The Twilight Zone - Season 1 (1959) (séria)
Tvorcovia:
Rod SerlingRéžia:
Alvin GanzerScenár:
Rod SerlingKamera:
George T. ClemensHrajú:
Rod Serling (rozprávač), Inger Stevens, Adam Williams, Lew Gallo, Leonard Strong, Russ Bender, George Mitchell, Eleanor Audley, Mitzi McCall, Dwight TownsendRecenzie (14)
Hezká žánrovka, která je tak trochu o ničem, ale nevadí mi, že některé díly těží prostě z atmosféry a závěrečné pointy. Tentokrát to je trochu průhledné, ale vlastně mi to přišlo fajn - už jen proto, jak málo ženských hrdinek je v Twilight Zone - určitě by to šlo číst jako alegorie ohrožení, jaké žena cítí, když je sama, i když to rozhodně není kdovíjak propracované. ()
Perfektní horrorový díl o holce cestující někam autem, což i díky letopočtu vzniku mírně upomene na začátek Hitchcockova Psycha. Jenže tahle holka se neubytuje v Batesově motelu. Ta žádného Normana nepotřebuje. Má už totiž svého věrného stopaře, který ji zaměstnává až nad hlavu. Pointa příběhu musela být v roce 1960 obrovským překvapením, které rozsekalo asi každého. O několik desítek let později už je všechno jinak, protože..... (Slova místo teček si po zhlédnutí můžete doplnit sami.) ()
Pointu jsem vytušila, ale stejně jsem ji nakonec vůbec nepochopila. Já takovým situacím věřím. Věřím tomu, že se ten námořník s dámou v autě svezl. Věřím tomu, že se s ní i pumpař mohl o půlnoci pohádat. Jenom doufám, že mi se nic podobného nestane. Jinak bude u profesora Chocholouška narváno. ()
Zvolna budované napětí vyústí v nečekanou pointu. Bez lekaček, bez prodloužených stínů, bez děsivé hudby je na malém prostoru vybudovaná atmosféra, kterou této jednohubce může závidět kdekterý velmi nákladný celovečerní film. ()
"Kola bílou čáru brousí, stopař blondýnečku zkosí." Dvacet let za volantem coby obchodní zástupce, ale stopaře v ošuntělém klobouku jsem na zadní sedadlo nikdy nenabral. Měl jsem kliku (můj anděl strážný by mohl vyprávět). Ale kdyby u krajnice stála, s palcem nahoru a očima štvané laně, Inger Stevens, té bych zastavil. A dal si s ní driving high five! ()
Hlavný hrdina, respektíve tu hlavná hrdinka je .... ale prezrádzať nebudem. Ide však o ďalší dôkaz, že tento seriál priniesol všetky základné dejové zvraty, aké sme videli aj oveľa neskôr v sci-fi a horore a obdivovali sme za ne ich tvorcov. Ale tí zrejme poznali Zónu súmraku naspamäť. V skratke, mladá žena sa premáva v aute po krajine a všade naráža na záhadného stopára. Pomoc sa jej nedostáva ani od náhodných okoloidúcich, tí jej s jej problémom nedokážu pomôcť. Prečo to tak je, ukáže prekvapivý záver. ()
Na Stopaře jsem se po zhlédnutí první čistě hororové epizody v rámci TZ, Perchance to Dream, a upozornění Willyho Kufalta hodně těšil a opět mě můj oblíbený žánr v Zóně nadchnul. Teprve druhá ústřední hrdinka (první se objevila v The Sixteen-Millimeter Shrine) a je to i žena velmi přitažlivá, což pochopitelně mninimálně pro mužské publikum znamená body navíc. Hitch-Hikera ale pozvedá zejména vynikajicí atmosféra, ke které ji ale stačí pouze jeden zvláštní muž s pozvednutou rukou a později i dotazem, zda nejedete na Západ. Ukázka toho, jak lze z minima prostředků dostat maximum a ještě jen během nějakých 20 minut. Pointu jsem pak vůbec neočekával a mrazivý závěr se "smířením" mi pak jen potvrzuje další pětihvězdičkový dojem. ()
Hororové road movie se slečnou na půlnočních dálnicích má obrovské atmosférické grády. Noční můra v podobě stopaře by mohla jinému tvůrci posloužit jako námět na celovečerní film, Serlingovi a jeho týmu zcela postačí 25 minut na silnou záležitost s originálním hororovým prvkem a pointou, která v roce 1960 musela pěkně otřást každým divákem. Se mnou v roce 2020 tolik neotřásla a oproti pilotnímu dílu jsem nebyl ani tolik fascinován, každopádně řemeselně je to opět brilantní a nadčasové. (Pozn.: V pořadí mnou druhý viděný kousek z cyklu The Twilight Zone.) ()
V jednu chvíli jsem taky myslela na Psycho, víc mi ale myšlenky při sledování ubíhaly k seriálu Věřtě nevěřte. Asi proto mě konec nepřekvapil. Atmosféru jsem si ale užila ()
Zatiaľ čo v Where Is Everybody? ťahali pointu z klobúka vypožičaného od kúzelníka najvyššieho kalibru, tu sa po celý čas váľa rovno pred divákom, ale len preto, aby ju v závere museli zo zeme zdvihnúť samotní tvorcovia a oplieskať mu ju, opäť raz vyvalenému, o hlavu. A to prosím pred vyše polstoročím! Rafinované. ()
Další parádní příběh se znepokojivou atmosférou a skvělou pointou. Hrdinka zažívá na své cestě psychická muka a ten ošuntělý stopař a jeho úsměv nemá chybu. Dálnice , kolem samá pustina a stovky mil nikde nikdo. Mám slabost pro příběhy (filmové či literární) z tohoto prostředí. ()
Dost slušná atmosféra, slušné herecké výkony a celou dobu si mě to drželo v napětí s tím, co z toho nakonec vypadne. Pointa mě sice trochu zklamala a asi i proto z téhle epizody nedokážu být nadšený, ale ve své době to skutečně mohlo mít o dost větší účinek než v současnosti, kdy s podobnou pointou vypadne kdejaký mysteriózní thriller/horor. Ale jinak i tady jsem celkem spokojený a svoji zápletku to na svoji stopáž opět rozehrálo slušně. 4* ()
Líbil se mi způsob tvorby napínavé atmosféry, hlavní herečka byla dobrá a samotný příběh se mi zdál dost mysteriózní a temný, což je něco, co jako fanoušek žánru zákonitě musím ocenit. Možná, že finále bylo lehce předvídatelné, ale přiznám se, že mi to ani trošku nevadilo. Podobnost s Psychem mě pobavila, protože to má po dějové stránce společného jen velmi málo a stejně to v tom většina fanoušků Alfreda Hitchcocka uvidí. ()
Námět: Lucille Fletcher. Scénář: Rod Serling. (Poprvé vysíláno: 22.1.1960.) ()