Obsahy(1)
Medzinárodne úspešný film kubánskeho režiséra Tomase Gutiérreza Aley sa venuje téme, ktorá bola v tejto kinematografii absolútne tabu - homosexualite. Hrdinami sú študent politických vied a zväzácky funkcionár David (Vladimir Cruz), ktorý sa v havanskej kaviarne zoznámi s homosexuálnym dizidentom Diegom (Jorge Perugorria). Náhodné stretnutie zásadne ovplyvní ich životné osudy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . . . Zlatý Medvěd - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,080,805 ║Tržby Celosvetovo $-║ ()
V roce 1996 zesnulý mistr kubánské kinematografie Tomás Gutiérrez Alea byl již smrtelně nemocen začínaje točit Jahody a čokoládu. Proto si k realizaci přizval o dvacet let mladšího kolegu Juana Carlose Tabía. Vznikl tak nejoblíbenější a nejúspěšnější kubánský film všech dob. A to o homosexulitě, která jako naprosto protirevoluční element nebyla a není za Castra brána na vědomí. ()
Tak především Jahody a čokoláda nejsou dle mého soudku film o homosexualitě, příp. homosexualitě v komunistickém skanzenu. Tu vnímám v kontextu filmu pouze jako jeden ze symbolů jinakosti, který Castrův (ale vlastně jakýkoli ultrakonzervativní totalitářský systém) potlačuje jako úchylku proti přírodě. Tento film je hlavně o svobodě a přátelství. Když se David a Diego setkají, jsou to dle převládající vládní doktríny třídní nepřátelé a Davidovi (studentovi politických věd) je to více než jasné... Je podezřívavý, ostražitý, nepřátelský a plný naučených předsudků. Naopak Diego je vzdělaný volnomyšlenkář, požitkář, neskrývající svou sexuální orientaci, a bohém, kterého nezajímá politika - chce pouze dělat to, co ho baví a co ho naplňuje. Chce číst dobré knihy, pít dobrou whisky, pořádat výstavy plastik, které babky z uličního výboru mají za dekadentní hnusárny... Přes všechny tyto rozdíly však mají oba spoustu společného, jež je vázáno tím nejsilnějším poutem - láskou k vlasti, k životu... Vlastně jde oběma o společnou věc, což mladého a naivního Davida k Diegovi připoutá a i přes počáteční zlé úmysly Diega udat, vznikne mezi nimi upřimné přátelství a jakýsi vztah učitele a žáka. Nechce se mi vypisovat, co všechno se mi na filmu líbilo a jak na mě zapůsobil. Nechci tady sám sebe trumfovat v klišoidních frázích, používat slovíčka, která už dávno zparchantěla nadužíváním. Ale asi si neodpustím křiklavý výrok, že tenhle film je tak nějak teplý... :))) V dobrém slova smyslu... :)) Nehledě na to, že Jorge Perugorria je jako Diego prostě dokonalý :-* ()
Vynikající Perugorria ve filmu o jinakosti, o hledàní cesty k porozumění a také o jahodàch ve zmrzlině. ()
Je to takové milé, příjemné pohlazení po duši. Ani ne tak o homosexualitě, jako spíše o přátelství, dvou zprvu úplně odlišných lidí, kteří si až postupem času najdou k sobě tu správnou cestu. Tak trošku netradičně na kubánský způsob. Jorge naprosto skvělý, ale to bylo bohužel na ty čtyři dneska málo. Snad někdy jindy, s jiným kubánským filmem. ()
Nech žije Fidel, nech žije Kuba ! Prvý a jediný kubánsky film, ktorý som videl. Nech žijem. Hanba mi ! ()
Tak nějak jsem čekal, že to bude silně politický film, ale on je vlastně politický, respektive protirežimní v tom smyslu, že zobrazuje něco, co Castro popíral - homosexualitu. Je to zobrazeno celkem decentně, i když někteří herci jsou až moc prvoplánoví. Dějově to nemusí uchvátit, ale jako téma je to v roce 1993 pojato dobře. ()
Vztah homosexuálního a skeptického disidenta Davida s mladým komunistou Diegem se v komorním filmu upevní ve zvláštní přátelství. Dosud tabuizované téma (na Kubě a v Latinské Americe vůbec) homosexuality bylo na plátno převedeno velmi vkusně a až nečekaně civilně. Moc příjemné pokoukání. ()
