Melrose Place

Šílené zápletky, které se s dalším dílem točily do čím dál víc divočejších zákrut ... gay, který v jedné sezóně prožívá svůj NOIR ... psychopatka s jizvou ... šovinistický doktor, který se pro prachy nestydí vůbec ničeho ... ženy měnící se v trosky ... podminovaný apartmán ... zase doktor (jiný), pro změnu zavřený do psychiatrické léčebny ... tatínkové, co zneužívají své dcery ... návraty z hrobů (doslova) ... tenhle seriál nikdo nemohl brát vážně (černý humor, sex, šílené twisty) a já si jej právě pro tu jeho neserióznost božsky užíval!!! (31.03.2008)

Při první řadě to vypadalo ještě jako docela slušný seriál. A stalo se to, co se obvykle stává. Nechci to rozebírat, už jen vzpomínání je dost drsný (všimli jste si například, že Amanda - Heather Lockler - se během seriálu stihne vyspat se všemi mužskými postavami kromě Matta, protože ten je homosexuál?). Bez Jacka Wagnera by to byla jen jedna hvězdička. (22.05.2003)

Zlatý Glóbus - nominace (5) - 51. ročník (za rok) 1993 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear, 52. ročník 1994 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Laura Leighton, 53. ročník 1995, 54. ročník 1996 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Heather Locklear (05.03.2009)

Tenhle seriál jsem milovala coby malá holka. Naši se vždycky schovávali v jiných místnostech, protože toho na ně bylo moc, a navíc se báli, co jen to ze mě vyroste, když se mi líbí taková zvěrstva. Neskutečně mnoho podrazů, zklamání, intrik, vyhrožování, vydírání, a opakovaných chyb, někdy až s docela fatálními a děsivými konci. Nemusela jsem Amandu, protože byla k uzoufání nudná a zbožňovala jsem, jako tradičně, psychopatickou postavu Kimberley Shaw. Miluju TV Barrandov - už to zase běží o víkendech - já se snad zbláznim radostí :D. (22.01.2009)

Tak tady se scénáristé vyřádili. Takové panoptikum vyšinutých psychopatických postav by nevytvořil ani Hitchcock. Totální devalvace vztahů byla dovedena do takové dokonalosti, že už to nebylo o tom, kdo s kým, nýbrž kdo s kým pokolikáté. Aby toho nebylo málo, snad ke každé postavě přičarovali scénáristé nějaké tajemství z minulosti, jehož provalení bylo vždy dobrou záminkou k tomu, aby se na scéně objevili další psychopati, například exmanželé či ještě vyšinutější sourozenci. Nu, raději bych žil v prostředí stvořeném Alfredem Hitchockem, než se přestěhovat do tohoto komplexu s bazénem. Výsledkem scénáristických ekvilibristik pak bylo to, že nakonec byl nejsympatičtější doktor Michael Manchini, jenž byl odpudivým záporákem už od začátku, ale aspoň si držel pořád svou linii. Přesto musím uznat, že toto dílo dokázalo udržet diváka v pozornosti a nebýt některých obzvlášť šroubovaných dialogů, situací a postav, šel bych s hodnocením zřejmě ještě výše. (19.08.2012)