6/10 Poprvé před 10 léty mě to docela bavilo, jelikož spojení homosexuál x komunista bylo stejně osvěžující jako kdysi dávno v pravěku černý a bílý policista. Ovšem teď na podruhé už mě to v některých pasážích i nudilo - přeci jen už jsem zhlédl víc qeer filmů, ale pravda, některé konfrontační momenty zůstaly vtipné pořád a když přihlédneme k místu vzniku tohoto snímku, je s podivem, že vůbec něco takového na ostrově svobody vzniklo. A hlavní hóša je vážně super ()
ocenenia : Oscar 1995 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
nečekal jsem že se dá propojit tak zajímavě gay tématika s politikou a výsledek dopadl na jedničku (teda tady na 5 "hvězdiček" ;-) Upoutal mě tím, že nebyl prvoplánový a svým poklidným tempem obratně kličkuje a pomalu odhaluje vnitřní charaktery lidí, kteří se snaží korektně proplouvat a pokud možno i smysluplně, životem na pohodovém ostrově svobody. [ PŘÍBĚH: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
A to len preto, ze sa tvorcovia vyhli seksualnemu zivotu bukvic : 50 % ()
Vyborny film o kontrastech, at uz politickych ci o sexualni orientaci a nahledu na zivot. Nastesti se nejedna o zadne gay porno, ale velmi citlivy film, ktery tezi z atmosfery Havany, pekne kamery a hudby. Zajimave dialogy a jednoduchy pribeh, ktery si vystaci s peti postavami. Vyborny herecky debut Jorge Perugorria, neztratil se ani Cruz a heterosexualni divaky zaujme i sympaticka sousedka Mirta Ibarra. ()
Lidství, něha, legrace, ideály, kontrasty, přátelství... Smích i pláč v jednom hrníčku. Moje srdeční záležitost. Důstojné navzdory místu a době, křehké a silné zároveň, neotřelé prostředí a způsob vyprávění, megalomanských efektů netřeba... ()
Nebýt pomoci Roberta Redforda, který podporuje nezávislé snímky, nejspíš by se film na žáden festival nedostal a to by byla škoda. Spojení komunismu a homosexuality , nejde o explicitní snímek naplněný sexem. Je to o zprvu nepatřičný vznik dobrého citlivého kamarádství přes mylnou rozličnost politických ideologií. Neskutečně mě bavil Jorge Perugorría jako bohémský citlivý gay Diego a jeho neposlušná lednička Rocco. ()
Hlavně Jorge Perugorría. ()
Asi se musí brát v potaz, že se jedná o "revoluční" snímek v revoluční zemi. Jinak to byla chvílemi afektovaná telenoveloidní limonáda s velkými gesty a ještě většími řečmi. Doporučeno španělštinářkou během výuky - zjištěno, že kubánská španělština se moc nezaobírá s koncovkami "s", ujištění sebe sama, že dám přednost španělštině evropské, ale jinak, geniální koloniální architektura! ()
Film natočený před X lety má stále co říct svým příběhem, nedivím se ceny za herecký výkon Jorge Perugorríovi, také sdílím názor, že je zde zbytečně vykreslena pozice mužů, co mají rádi muže, jen jako lehce zženštilých a "odlišných" lidí. Tady právě vidím posun u dvacet let mladšího, rovněž výborného filmu La Partida, kde už jsou všichni "normální", zatímco překrásná koloniální Havana dále lidem padá doslova na hlavu jako důsledek revolučních komunistických lepších zítřků ... 8986 ()
(Poezie lidskosti... ) Film Jahody a čokoláda je mou srdeční chlopní. Je o předsudcích, o strachu z neznámého, tvrdošíjné neochotě pochopit druhého člověka, o zbytečných bariérách, které si lidi mezi sebou staví, ... a je to film plný citu, porozumění, lásky, sounáležitosti a laskavého humoru. Záleží z jaké strany se na něj díváte a jestli ochutnáte nejdříve jahodu nebo čokoládu ;). P.S.: ÚÚÍÍÍÍÍ. ()